(9.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Druhé hlasování se týkalo bodu 40. Jenom připomenu, že to je návrh zákona o důchodovém pojištění, tisk 659, prvé čtení. Byl tu návrh, abychom to projednali ještě dnes po pevně zařazených bodech. Je to jasné? Bod číslo 40, důchodové pojištění, dnes.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 62. Přihlášeno 159, pro hlasovalo 91, proti 65. To by bylo přijato.
Ještě proběhne, jak vidím kontrola. (Po chvilce.) Můžeme pokračovat.
Máme tu třetí hlasování a to byl návrh pana poslance Stanjury, aby se dnes jednalo a hlasovalo po 19., 21. i 24. hodině. Takhle to znělo. To je poslední návrh.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby se dnes jednalo a hlasovalo po 19., 21. a 24. hodině? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 63. Přihlášeno 162, pro hlasovalo 90, proti 50. Toto bylo také přijato.
To máme všechno a můžeme se pustit do programu schůze.
Máme tady dnes na pořadu jako první bod
76.
Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2012
(Zpráva o měnovém vývoji za 2. pololetí 2011)
/sněmovní tisk 609/
Vítám ve Sněmovně guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera a požádám ho rovnou.
Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, je Česká národní banka povinna dávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Poprosím pana guvernéra Miroslava Singera, aby zprávu v tuto chvíli uvedl. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Jenom ještě poprosím, abyste se utišili. (Zvoní na zklidnění atmosféry v sále.)
Děkuji. A můžeme se do toho pustit.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážená paní místopředsedkyně, místopředsedové, vážení poslanci, vážený pane premiére, vážení ministři. Mé vystoupení o zprávě o inflaci číslo jedna za rok 2012 přichází v době, kdy jsme v Bankovní radě již měli na stole zprávu o inflaci následující o tři měsíce, takže se pokusím ve svém vystoupení shrnout i to, jak se odlišuje náš rychlý pohled ze včerejšího dne od toho, který zde byl zhruba před čtvrtrokem, tak abyste dostali informaci, která je relevantní.
Musím rovnou říci, že kvalitativně se náš názor příliš neodlišil. Potvrdilo se ve druhém pololetí 2011 zpomalování meziročního tempa růstu ekonomické aktivity. Meziroční růst HDP poklesl na pouhých 0,6 % ve čtvrtém kvartálu. Mezičtvrtletně pak hrubý domácí produkt dvakrát po sobě stagnoval, či nepatrně poklesl. Jediným zdrojem růstu zůstal čistý vývoz, naopak všechny složky domácí poptávky klesají.
Spotřeba vlády a spotřeba domácností jsou tlumeny fiskální konsolidací a v případě spotřeby domácností i situací na trhu práce. Klesají rovněž celkové investice a v jejich rámci zejména zásoby.
Pro rok 2012 očekáváme stagnaci ekonomické aktivity kvůli slabé zahraniční poptávce, opět hodně vlivem fiskální konsolidace v jiných zemích, a mírné oživení nastane až v roce 2013. Tato čísla platí jak pro prognózu číslo jedna, tak pro prognózu, kterou zveřejníme příští týden.
Na trhu práce došlo k zastavení pozitivních tendencí. Celková nezaměstnanost meziročně nepatrně poklesla, stejně jako se nepatrně zvýšila sezónně očištěná míra nezaměstnanosti. Mzdový růst byl ve čtvrtém kvartálu slabý, pro rok 2012 a první polovinu roku 2013 je nutné počítat s mírným útlumem na trhu práce.
Inflace se pohybovala mírně pod dvouprocentním cílem, až ve čtvrtém kvartále loňského roku překmitla lehce nad cíl. Její celoroční průměr činil 1,9 %. Nárůst inflace nad cíl byl zčásti dán předsunutým průsakem změn DPH do ceny potravin. V lednu inflace pak skokově vzrostla na 3,5 % zejména v důsledku zvýšení sazby DPH a nárůstu regulovaných cen. Její další zvyšování v následujících dvou měsících na 3,8 % v březnu bylo ovlivněno zrychlením růstu cen potravin. (Atmosféra v sále jako v úle.)
Zdrojem inflace jsou tak převážně administrativní vlivy ceny komodit a oslabení kursu koruny, který však v poslední době korigoval na silnější hodnoty. Vývoj domácí ekonomiky naopak růstem tlumí.
Česká národní banka předvídá pohyb celkové inflace po většinu letošního roku poblíž aktuálně zvýšených hodnot, tj. prognóza se lehce posunula směrem nahoru. Naopak inflace očištěná o prvotní dopady změn nepřímých daní neboli měnově politická inflace, ta hodnota, kterou cílíme, se bude pohybovat v horní polovině tolerančního pásma ČNB nad dvouprocentním cílem.
Úrokové sazby zůstaly nezměněny už po dva roky. S novou prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb ve zbylé části letošního roku a jejich následný nárůst od druhé poloviny roku 2013. Trajektorie sazeb se tak proti prognóze, o které podávám zprávu, příliš nezměnila, na dalším konci se lehce zvýšila. Bankovní rada nicméně vyhodnotila rizika, tyto prognózy, jako proinflační kvůli obavám z růstu inflačních očekávání, mírně slabšímu kursu koruny a potenciálnímu dalšímu nárůstu světových cen komodit.
Chtěl bych podotknout, že kromě základního scénáře zveřejníme i alternativní scénář prognózy, který zachycuje vládou navrhovaná konsolidační opatření. Tato příjmová i výdajová opatření by měla významný dopad do růstu ekonomiky, zejména skrze nižší spotřebu domácností ve výši asi minus 0,8 procentního bodu, a z toho vyplývající dezinflační tlaky viditelné na úrovni měnově politické inflace vedou v tomto scénáři k nižší trajektorii úrokových sazeb, přestože samozřejmě celková inflace by šla vlivem další úpravy výše DPH směrem nahoru.
Tímto bych si dovolil skončit a vyčkat na další dotazy nebo projednávání.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu guvernérovi.
Jenom řeknu, že zprávu projednal rozpočtový výbor. Usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 609/1. Teď bych ještě poprosil, aby se slova ujala zpravodajka výboru poslankyně Langšádlová. Takže ji prosím.
Poslankyně Helena Langšádlová: Hezké dopoledne, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, vážený pane guvernére.
Nemusím připomínat, že hlavním úkolem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Poslaneckou sněmovnu pak Česká národní banka pravidelně informuje a předkládá jí zprávu o inflaci, kterou právě nyní projednáváme. Součástí zprávy, jak již bylo zmíněno, jsou i informace o hospodářském růstu, o situaci na trhu práce nebo o vývoji vnějšího prostředí. Jedná se o vzájemně provázaná data.
Hlavní zprávou je, že meziroční inflace se po většinu roku 2011 držela blízko inflačního cíle dvou procent, pouze v závěru čtvrtletí se dostala mírně nad inflační cíl. V roce 2012 centrální banka očekává, že meziroční růst cenové hladiny zrychlí na 3 % a dostane se tak krátkodobě nad inflační cíl. Jedná se především o důsledek administrativních opatření včetně změn DPH.
Česká národní banka ve své zprávě také upozorňuje, že určitý vliv připravovaných změn DPH šlo pozorovat již v závěru roku 2011. Je zřejmé, že obchodníci se snažili rozložit zvýšení cen do více měsíců a zkoušeli, co jim spotřebitel dovolí. Další administrativní změny zahrnují vliv růstu regulovaných cen a zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků z důvodu růstu minimálních sazeb harmonizovaných na úrovni Evropské unie. ***