(16.50 hodin)
Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane ministře, již několikrát jsem z tohoto místa upozorňoval na stav životního prostředí, zejména na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Diskuse o tom, jak zlepšit život obyvatel zde žijících, tu sice nějaké byly, ale zpravidla to skončilo jen u slov. To je také případ již dlouho diskutovaného a stále nerealizovaného silničního obchvatu obce Dětmarovice.
Středem této obce prochází hlavní silniční spojnice mezi Bohumínem a Karvinou. Jedná se o komunikaci I/67. Obyvatelé zde žijící se potýkají snad se všemi negativními jevy provázejícími rostoucí hustotu provozu. Ve špičkách tudy projede více než tisíc aut za hodinu. To je spojeno se zvýšenou nehodovostí. Za posledních pět let tu došlo k 69 nehodám. Pravidelně dochází k překračování hluku v okolí komunikace, a to uvnitř budov ve dne o 6,9 decibelu a v noci o 5,9 decibelu a mimo budovy ve dne o 8,8 až 12,1 decibelu a v noci dokonce o 14,7 až 17,5 decibelu. Prašnost se v této lokalitě pohybuje běžně nad sto mikrogramy na metr krychlový, ale byly již naměřeny hodnoty až 800 mikrogramů na metr krychlový, a přitom norma je 50 mikrogramů na metr krychlový! Toto vše ohrožuje bezpečnost občanů obce Dětmarovice, zvláště děti, a rovněž se podepisuje na zhoršení zdejšího již tak špatného životního prostředí.
Realizace obchvatu - jedná se vlastně o napojení sjezdu z dálnice D47 v Bohumíně - nově vybudovanou komunikací vedoucí mimo zastavěné území až do Karviné by byla velkým přínosem pro občany žijící v blízkosti stávající komunikace a projevila by se na kvalitě jejich života. Ptám se vás proto, pane ministře: Co odpovíte těmto lidem, kteří v takovémto prostředí musejí žít a vychovávat své děti? Mohou se od vás dočkat pomoci a reálného slibu vybudování obchvatu obce, nebo je jen odbudete známou frází, že nejsou peníze, a lidé budou dál žít v prostředí, které se dříve či později podepíše na jejich zdraví a zdraví jejich dětí? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že je pan ministr omluven, bude vám odpovězeno písemně.
S další interpelací vystoupí pan poslanec Ivan Ohlídal a obrací se na pana ministra zemědělství Petra Bendla. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, chci vás interpelovat ve věci, která se týká Pozemkového fondu.
Jistě jste si všiml, že v poslední době ve sdělovacích prostředcích proběhl popis několika afér nebo kauz, které se tohoto fondu týkají.
První taková závažná, podle mého názoru závažná, je kauza týkající se podivné restituce, nebo přesněji řečeno podivné směny pozemků související s jistou restitucí. Podivné proto, že má být jakýmsi restituentům vrácen majetek v hodnotě zhruba 80 milionů a po té divné směně vlastně mohou obdržet více než miliardu. To je první kauza.
Druhá kauza se týká přítelkyně pana Hadamczika i matky této přítelkyně a jejího podivného poradenství ekonomického charakteru pro Pozemkový fond, i když je v podstatě jasné, že tyto dvě ženy nemají žádné ekonomické vzdělání nebo ekonomické možnosti provádět takovou činnost.
Třetí kauzou je kauza, která se opět týká pana Hadamczika a týká se pronajímání jakýchsi prostor Pozemkovému fondu ze strany právě jmenovaného pána, kdy se ukazuje - údajně, podle sdělovacích prostředků -, že tyto prostory jsou méně vhodné než ty předcházející, které využíval Pozemkový fond, a navíc jsou několikanásobně dražší.
Takže jistě víte, že sociální demokracie žádá odvolání ředitele Ziky, to znamená ředitele Pozemkového fondu. Zajímalo mě, jak se k těmto kauzám, k těmto aférám stavíte vy. Předem děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Předávám slovo panu ministrovi.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Paní předsedající, pane poslanče, já jsem netušil, na která témata se vlastně budete chtít zeptat, ale přesto jsem si vyžádal z Pozemkového fondu informace, ač Ministerstvo zemědělství není resortem, pod který by Pozemkový fond spadal. Dobře víte, že dozorčí orgán je volen Poslaneckou sněmovnou a šéfa Pozemkového fondu jmenuje vláda. Přesto informace, které jsem získal, jsem tady připraven vám zprostředkovat.
