(10.10 hodin)
(pokračuje Řápková)
Dosavadní sankce nejsou účinné, pokud pachatel nemá žádný legální příjem nebo pouze sociální dávky a nedostaví se tak preventivní účinek žádný. Výsledkem je pokračování přestupkové činnosti.
Dovolím si také upozornit, že nezavádíme nový instrument. Zákaz pobytu dnes ukládají soudy jako trest podle trestního práva od jednoho roku do deseti let. V přestupkovém zákoně by taková sankce byla maximálně na tři měsíce.
O zákazu pobytu bude rozhodovat správní orgán. Ano, správní orgán, stejný, který již dnes rozhoduje o zákazu činnosti. A přitom zákaz činnosti je často ukládán i za bagatelní přestupky, kterých se pachatel mnohdy dopustí z nedbalosti. Správní orgán uloží zákaz činnosti v případě, že pachatel přímo nezasáhl do práv druhých. Naproti tomu zákaz pobytu bude uložen vždy až v případě citelného zásahu do práv druhých.
Návrh nesměřuje proti žádné etnické skupině. Návrh pouze reaguje na nedostatečné sankce za přestupky a zavádí sankci novou, která má zabránit pachatelům dopouštět se závažné přestupkové činnosti.
Tato novela přestupkového zákona přináší jasný recept na řešení přestupkové recidivy, která dosud u nás dnes není řešena, ale na druhou stranu nekriminalizuje jednání přestupců ihned na trestné činy. Dává přestupcům šanci se páchání přestupku napříště zdržet.
Dámy a pánové, dle analýzy vybraných přestupků ve statutárních městech téměř každý druhý pachatel má trvalý pobyt jinde než tam, kde páchá přestupky. Snažme se tedy pochopit reálný život těch, kteří jsou vystaveni negativním důsledkům recidivního jednání přestupců. Jsou to bohužel často právě ti lidé, jejichž práva jsou narušována.
Dovolte mi vás tímto za všechny předkladatele požádat o podporu této novely, která má pomoci starostům řešit nepříznivou bezpečnostní situaci v jejich městech. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se hlásí pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Zábava skončila, přistupme k vážné práci.
Prosím vás, potřebujeme reálné zákony. A výkřiky typu "ochraňme občany před těmi, kteří kradou" jsou sice hezké, ale musí to mít nějakou realitu. Já bych chtěl připomenout tři věci, které se v těchto diskusích zatím moc nezmiňovaly, ale jsou zcela zásadní.
Především pokud si obce, představitelé obcí myslí, že je tato změna zákona, i kdyby byla přijata, jako doufám, že nebude, ochrání před nepřizpůsobivými občany, tak se mýlí, a to ze zásadního důvodu - protože přestupková agenda, nepatří přece samosprávám. Přestupková agenda je výkon státní správy a nemá nic společného s výkonem samosprávy. Takže představa, že samospráva bude určovat, že samospráva bude chráněna, je prostě naprosto mylná. A takový ten tlak na státní správu, aby nás zbavila některých lidí, aby se mohli odstěhovat, je prostě základní chyba, nepochopení toho smyslu.
Druhý problém, o kterém bych se chtěl zmínit, je, že tato zákonná úprava zasahuje do té černé díry našeho práva, kterým je trvalý pobyt. Trvalý pobyt je záležitost velmi problematická. V prvém odstavci § 10 zákona se říká, že občan může mít trvalý pobyt jenom v místě, které je určeno k bydlení. O dva paragrafy dál se říká, že může mít trvalý pobyt v místě ohlašovny, která zcela zjevně není určena k trvalému bydlení. Tak to už je zásadní rozpor. A tento zákon se tváří, jako by chránil občany, kteří mají trvalý pobyt, s tím, že nemůže mu být zákaz pobytu určen tam, kde má trvalý pobyt. Ale trvalý pobyt s pobytem občana vůbec nesouvisí. Vůbec nesouvisí. Občan může mít přece trvalý pobyt na ohlašovně, a má to už několik desítek tisíc lidí, ale přesto ten člověk může reálně žít někde jinde. To je jedna věc.
