(15.40 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Smlouvu na ekonomické poradenství na 270 tisíc korun získala také 22letá absolventka střední školy, v tomto případě přítelkyně kamaráda pana ředitele Ziky. Na dotazy novinářů, jakou konkrétní práci tito lidé pro Pozemkový fond odvádějí, bohužel nebylo zodpovězeno, a proto se nabízí otázka, zda uzavírání těchto smluv není více než potřebou Pozemkového fondu motivováno potřebami známých pana ředitele.
Otazníky nevisí jen nad uvedenými smlouvami, ale i nad způsobem nakládání se svěřeným majetkem, kdy byly popsány případy, kdy například vysoký úředník Pozemkového fondu prodal desítky hektarů státních luk svému otci nebo kdy fond vyměnil lukrativní pozemky mezi sjezdovkami a penziony v Jizerských horách za levná pole na Vysočině. A mohl bych pokračovat dlouhým výčtem dalších sporných kroků pana ředitele, které není ochoten vysvětlit.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Nemůžete pokračovat, pane poslanče, čas vypršel! Prosím, položte krátkou otázku.
Poslanec Roman Sklenák: Proto se vás, pane premiére, ptám, zda máte informace o tom, co se děje na Pozemkovém fondu, a jaké je vaše hodnocení popsané situace. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a prosím pana předsedu vlády, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu tím, že paní předsedající prosím, bez zábran na mě za mými zády houkněte, pokud překračuji čas.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Spolehněte se! Zavelím dostatečně hlasitě. Je-li to vaše přání, tak s chutí.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Jsem si toho vědom a chci vás o to ještě jednou požádat.
Musím začít tím, že se samozřejmě objevila celá řada mediálních spekulací například o tom, že pan Ing. Jiří Kittner měl dostat statisícovou smlouvu od Pozemkového fondu. Já mohu pouze prohlásit, že pan Jiří Kittner neobdržel od Pozemkového fondu ČR žádnou finanční částku a informace o jeho odměnách zkrátka není pravdivá. Ale to už se tak někdy v našich médiích stává. Není to pravda.
Za další. Případ, který vy jste tady zmiňoval, to znamená prodej půdy otci jednoho z úředníků Pozemkového fondu, proběhl dávno před nástupem stávajícího ředitele. Čili přičítat ho stávajícímu řediteli prostě není korektní. Po zveřejnění skutečnosti, že se tento úředník dopustil neetického jednání ve smyslu prodeje půdy rodinnému příslušníkovi, byla reakce ze strany současného vedení Pozemkového fondu okamžitá. Ředitel Pozemkového fondu Radim Zika nařídil prověření postupu tohoto úředníka a ten posléze z Pozemkového fondu odešel. Takže opět to je nepřesná informace, když budu velmi diplomatický vůči konkrétnímu médiu. To znamená, proběhlo to předtím.
Nicméně co se týče činnosti Pozemkového fondu, ano, je zde hospodařeno s velkým objemem majetku. Pan ministr zemědělství má ode mě úkol, aby se tomuto tématu věnoval, a budou-li nalezeny skutečné nesrovnalosti a skutečné kroky, které budou budit pochybnosti, bezesporu se tím pan ministr zemědělství bude velmi intenzivně zabývat.
Já ale považuji za klíčové především to, že je nezbytné provést transformaci. Není nadále možné držet tu roztříštěnou strukturu, kdy máme například pozemkové úřady a Pozemkový fond. A bezesporu i z hlediska snížení administrativních a transakčních nákladů tohoto státu je správným krokem provést fúzi těchto institucí, což bude vyžadovat i legislativní změny. Jsem přesvědčen, že je to správný způsob, jak transformovat resort Ministerstva zemědělství. Ale jak jsem již řekl, je nezbytné prověřit hospodaření každé složky státní správy, zda se chová racionálně, a bude-li shledáno nějaké pochybení nebo pochybnosti, tak samozřejmě bude postupováno náležitým způsobem v souladu se zákony této země.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Sklenák si nepřeje doplňující vystoupení, a proto následuje interpelace pana poslance Jeronýma Tejce. Ten se bude zabývat tématem povodňové stokoruny. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, vláda ČR a následně i vládní koalice se rozhodly, že budou řešit, jak jsme byli od nich informováni, koncepčně otázku úhrady škod, které vznikají velmi často v ČR a opakovaně při povodních. Právě proto byl změněn legislativní rámec a byla zavedena nová daňová povinnost, zjednodušeně řečeno výběr povodňové stokoruny. Ta už byla vybírána v roce 2011. Podle předpokládaných odhadů za každý rok by měly být vybrány zhruba 4 miliardy korun a celá tato částka by měla být věnována buďto na protipovodňová opatření, případně na nápravu škod, které povodněmi vznikly. Podle informací, které jsou k dispozici, vytvořilo Ministerstvo financí speciální položku v rámci kapitoly všeobecná pokladní správa. Tyto programy byly vypláceny pro ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí, zemědělství a jednoho neprogramového dotačního titulu Ministerstva zemědělství.
Já bych se chtěl pana premiéra zeptat, jaké má informace o tom, kolik z těch 4 miliard korun, pokud se skutečně podařilo vybrat 4 miliardy korun, bylo skutečně použito na protipovodňová opatření či na činnosti, které byly původně uvažovány v rámci tohoto projektu, a jestli pan premiér má už v tuto chvíli jasné informace o tom, kolik procent této částky za rok 2011 bylo vyčerpáno či bude vyčerpáno v letošním roce. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Na vaši interpelaci odpoví předseda vlády pan Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl panu poslanci Tejcovi poděkovat za tuto interpelaci, především za její věcnost, protože se domnívám, že otázka protipovodňové ochrany je něco, co má za prvé dlouhodobý charakter, musí do toho být zapojeny všechny složky veřejné správy od místní přes krajskou až po celostátní, a má také dlouhodobý charakter, protože většina těchto protipovodňových opatření má charakter dlouhodobých staveb či projektů a zrovna tak odstraňování popovodňových škod není záležitostí pouze několika týdnů nebo měsíců.
Je skutečností, že v souvislosti se zavedením snížení slevy na poplatníka, tzv. povodňová stokoruna se to v žargonu nazývalo, byly zvýšeny příjmy státního rozpočtu na rok 2011 a současně byla ve výdajích rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa zřízena nová položka prostředky na odstranění důsledků povodní a na následnou obnovu, a to v celkové výši 4 miliardy korun. Chci zdůraznit, že povodňová stovka nebo tato snížená sleva na poplatníka byla zavedena skutečně pouze v loňském rozpočtovém roce.
Usnesením vlády číslo 692/2010 k řešení odstranění a obnovy části území ČR poškozené povodněmi v srpnu 2010 vláda rozhodla o zapojení prostředků státního rozpočtu ve výši 4 miliard korun. Z toho bylo půl miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy v roce 2010 a na roky 2011 až 2014 do celkové výše 3,5 miliardy korun. Prostředky byly v souladu s usnesením vlády 692/2010 a navazujícími usneseními vlády převáděny do jednotlivých kapitol na účely schvalované vládou na základě žádosti o rozpočtové opatření. V rámci těchto kroků Ministerstvu pro místní rozvoj na základě usnesení vlády číslo 287 z loňského roku byla poukázána částka ve výši 2 120 300 000 korun, Ministerstvo zemědělství na základě tří usnesení vlády 692/2010 a 321 a 652 z loňského roku dostalo 364 milionů korun a Ministerstvo životního prostředí na základě usnesení vlády 620 z loňského roku částku přesahující 48 milionů korun. Celkově se tedy jednalo o částku 2 532 350 tisíc. Žádosti tedy předkládala tato tři ministerstva, to znamená Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. V loňském roce tedy byla uvolněna částka přes 2,5 miliardy korun. ***