K tématu restituce v Praze. Je třeba vždy srovnat buď ocenění restitučního původního a náhradního pozemku, anebo tržní aktuální ocenění, avšak také obou pozemků. Dle restitučního ocenění se tyto pozemky oceňují - podle stanoviska Pozemkového fondu - na zmíněných 84 milionů korun. Redaktor se tedy podle mínění Pozemkového fondu dopustil závažného pochybení, když ve svém článku tuto částku srovnával se současnou tržní cenou. Pozemkový fond uvádí, že je zcela nepravdivé tvrzení, že by stát přicházel o stamiliony, naopak stát získal tyto lukrativní pozemky v komunistické minulosti protiprávně zabavením od rodiny Bečvářových. Vrátit je rodině nemůže, neboť na nich již byla realizována výstavba nebo byly převedeny třetím osobám. Stát se tedy obohatil na úkor restituentů a musí nyní tuto křivdu rodině odčinit. Rovněž podle mínění Pozemkového fondu není pravda prohlášení redaktora, že Pozemkový fond ČR pozemky rodině po velkostatkářovi dává. Tato informace je hrubě zkreslující. Rodina se pozemků sama domáhá soudní žalobou. Pozemkový fond ČR pozemky ani nevybírá, vybrali si je sami restituenti a žádají o jejich vydání soud.
Co se týká zaměstnávání Lucie Plačkové, mám tu informaci, že neposkytovala poradenské služby, ale vykonávala odbornou administrativní podporu v souvislosti s probíhající transformací Pozemkového fondu, zejména v oblasti slučování krajských a odloučených pracovišť, a na tyto činnosti má prý odpovídající kvalifikaci, tedy středoškolské vzdělání. Zpracovávala například podklady pro jednání, zprávy a kompletovala odborné materiály pro proces transformace. Uvedená částka pokrývá nejen odměnu za vykonanou práci, ale rovněž veškeré náklady, třeba benzin na služebních cestách, náklady na vlastní mobilní telefon nebo internet. Veškeré tyto náklady si slečna Plačková hradila z této části. A mám zde uvedeno, že ač měla smlouvu na 270 tisíc, účtovala si 33, nikoliv více. O tématu její údajné maminky, jestli takto jsem se to dozvěděl z médií - já jsem kontaktoval předsedu dozorčí rady Pozemkového fondu a žádal jsem ho - ke všem těmto kauzám si myslím, že by dozorčí rada měla udělat nějaké stanovisko, aby měl i ministr zemědělství a všichni ministři a dozorčí rada a jejím prostřednictvím i Poslanecká sněmovna informace, jak se věci opravdu ve skutečnosti mají, protože může dojít i ke zkreslení v médiích.
Co se týká pronájmu prostor v Ostravě, pronájem současného sídla krajského pracoviště, tvrdí Pozemkový fond, byl nutný z důvodu sloučení tří odloučených pracovišť v Ostravě, Novém Jičíně a Opavě. V bývalém pronájmu bylo k dispozici pouze 700 metrů čtverečních a všechna tři pracoviště by se do těchto prostor nevešla. Rovněž bylo počítáno i se sloučením dalšího odloučeného pracoviště v Bruntálu. Pozemkový fond ČR údajně proto potřeboval najít nové prostory s dostatečnou rozlohou, prostorovým uspořádáním a kvalitou. Nové kanceláře pronajímá za 2376 korun za metr čtvereční, což u podobných kancelářských prostor v krajském městě Ostravě je zcela prý běžná cena a mimo jiné zahrnuje pronájem 30 parkovacích míst, za která jsme v minulosti, uvádí Pozemkový fond, k pronájmu museli připlácet 14 tisíc korun za jedno parkovací místo ročně. Sídlo KP Ostrava navíc slouží i jako jakési centrum pro oblast Moravy. Nachází se zde například archiv a skladovací prostory. To, že cena za pronajaté prostory není nijak neobvyklá, dokládá Pozemkový fond i výší pronájmu za prostory u jiných krajských pracovišť. V případě Ostravy se nejedná o nejdražší pronájem, například v případě krajského pracoviště v Karlových Varech hradí prý pronájem ve výši 2,5 tisíce korun za metr čtvereční, dále v Olomouci za 1980. V případě krajského pracoviště ve Zlíně, kde Pozemkový fond ČR sídlí v budově Ministerstva zemědělství, je cena za pronájem 1925 korun za metr čtvereční. Uvádějí, že než podepsali nájemní smlouvu, provedli si vlastní cenový průzkum a srovnání s jinými dostupnými prostory, přičemž cenu pronájmu určil znalec v oboru oceňování nemovitostí. ***