A ještě druhá věc, velice důležitá. Dámy a pánové, vezměte to prosím na vědomí, že stejně tak § 10 téhož zákona říká, že občan si může stanovit adresu na doručování, takže trvalý pobyt je něco jiného a nedoručování je také něco jiného. Chtěl bych, prosím, abyste to dali do souvislostí. Občan může mít trvalý pobyt v městské části Praha 7, bydlet s rodinou ve Varnsdorfu, tam si zřídí adresu na doručování jako řádný občan, ale my mu zakážeme bydlet ve Varnsdorfu tři měsíce proto, že tam trvalý pobyt nemá, čili to můžeme udělat. Ale že tam má doručovací adresu, a že se tedy nedozví, že mu bylo doručeno, ti zlí exekutoři, že mu nedoručili atd., No tak dostáváme ty lidi do situace, která je zcela protiprávní, a podle mého názoru by Ústavní soud musel toto prostě zrušit. Takto se s právy občanů zacházet nedá.
Konečně třetí problém je v tom, že ty tři přestupky by měly vytvářet trestný čin, ale trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí je úmyslný trestný čin. A pokud se ten člověk nedozví o tom, bude mu doručeno jenom formálně třeba na adresu trvalého pobytu, kterou má, či třeba na adresu ohlašovny, no tak to je samozřejmě formální doručení, ale rozhodně tím nemůže naplnit skutkovou podstatu, která je úmyslná. Čili i toto rozhodnutí je plácnutí do vody.
Mně tato myšlenka jako právníkovi není nijak vzdálená, že by obce měly mít možnost, ale musíme to dělat reálně, s ohledem na všechny aspekty právního řádu, a ne přijímat věci, které se v důsledku nesprávné úpravy obrátí proti právnímu řádu a proti nám. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Do rozpravy ve třetím čtení se hlásí jako další pan poslanec Škárka, pan poslanec Chvojka jako další.
Poslanec Jaroslav Škárka: Pane předsedající, děkuji za slovo, já jenom úplně v krátkosti. My v tuto chvíli nemáme dostatečně efektivní prostředky na to, jak postihovat lidi, kteří narušují veřejný pořádek, jak postihovat občany nepřizpůsobivé. A já tuto novelu vnímám jako prostředek, který by v tom nějakým způsobem pomohl, protože tato novela se samozřejmě nebude dotýkat občanů, kteří dodržují pravidla soužití, kteří se chovají slušně, takže těmto tato novela vadit nebude. Já tedy vnímám sankci zákazu pobytu jako nezbytnou a prospěšnou. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní pan poslanec Chvojka. Ale paní poslankyně Chalánková, na vás jsem úplně zapomněl, já se moc omlouvám. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Chápu samozřejmě úmysly, které vedou předkladatele k předložení této novely, protože vím, že zejména v určitých lokalitách je vyšší koncentrace přestupků, které obtěžují občanské soužití a vůbec sociální smír v těchto městech. Diskutovali jsme o tom jak s paní předkladatelkou a s jejími kolegy, tak na sociálním výboru. Tuto problematiku ze sociálního výboru tady samozřejmě nebudu rozebírat dopodrobna, protože je to problematika velmi široká, která by měla skutečně zahrnovat vůbec celou sociální práci v těchto oblastech a zejména takovou, která by měla zabránit vzniku takovýchto oblastí se zvýšeným množstvím přestupků a kriminálních činů, to znamená zabránit ghettoizaci a vyváženě nabízet řešení, která mají jak preventivní, tak represivní charakter. Ale dovolte mi, abych za sebe přednesla pár argumentů proti. Týkají se spíše věcné podstaty tohoto návrhu.
Jednak schválení tohoto návrhu zákona nezpůsobí, že někteří lidé, kteří se dopouštějí přestupků opakovaně, od svého nezákonného jednání upustí pro zákaz pobytu. Spíše se přesunou jinam, do jiné obce či města, kde pobyt zakázaný nemají. Zákaz pobytu bude v praxi velmi těžko kontrolovatelný s nejistým výsledkem, avšak s jistými zvýšenými administrativními náklady. Opakovaná recidiva u přestupků krádeže v praxi nejčastěji již dnes postižitelná je. Znamená posouzení takové činnosti, jako trestného činu s patřičnými důsledky. Sám soud v trestním řízení může k zákazu pobytu přistoupit, to není nic nového. ***