(12.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu navrhovateli. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení. Je jím pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Dobré poledne, dámy a pánové. Nemohu bohužel vyhovět žádosti předkladatele a nadšeně s tímto návrhem souhlasit. On se nám, dámy a pánové, nějak rozšiřuje počet zákonů, které jsou velmi stručné. Mění se jeden paragraf, jedna půlka paragrafu, ale zásadně tím zasahujeme do kodexů, které by měly zůstat relativně neměnné - trestní řád, trestní zákon. Jestliže každou schůzi dvakrát změníme trestní zákon, jednu větičku, malinký návrh, tak jaká pak je právní jistota? My si často stěžujeme na lidovou tvořivost poslanců, ale ať se na mě nezlobí předkladatel, ale tohle je klasický příklad.
Co se navrhuje? Novela trestního řádu, jak už tady bylo řečeno. Navrhuje se, aby při rozhodování o podmíněném propuštění by ten odsouzený mohl dát návrh ne jednou za rok, ale dvakrát za rok, jednou za šest měsíců. Já nevím - jestli nesplňuje podmínky pro podmíněné propuštění v červenci, nevím, proč by je měl splňovat v prosinci. Čili z jakého důvodu toto děláme. Proč nový systém rychle odsoudit a rychle propustit, jaký by to mělo smysl. Já v tom příliš smyslu nevidím. A nevidím žádný důvod, proč by se takové opatření mělo přijmout. (Silný hluk v sále.)
Pokud jde o trestní zákon, tak tam navrhovaná ustanovení jsou podle mě pouze mnohomluvná a pouze jenom kauzalistická, aniž by nějakým způsobem v něčem toto řešila. Říká se, že soud nevyhoví návrhu ředitele na podmíněné propuštění, je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život. Prosím vás, na základě čeho by to mělo být zjevné, že nepovede řádný život? Z čeho tak usuzujeme? Že nemá bydliště nebo že je chudý, tak že asi bude krást? Na základě čeho chceme, aby soud usoudil, že nepovede řádný život? Je to zjevné. Tak ten soud řekne: "Koukám na vás, pane Vomáčka, vy zřejmě nepovedete řádný život, takže vám nevyhovíme." Přece takováhle ustanovení do zákona, k čemu je to dobré?
A stejně tak - to je další ustanovení - soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného přihlédne k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu, zda částečně nebo zcela nahradil škodu atd. No k čemu jinému by soud měl přihlížet? Proč to tam ještě musíme do zákona dávat?
Není potom divu, že i vláda zaujala k tomuto -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane poslanče. Já prosím všechny o klid v jednacím sále.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní předsedkyně.
Není pak divu, že i vláda zaujala k tomuto návrhu velmi rozpačité stanovisko. Doporučila, aby byla jednak terminologie sjednocena, taky věcné úpravy.
Já nebudu navrhovat zamítnutí, asi by to nemělo žádný smysl. Ale bude patrně třeba, aby se v ústavněprávním výboru tato iniciativa projednala. Podle mého názoru není důvod k takovýmto změnám právních předpisů, které by měly být stabilní. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To bylo slovo zpravodaje. Otvírám obecnou rozpravu. Nemám do ní přihlášky - ale paní poslankyně Nedvědová. Prosím.
Poslankyně Marie Nedvědová: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já v podstatě rozumím tomu, co tady sdělil zpravodaj, a musím konstatovat, že s ním v celé řadě souhlasím. Já si nejsem totiž zcela jistá, zda správně chápu smysl novely a jestli navrhovatelé nezaměňují odstavec 1 s odstavcem 2 ustanovení paragrafu 88 trestního zákoníku.
Paragraf 88 odstavec 1 se týká podmíněného propuštění ve stanovených případech po uplynutí určité doby. Soud rozhoduje zpravidla na návrh odsouzeného nebo jiných oprávněných osob či ředitele věznice, ale i bez takovéhoto návrhu. Ustanovení paragrafu 88 odstavec 2 trestního zákoníku se týká možnosti předčasného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za přečin ještě před uplynutím poloviny výkonu trestu odnětí svobody, přičemž podle § 331 odstavec 1 trestního řádu může odsouzený tuto žádost podat, jen pokud k ní připojí stanovisko ředitel věznice, a to že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba. Jinak tedy soud o takové žádosti nerozhoduje a vrátí ji obviněnému s poučením o nutnosti připojit k ní uvedené stanovisko ředitele věznice. Nelze sice vyloučit, že tento návrh podá i ředitel věznice, ale v tomto případě nechápu, proč by ji podával v případě, že je zjevné, že by odsouzený po propuštění z výkonu trestu nevedl řádný život, nebo pouze v tomto případě by soud podle návrhu mohl jeho návrh zamítnout. Ředitel věznice by tedy měl mít dostatek podkladů, aby logicky v takových případech návrh přece nepodával. Ledaže by dostal totiž nějaké zadání, že je nutno podmíněně propustit tolik a tolik odsouzených například s ohledem na přeplněnost věznic, i když takovýto postup by patrně narazil na důrazný odpor veřejnosti.
To se pochopitelně vztahuje i na to, že by se vůbec nepřihlíželo k chování odsouzeného a jeho kázeňským odměnám a ani k tomu, zda odsouzený nastoupil výkon trestu sám a ve stanovené lhůtě, či zda byl do výkonu trestu dodán.
Ostatně v současné době je předkládán zatím pracovní návrh úpravy paragrafu 88 trestního zákoníku, podle něhož by měl po určité doby, kterou odsouzený ve výkonu trestu stráví a není kázeňsky trestán, že by měl dokonce nárok na podmíněné propuštění. To by v podstatě vedlo k tomu, že by o podmíněném propuštění buď soud rozhodoval pouze formálně, aniž by mohl výrazněji rozhodnutí ovlivnit, nebo dokonce by mohl rozhodovat o něm někdo jiný, či by stačil pouze formulář a příslušné razítko.
Já bych ráda věděla, kolik návrhů na propuštění odsouzených podává ředitel věznice a zda a kolik těchto návrhů podal v případech paragrafu 88 odstavec 2 trestního zákoníku. Asi by mělo být známo, kolik vůbec mělo být podáno odsouzenými návrhů na předčasné propuštění podle § 88 odstavec 2 trestního zákoníku, kolika takovým návrhům bylo vyhověno a kolik těchto odsouzených se osvědčilo. Domnívám se, že bez podrobnějšího rozboru těchto případů asi těžko můžeme o návrhu jednat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla paní poslankyně Nedvědová. Teď dám slovo dalšímu přihlášenému, panu poslanci Janovi Kubatovi. Jenom oznamuji, že je 12 hodin 56 minut. Podle toho, kolik bude ještě dále přihlášek, buďto tento bod přerušíme, anebo jej dokončíme ještě během tohoto dopoledního jednání.
Pan poslanec Kubata, prosím.
Poslanec Jan Kubata: Vážená paní předsedkyně, pane premiére, místopředsedkyně vlády, ministři, dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat. Chtěl jsem z tohoto místa poděkovat panu zpravodaji, že nenavrhuje zamítnutí zákona v prvém čtení, a to z důvodu, že osobně považuji tuto diskusi na půdě výboru za velmi potřebnou.
Chci vás, pane poslanče Křečku, prostřednictvím paní předsedající ubezpečit, že je a může být velký rozdíl ve vězeňském prostředí v období šesti měsíců. Jak dobře víte, dneska dělíme naše věznice na čtyři vnější diferenciační skupiny - dohled, dozor, ostraha, zvýšená ostraha. Nicméně i uvnitř věznic jsou vnitřní diferenciační skupiny a jsou tři. Může dojít k tomu, že vězeň, který je v druhé diferenciační vnitřní skupině, nemůže podat tu žádost, protože než se takzvaně - a to je vězeňská hantýrka - prouklízí do áčka, tak mu ta doba může utéct.
Musím říci, že diskuse vůbec nad systémem českého vězeňství je nesmírně potřebná, Sněmovna by se jí měla zabývat. Já bych byl dokonce i odvážnější a hovořil bych o dvou diferenciačních skupinách. Rozhodně se nebojím svěřit větší pravomoc ředitelům věznic. Nikdo nemá totiž větší přehled o chování a vývoji vězně ve věznici než ředitel se svým celým systém.
Znovu chci opakovat, že děkuji, že nenavrhujete zamítání, a podporuji propuštění tohoto zákona prvním čtením. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Janovi Kubatovi. Ptám se na další přihlášku. Pan poslanec Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní předsedkyně. Já skutečně ve stručnosti. Spoustu toho, co již řekl pan Kubata, můj předřečník, jsem chtěl říct já. Nicméně pouze jedno ubezpečení. My jako navrhovatelé nechceme zkrátit právo soudu, aby o tom rozhodl. Samozřejmě bude to a zůstává to pořád v gesci soudu, který jediný může rozhodnout na základě takovéto žádosti o podmíněném propuštění. A to rozlišení mezi přečinem a zločinem je dáno v tom zákoně jednoznačně. Na druhou stranu vím, že soudci samozřejmě sedí v kanceláři, které mají čtyři stěny, a s těmi odsouzenými nepřicházejí do kontaktu. ***