(15.50 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec Jiří Paroubek nechce pokračovat v doplňující otázce. Přistoupíme tedy k následující interpelaci. Tu podává pan poslanec Karel Černý.

 

Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, v lednu loňského roku jste označil výběrové řízení na policejního prezidenta v režii tehdejšího ministra vnitra Radka Johna za kočkopsoidní a tvrdil jste, že policii nepřinese nic nového. Souznění mezi bývalým ministrem vnitra Johnem a policejním prezidentem plukovníkem Lessym bylo nahrazeno napětím mezi novým ministrem Janem Kubicem a staronovým policejním prezidentem. To vyvrcholilo v listopadu loňského roku, kdy ministr vnitra vyzval policejního prezidenta k rezignaci.

Spory mezi ministrem Kubicem a prezidentem Lessym jsou dlouhodobé a rozhodně nenapomáhají ke zlepšení již tak složité situace v Policii ČR. Pane premiére, co uděláte z pozice předsedy vlády pro zlepšení vztahů mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem, ale i pro konsolidaci Policie ČR?

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Na vaši interpelaci odpoví předseda vlády Petr Nečas.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vztah policejního prezidenta a ministra vnitra je upraven v zákoně o policii, kde je v § 5 mj. uvedeno, že policie je podřízena ministerstvu a že policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi, a v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle kterého ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost daného bezpečnostního sboru. Ministr nese politickou odpovědnost za vnitřní bezpečnost státu, prostřednictvím Ministerstva vnitra a jeho legislativní činnosti je realizována společenská a politická poptávka v oblasti priorit na poli vnitřní bezpečnosti. Policii však řídí policejní prezident.

Již před rokem bylo zřejmé, že nepříznivý ekonomický vývoj a s tím spojené nutné rozpočtové restrikce se dotknou i bezpečnostních sborů, policii nevyjímaje. V takové situaci je bezpodmínečně nutné přijít s konkrétními manažerskými kroky, které na danou krizovou situaci zareagují tak, aby nebylo ohroženo základní poslání policie, to znamená chránit majetek, zdraví a bezpečnost občanů ČR. Do poloviny loňského roku policejní prezident jako nejvyšší představitel managementu policie s žádnými vlastními návrhy podle informací pana ministra vnitra nepřišel, a proto ustanovil ministr vnitra Jan Kubice po dohodě s policejním prezidentem společnou expertní komisi složenou pouze ze zkušených policistů napříč strukturami Policie ČR, která měla přinést základní teze změn ve vnitřní organizaci policie. Cílem bylo hledání opatření vedoucích k finančním úsporám a zefektivnění práce policie eliminací zbytných činností a nevýkonných funkcí a zároveň posílení přímého výkonu služby. Tato expertní skupina v říjnu loňského roku představila své závěry vedení resortu vnitra a ministr vnitra uložil policejnímu prezidentovi zpracovat novou organizační strukturu policie, která by vycházela z těchto závěrů. Od té doby policejní prezident předložil několik variant organizační struktury Policejního prezidia a krajských ředitelství. Žádná z dosud předložených variant nebyla zpracována tak kvalitně, aby ji mohl ministr vnitra schválit. Zásadní výhrady měli kromě odborníků Ministerstva vnitra i představitelé policejních odborů.

V současné době probíhají společná jednání zástupců Ministerstva vnitra a Policejního prezidia s tím, že aktuálně došlo k rámcové shodě nad organizační strukturou krajských ředitelství Policie ČR. Zároveň ministr vnitra uložil ředitelům jemu podřízených bezpečnostních sborů úkol zpracovat analýzu dopadů aktuálně schválených střednědobých rozpočtových výhledů na činnost sboru spolu s návrhy opatření a změn, včetně změn legislativních, které by bylo možné nebo nutné provést. Na rozdíl od generálního ředitele Hasičského záchranného sboru policejní prezident opět dosud nepředložil nic věcného a konstruktivního.

Co se týče aktuálního mediálního tématu ohledně zákonnosti průběhu jmenování policejního prezidenta, byl ministr vnitra v rámci novinářské reportáže konfrontován s právním stanoviskem, které poukazovalo na nezákonnost procesu výběru, a vzhledem k tomu, že v té době nebyl ministrem vnitra, nechal shromáždit dostupné podklady a vypracovat odborný posudek k této záležitosti. Výsledky tohoto přezkumu budou, doufám, známy v co nejkratší době.

Přes řadu sporných postojů jsem byl panem ministrem vnitra ujištěn, že mediálně reflektované neshody mezi policejním prezidentem a ministrem vnitra nejsou v rovině osobní, ale v rovině profesní, odborné a manažerské, a já chci jednoznačně říci, že pan ministr vnitra má moji podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane předsedo. Pan poslanec Černý si nepřeje položit doplňující otázku. Tím tedy ukončíme projednávání této interpelace a zahájíme projednávání následující, a to poslední interpelace na předsedu vlády. Interpelaci podává pan poslanec Jan Kubata. Prosím.

 

Poslanec Jan Kubata: Vážený pane premiére, vážená paní předsedající, dámy a pánové, ČR jakožto malá otevřená a vysoce exportní ekonomika je velmi exponována vůči šokům v eurozóně. V posledních měsících došlo k vývoji, který jsme jen stěží, či spíše vůbec mohli nějak řešit a který způsobil i přehodnocení makroekonomické prognózy Ministerstva financí. Podle tohoto dokumentu nám v letošním roce hrozí růst schodku státního rozpočtu až na 128 miliard korun. Vláda se shodla, že od cíle zdravých veřejných financí neustoupí, což také já považuji za jedinou správou cestu. Úspory a zvyšování daní, byť dočasné, postihne podle návrhu vlády rovnoměrně celou společnost. Co se ale stane s růstem? Agentura Moody's vydala komentář k navrhovaným úsporným opatřením, ve kterém chválí vládní snahu provádět úpravy na příjmové, ale i výdajové stránce státního rozpočtu. Podle Moody's to znamená pozitivní zprávu pro hodnocení českých úvěrových závazků, což je nepochybně dobře a pomůže nám to ušetřit nemalé peníze. Zároveň ale agentura varovala před možnými negativními vlivy na ekonomický růst.

Táži se, vážený pane premiére - zdravé veřejné finance jsou velice zásadní, ale nejsou vše. Co plánuje vláda na podporu hospodářského růstu? Jaké kroky plánuje? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a prosím pana předsedu vlády, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že rozpočtová disciplína a rozpočtová odpovědnost je a zůstane klíčovou prioritou vlády pod mým vedením. Musíme nadále velmi důsledně snižovat schodky veřejných financí, dostat je pod 3 % hrubého domácího produktu již kvůli tomu, že mezinárodní instituce a finanční trhy na jakoukoliv větší odchylku od fiskální strategie reagují velmi negativně, což není pouze otázka zamračení se nějakých finančníků nebo bankéřů. Ono to má své konkrétní dopady. Například zvýšení úroků českých státních dluhopisů o jeden procentní bod znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu v dluhové službě, čili peníze nás všech daňových poplatníků, ve výši 7 miliard korun. To má tedy své konkrétní finanční a rozpočtové dopady a dodržování této fiskální strategie vede v podstatě k úsporám ve státním rozpočtu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP