(12.40 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ptám se na další přihlášku. Pokud nikdo dále, pan zpravodaj avizoval, že by v rámci obecné rozpravy chtěl vystoupit. Slovo má pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, asi ode mě neuslyšíte překvapivý návrh. Já navrhuji tento návrh zákona zamítnout. Vláda pracuje na vlastním návrhu zákona o celostátním referendu. Já tuto představu celostátního referenda s možností schvalovat zákony, a to zákony nadřazené běžné parlamentní proceduře, pokládám za velmi, velmi nešťastnou a velmi nedobrou. Proto navrhuji, abychom tento poslanecký návrh zákona zamítli.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Je nějaká další přihláška do obecné rozpravy? Pokud není, obecnou rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu, který zde zazněl, tedy o návrhu na zamítnutí. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny prosím, abyste se opět přihlásili.
O návrhu na zamítnutí rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 47.
Zahajuji toto hlasování a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 47 přítomno 152, pro 81, proti 67. Návrh byl přijat.
Bude kontrola hlasování? (Ke kontrole hlasování přistupuje několik poslanců.) Má někdo námitku? - Pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Nebude to námitka, ale pouhé postesknutí, že se mi nepodařilo vnutit hlasovacímu zařízení svoji vůli. I když jsem chtěl ne, bylo ano.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Hlasování nezpochybňujete, tedy konstatuji, že návrh byl zamítnut, a končím tím projednávání bodu č. 27, sněmovního tisku 520 v prvém čtení. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
28.
Návrh poslanců Pavla Staňka, Stanislava Polčáka a Jany Suché
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 584/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 584/1.
Prosím, aby tento návrh za skupinu navrhovatelů uvedl pan poslanec Pavel Staněk.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Předkládáme s kolegyní Suchou a s kolegou Polčákem velmi jednoduchý návrh zákona, který se týká dvou zákonů, a to trestního zákona a trestního řádu. Je to textově a formulačně velmi jednoduchý návrh, nicméně je to návrh, který by měl mít poměrně, myslím, široký dopad a široké spektrum působení.
Základním cílem navrhované úpravy je zrychlení a zefektivnění procesu podmíněného propuštění zejména v případech pachatelů drobných, bagatelních trestných činů, drobné kriminality z kategorie přečinů. Současný stav přeplněnosti věznic právě osobami, které se dopustily těchto přečinů, bagatelních trestných činů, můžeme-li tak říkat, je v podstatě trvale nepřijatelný a neúnosný. Myslím si, že je zřejmé při dnešním stavu počtu vězňů, že opravdu je to již číslo alarmující.
Navrhuje se tedy zajistit cestou ředitelů věznic včasné rozpoznání té převýchovy, resocializace, chcete-li, odsouzeného a posílení právě významu návrhu ředitele věznic zajistit včasné podmíněné propuštění takto napraveného, resocializovaného odsouzeného, který se bude moct vrátit do svého původního, přirozeného prostředí, tedy zpátky do společnosti, a dostát svým závazkům nejen vůči rodině, vůči dalšímu okolí, ale především, a to je také velmi podstatné, vůči poškozeným.
Tento návrh vlastně je, jak jsem říkal, velmi jednoduchý, pokud jde o text, protože se doplňuje § 88 odst. 2 stávajícího trestního zákona, kde se posiluje význam návrhu ředitele věznic. Ředitel věznice má samozřejmě asi nejvíce informací o konkrétním odsouzeném a může dle našeho názoru objektivně posoudit právě tu už zmiňovanou míru resocializace konkrétního odsouzeného.
Dále se navrhuje doplnit stávající ustanovení § 88 odst. 3, kdy by se přihlíželo k podmínkám, které jsou tam uvedeny, právě pro podmíněné propuštění už jen u zločinů, čili by v tuto chvíli mohlo být mnohem jednodušší rozhodování o podmíněném propuštění právě u osob odsouzených za přečin.
Další úpravou, jak jsem avizoval v úvodu své řeči, je úprava v části druhé, úprava trestního řádu, kdy se zkracuje lhůta, po kterou bude možné opakovaně podat návrh na podmíněné propuštění. V současné době je taková lhůta podle trestního řádu jednoroční, tady by podle našeho návrhu, pokud by byl přijat, byla lhůta šestiměsíční. Podle našeho názoru, podle našeho úsudku by vlastně mohl soud mnohem pružněji reagovat na výsledky převýchovy, resocializace odsouzeného a rozhodnout, zda je možné už zajistit jeho podmíněné propuštění a případně stanovit nad odsouzeným ještě i dohled.
Jak jsem říkal, jedná se o úpravu jednoduchou, podle našeho názoru a i názoru Parlamentního institutu není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, nevztahují se na ni ani předpisy Evropské unie, podle našeho názoru je i zcela zachován princip rovného zacházení s muži a ženami, genderová politika je vyvážená. A pokud jde o dopad do státního rozpočtu, tak by takový návrh měl být víc než pozitivní, protože samozřejmě víme, že pobyt každého vězně ve věznicích není levnou záležitostí. Každý den v průměru stojí zhruba tisíc korun, takže si dokážeme spočítat, kolik naše společnost vynakládá na pobyt ve věznicích, a jedná se o právě ty přečiny, o ty bagatelní trestné činy, takže kolik nás to jako společnost stojí.
Věřím, že takový návrh najde podporu nejenom zde ve Sněmovně, nejenom mezi právníky, advokáty, třeba i u zpravodaje, ale i u dalších kolegů, třeba v Senátu. Myslím si, že je vhodné, abychom ho určitě projednali v ústavněprávním výboru a mohli se takovou materií zabývat.
Takže moc prosím za všechny tři navrhovatele, zbývající dva jsem tady jmenoval, moc bych prosil o podporu tohoto návrhu. Děkuji. ***