(16.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Vedle toho je ale evidentní, že představa, že dosáhneme trvale udržitelných a vyrovnaných veřejných rozpočtů pouze úspornými kroky - tedy když to řeknu velmi zjednodušeně, že k trvale vyrovnaným veřejným financím je možné se proškrtat -, neodpovídá realitě. Abychom mohli mít trvale udržitelné vyrovnané rozpočty, je nezbytné k tomu mít vedle fiskální disciplíny i ekonomický růst.
Existuje podle mého názoru minimálně pět oblastí, do kterých je nezbytné tento růst jakýmsi způsobem orientovat, resp. které by se mohly stát zdrojem tohoto růstu. Chci ale zdůraznit, že jakákoli tato opatření nesmějí zvyšovat rozpočtové nároky státního rozpočtu. Čili představa, že je možné stimulovat hospodářský růst tím, že se do ekonomiky nalijí peníze, je představa, kterou moje vláda v žádném případě uskutečňovat nebude, protože všechna tato fiskální stimulace vede pouze k tomu, že ekonomický růst má pouze časově omezený charakter, zpravidla velmi nezdravou strukturu a v každém případě vede k hlubšímu zadlužení, tedy k větším problémům.
Já jsem přesvědčen, že klíčovou oblastí, která by měla podpořit růst naší ekonomiky, by měla být především oblast exportu, protože Česká republika patří mezi nejvíce proexportně orientované ekonomiky nejen v Evropě, ale i na světě. Podíl exportu na hrubém domácím produktu dosahuje za loňský rok téměř 80 %. Jenom pro srovnání, u dalších výkonných proexportních ekonomik, jako je Německo, je tento poměr 50 %, u Holandska 65 %. V loňském roce, kdy byl export rekordní a dosáhl téměř 3 bilionů korun, jsme se přiblížili k číslu 80 %.
Nicméně současně ale platí, že 83 % našeho exportu směřuje do zemí Evropské unie, primárně do eurozóny, jsme tedy velmi závislí na výkyvech ekonomického cyklu v eurozóně. Z tohoto pohledu je nezbytné pomoci povzbudit export českých firem především do mimounijních teritorií, velmi často teritorií, která také zaznamenávají podstatně vyšší ekonomický růst, a tudíž i poptávku po zboží a službách.
Vedle toho je nezbytné rozšířit a diverzifikovat náš export nejenom z hlediska exportních teritorií, ale také struktury a sortimentu, protože náš export jako průmyslové země je velmi silně zaměřen pouze na několik silných segmentů, jako je automobilový průmysl, jako je část strojírenství a část elektrotechnického průmyslu.
Třetím rizikovým faktorem, který musíme mít snahu změnit a povzbudit, je, že rekordní český export je tažen v podstatě pouze několika firmami. Padesát procent českého exportu je produkováno deseti českými firmami. To znamená, že musíme mít zájem rozšířit počet exportérů a umožnit úspěšný export i malým a středně velkým firmám.
Pro malou, otevřenou a proexportně orientovanou ekonomiku je tedy mimo jiné i podpora exportu v těchto třech oblastech opatřením, které může vést k povzbuzení ekonomického růstu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji předsedovi vlády. Pan poslanec již nebude dále reagovat.
Mohu konstatovat, že je 16.03 hodin, čímž chci naznačit, že doba, kdy bylo možné podávat interpelace na předsedu vlády, již uplynula.
Budeme pokračovat interpelacemi, které jsou podány na členy vlády. Dříve než k nim přistoupíme, tak vás ještě jednou seznámím s ministry, členy vlády, kteří podali z dnešního odpoledního jednání omluvu. Jedná se o pány ministry Hegera, Chalupu, Pospíšila, Schwarzenberga, Vondru a Fialu.
Nyní tedy zvu k mikrofonu pana poslance Václava Klučku, aby přednesl interpelaci na ministra pro místní rozvoj pana Kamila Jankovského a tím zahájil blok interpelaci na členy vlády.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Moje interpelace zní - aplikace zákona o veřejných zakázkách, především s věcí, která není až tak úplně obvyklá, to je absencí některých prováděcích předpisů.
Víte, já musím konstatovat, že je velká škoda, že organizační výbor Poslanecké sněmovny nevyužívá § 86 zákona o jednacím řádu, odst. 4, který zní: "Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele jeho návrh." Má se na mysli návrh v době, kdy je tento zákon projednáván v Poslanecké sněmovně, tak aby se jednotlivé garanční výbory mohly o tomto prováděcím předpisu dozvědět více, včetně toho, že bude vydán co nejdříve po účinnosti zákona.
Zákon platí od 1. 4. 2012. Dnes je vyhlášena pouze jedna prováděcí vyhláška, nepletu-li se, na zbytek se ještě čeká. Já se domnívám, že to velmi omezuje celou oblast veřejných zakázek, protože mnozí stihli do 31. 3. udělat maximum ve vyhlášení ještě podle starého zákona. Podle nového zákona se prostě bojí, protože se bojí toho, že se úplně nevejdou do textu jim neznámých prováděcích vyhlášek, a mohlo by to pak ohrozit celé řízení veřejné zakázky.
Pane ministře, já se chci zeptat, jak míníte tuto situaci v rychlém čase řešit.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a vyzývám, aby se odpovědi ujal pan ministr Kamil Jankovský. Dříve než mu dám slovo, chci doplnit seznam ministrů, kteří se z dnešních odpoledních interpelací omlouvají, o ministra vnitra pana Kubiceho. (Výkřiky ze sálu: Ten tu není nikdy!)
Prosím, pane ministře.
Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Děkuji, paní předsedající. Já se pokusím panu poslanci odpovědět.
Není pravda, že bez prováděcích předpisů není možno vypsat veřejnou zakázku. Já samozřejmě řeknu, v jakém stavu jsou jednotlivé prováděcí předpisy, ale není tomu tak, že by to nešlo. Prováděcí předpis, kterým se například definuje u stavebních prací bližší vymezení toho, jak má vypadat výkaz výměr, to znamená, jakým způsobem, nebo jaké podrobnosti to má mít, tak až to bude publikováno, což tento konkrétní je připraven do LRV, už je po meziresortu vypořádaný, tak do toho platí to staré ustanovení, to znamená, že součástí musí být výkaz výměr. Není tam žádná jiná podmínka.
Co se týče toho uveřejňovacího, tak to je ta, která už začala platit.
Co se týče odůvodnění, to znamená účelnost veřejné zakázky, tak to je bližší specifikace toho, co by to mohlo obsahovat, ale samotné zdůvodnění té zakázky v tom vyhlášení samozřejmě může být uděláno podle toho, co tam ten zadavatel chce použít.
Já řeknu jednu věc. Já tohle to často slýchávám jako výtku: my nevíme, co máme napsat do odůvodnění. V soukromých firmách velmi často probíhá ten proces tak, že jednotlivé divize, podřízené organizace, posílají své žádosti na (nesrozumitelné), který rozhoduje o tom, ta investiční rada, jestli se ta investice pořídí, nebo ne. A součástí toho je samozřejmě odůvodnění té zakázky. Já si neumím představit, že by kdokoliv řekl, že na to musí mít od toho šéfa, od té investiční rady, podrobný manuál, aby to vysvětlil.
My to samozřejmě děláme, protože se pohybujeme ve státní správě, děláme vyhlášku o veřejných zakázkách, ale není pravda, že to nejde vyhlásit. Vyhlásit to jde. Nicméně samozřejmě musím říci, že skutečně, jak to probíhalo velmi hekticky, to projednávání, aby se to stihlo, tak určité zpoždění jsme tam dostali. ***