(10.20 hodin)
(pokračuje Matušovská)
Myslím si, že tento přílepek v současnosti je kontraproduktivní, protože zástupci Ministerstva dopravy by jasně mohli předložit seznam, s kým spolupracují, ať je to BESIP, či znalecké ústavy, či akademická sféra. Považuji za důležité rozvíjet spolupráci se všemi odbornými a zájmovými subjekty v České republice, a ne tuto kompetenci přenášet na jednu firmu či jednu neziskovou organizaci. Proto podpořím senátní verzi.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Baštýř. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Baštýř: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Jako zpravodaj tohoto zákona si dovolím tady před plénem zmínit dvě věci. První je, že přílepek, o kterém se zmiňoval pan kolega Cempírek a pan ministr Dobeš, byl přidán ve druhém čtení a my jsme ho ve třetím čtení schválili, protože nebyl dostatek času řádně prostudovat, co vůbec tento přílepek znamená. Po zralé úvaze s panem ministrem a jeho odborníky jsme dospěli k názoru, že nemůžeme tento přílepek odsouhlasit, a tudíž musíme hlasovat pro senátní návrh.
Tímto dávám na vědomí, že já budu podporovat senátní návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Vypadá to, že rozpravu jsme vyčerpali, takže pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zagonguji. Mám vás odhlásit, takže vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili. (Chvíli čeká na příchod poslanců do sálu.)
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Doufám, že tady jsme všichni.
Mohu přednést návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a o změnách některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 463/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 436/6." O tomto usnesení nyní hlasujeme.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento text usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 66, přihlášeno je 160, pro hlasovalo 119. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem schválili.
Končím projednávání bodu číslo 5.
Máme tu bod číslo
8.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 528/4/- vrácený Senátem
Senát nám návrh vrátil s pozměňovacími návrhy, máme to jako sněmovní tisk 528/5. Paní senátorka Veronika Vrecionová je přítomna, já ji vítám.
Prosím, aby za navrhovatele se k návrhu vyjádřil nejdříve ministr dopravy Pavel Dobeš.
Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, co se týče vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zde bych chtěl zmínit, že došlo podle mne k velmi podrobným rozpravám, a to jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak Senátu, a proto asi není nutné obšírně představovat samotný obsah. Jenom v krátkosti připomenu, že se zde jedná za prvé o implementaci práva Evropské unie a za druhé částečně tato novela sleduje vnitrostátní cíle, ať už je to úprava slev na mýtném, vážení silničních vozidel, tak umisťování provozních reklamních zařízení u silnic. Tady bych chtěl říci, že právě tato část, to znamená takzvané billboardy nebo plakátovací plochy kolem komunikací, je tím bodem sváru. K tomu bych se chtěl ještě obšírněji vyjádřit.
Stávající právní úprava umisťování a provozování reklamních zařízení v zákoně o pozemních komunikacích umožňuje billboardy nebo jiná reklamní zařízení podél silnic na základě povolení příslušného úřadu na dobu pěti let. V praxi je rovněž ne zrovna malá část reklamních zařízení provozována na základě povolení vydaných v devadesátých letech, a to na dobu neurčitou nebo na dobu výrazně delší, než je doba pěti let. Vládní návrh zákona se dotýká obou uvedených oblastí, s tím, že v oblasti povolování reklamních zařízení neumožňuje nové zřídit a provozovat reklamní zařízení na silnicích všech tříd a v jejich ochranných pásmech, s výjimkou reklamního zařízení na přilehlou provozovnu. Ve vztahu k již existujícím reklamním plochám umožňuje jejich provoz po dobu nejvýše pěti let od nabytí účinnosti zákona. Poté buď splní nové podmínky, nebo budou muset být odstraněny.
Tady bych chtěl zmínit, že Ministerstvo dopravy při návrhu změn v oblasti zřizování a provozování reklamních zařízení akcentovalo především bezpečnost silničního provozu. Studie i konzultace s odbornou veřejností, jak s Policií České republiky, tak s experty na silniční dopravu, prokázaly, že reklama odvádí pozornost řidiče od řízení vozidla a je nebezpečná zejména při rychlostech nad 80 km za hodinu, tedy zejména na dálnicích, rychlostních silnicích a komunikacích první třídy. I při chvilkové nepozornosti zde dochází k poměrně zásadním problematickým situacím, které mohou končit poměrně závažnými nehodami, a reklamní zařízení a jeho nosná konstrukce zároveň může být pevnou překážkou, do níž vozidlo narazí. Nicméně hlavní důraz je na to, že dochází k nepozornosti řidiče, když se ohlíží na reklamu.
Právě s ohledem na bezpečnostní rizika reklamních zařízení ostatně i řada jiných evropských států velmi striktně omezuje jejich umisťování u silnic. Já bych tady chtěl zmínit, protože k tomu byla poměrně dlouhá debata, příklady. Je to Německo, Španělsko, Belgie, Dánsko, Estonsko nebo Maďarsko. Zde všude existuje právní řád, který má striktní výjimky, nicméně zakazuje umisťování reklamních poutačů u všech komunikací. V Rakousku, Švýcarsku nebo v Chorvatsku mají tento zákaz pro silnice vyšších tříd.
V souvislosti s navrhovaným odstraňováním reklamních zařízení povolených v devadesátých letech na dobu neurčitou a po uplynutí přechodného pětiletého období byla často také zmiňována obava z arbitrážních řízení a z náhrad škod vůči zahraničním provozovatelům těchto zařízení. Tady bych chtěl zmínit, že Ministerstvo dopravy při přípravě návrhu velmi důkladně zvažovalo i tento aspekt. Tady je třeba zmínit, že nelze zabránit zahajování arbitrážních řízení, nicméně na základě právních analýz, které jsme předkládali i ve výborech, co se týče analýz uzavřených smluv o ochraně investic, doktríny i praxe rozhodčích tribunálů v této oblasti, máme za to, že případné požadavky na náhradu škody za zmařené investice by nebyly úspěšné, to znamená, že arbitráže by stát vyhrál.
V kostce tedy lze říci, že mezinárodní právo plně uznává pravomoc státu přijímat pravidla v oblasti ochrany veřejného zájmu, zde ochrana bezpečnosti silničního provozu, života a zdraví a využití tohoto práva nevyvolává nárok na náhradu škody, i když je přijatými pravidly negativně ovlivněna zahraniční investice. To musí samozřejmě splňovat zásadní podmínky. Tou první je, že zahraničního investora chrání zejména před svévolným diskriminačním a neočekávatelným či jinak excesivním způsobem. To se zde neděje, protože diskriminační (nesrozumitelné) je vůči tuzemským i zahraničním úplně stejná a v tuto chvíli je platná úprava, která říká, že jakákoliv plocha, která by byla povolena, je na dobu maximálně pěti let. Tím pádem nediskriminujeme ani současné ani minulé provozovatele, protože podmínky budou pro všechny stejné. ***