(10.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A pak si taky musíme říct, jak to bude vymahatelné a jaké budou sankce. Protože si řekneme, že chceme zabránit tomu, aby vyhrával automaticky ten nejbohatší. Dobře, tak si představme, že je limit dvacet třicet milionů a někdo do té kampaně vrazí půl miliardy. A my zjistíme, že dal půl miliardy, a ne třicet milionů. Co se stane? To si přece musíme říci dopředu, jaké budou sankce. Budou soudní přezkumy, kdo to bude kontrolovat, kdo to bude počítat, jaká bude autorita, která to rozhodne, zda to někomu připočíst nebo nepřipočíst.
Není to úplně triviální, času nemáme nazbyt. Nicméně jsme připraveni vést jakoukoli racionální konstruktivní debatu, abychom zúžili prostor pro manipulace a pro možné obcházení těch limitů. Ale zodpovězení těchto otázek je pro nás mnohem důležitější než možná zajímavá, mediálně zajímavá hádka, jestli ten limit má být patnáct, dvacet nebo třicet. Pokud nebudeme mít pravidla, vymahatelnost a sankce, je skoro jedno, na jaké částce se shodneme, protože to bude "jenom jako" a nebude to v reálné praxi fungovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Chvojka ještě.
Poslanec Jan Chvojka: Já už jen opravdu krátce a snad naposledy. Já cítím, že v zásadě v koalici toto téma také rezonuje, že s ním v zásadě souhlasí, a jsem tomu velmi rád.
Určitě - prostřednictvím pana místopředsedy reaguju na pana předsedu poslaneckého klubu ODS: Ano, máte naprostou pravdu, jsou tu věci, které je potřeba vydiskutovat hned na začátku. Zmíněná Amerika, zmíněné Spojené státy - ano, tam ty prezidentské volby mají nějakou dlouholetou historii. Tady přímá volba prezidenta žádnou historii nemá, a proto ta jasná pravidla se musí nastavit hned na začátku. A myslím si, že ty limity jsou jednou z těch věcí, které nastaveny musí být. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Grospič prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Já bych chtěl říci, kolegyně, kolegové, že vítám tu diskusi z pravého spektra Poslanecké sněmovny k limitům volební kampaně prezidenta, a chtěl bych tady jenom říci, že my jsme jako KSČM připomínali, když se projednával ten původní návrh tady v Poslanecké sněmovně, že se to stane otázkou nekonečného kola, roztáčení stále větších a větších finančních částek a komerce. Ono to má své určité klíčové postavení.
Na druhou stranu, pokud ta deklarovaná vůle, která zaznívala i ve volební kampani v roce 2010, omezit náklady, volební náklady pro jednotlivé politické strany, právě v souvislosti teď s přímou volbou prezidenta, tak jak tady zaznělo od kolegů z ODS, by měla být pouze jenom formální úlitba, tak bych to dal do přímé úměry s tím, co třeba řekl jeden z potenciálních kandidátů na prezidenta v momentě, kdy tento zákon prošel Parlamentem České republiky, kdy sám říkal, kde bude všude shánět prostředky na tuto volební kampaň.
Čili pro KSČM je nepřijatelné, abychom přijímali nějaké limity na volební kampaň s vírou, že budou obcházeny a že vlastně účel světí prostředky a všechno bude ve skutečnosti jinak. My si myslíme, že to je jeden z rozhodujících momentů, aby byla finančně regulována volební kampaň od samého počátku a byla dána takto jasná pravidla, že se z toho nestane jenom velká show pro mediální agentury a praní peněz bankovních institucí. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Paroubek je další přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já jsem k tomuhle nechtěl vystupovat, ale myslím si, že přece jenom po té diskusi bych pár poznámek rád přičinil.
Myslím, že bychom měli hledat takovou cestu, která nám umožní, abychom de facto tenhle ten prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta měli, aby se ta cesta prostě neuzavřela, protože si myslím, že teď už by nám to asi česká veřejnost neodpustila, pokud by nebyla přímá volba prezidenta. Věřím, že takovou cestu asi všichni budeme hledat.
Já bych se prostřednictvím předsedajícího rád obrátil na předsedu klubu ODS, pokud jde o ty negativní kampaně. Víte, jestli se někoho týkaly negativní kampaně v letech 2005 až 2010, tak jsem to byl já, takže něco o tom málo vím, a jestli byl někdo původce těchto kampaní, tak to byla právě vaše strana.
Musím také říci, že tady nejde přece jenom o peníze, jestli někdo dostává 90 %, 60 nebo 50 % slevy, nebo má dokonce věci zadarmo. Koneckonců žijeme v tržní společnosti a je to opravdu obtížné uhlídat. Určitě do budoucna bude dobré, aby tady byly nějaké limity finanční, ale teď je to věc, která myslím je zcela bezvýznamná, protože jeden z kandidátů, jak já to vidím, je to kandidát, který má silnou mediální podporu od skupin, které prostě mají zájem na tom, aby byl zvolen, určitě nevynaložil ještě ani korunu a ta jeho volební kampaň má hodnotu desítek milionů korun. Jak tohle to změřit? To se prostě změřit nedá. A to vidím jako mnohem vážnější než nějaké slevy nebo něco takového. Žijeme opravdu v tržní ekonomice.
Takže budou kandidáti - nechci se dotknout komunistů -, kteří budou mít přístup do sdělovacích prostředků prostě naprosto omezený. Tak funguje naše demokracie. A zejména ti, kteří tohle to dělají, takovouhle funkci médií, nejraději o demokracii hovoří. Takže je potřeba tyhle ty věci si říci.
Čili limity z mého hlediska nemají v tuhle chvíli smysl a já doufám, že se na nich tahle ta debata a hlavně schválení zákona nezadrhne.
Chtěl bych upozornit spíše v téhle souvislosti na jinou věc, pokud jde o ty negativní kampaně. Negativní kampaně jsou samozřejmě naprosto legitimní součástí politických volebních kampaní. Ale všechno má svoje meze. Já si vzpomínám, když v té poslední kampani před volbami do Poslanecké sněmovny přijel na mé pozvání dnešní premiér jedné země mimo Evropskou unii a podpořil mě tehdy ve volební kampani, a když viděl ty billboardy, které iniciovala vaše strana, pane předsedo poslaneckého klubu ODS, kde jsem byl vypodobněn já v takové podobě, že jsem se sám sebe bál, a zejména se mě určitě bály přes den děti a v noci se jim o tom zdálo, takže bylo to skutečně celkem nechutné představení. Já chápu, že pan Langer si tehdy musel přizvat pana Finkelsteina na pomoc, aby na něco takového přišel, to by z české hlavy asi nevzniklo. Přiznám se, že to bylo příliš.
Ale má to etický rozměr. Je potřeba se zabývat také nejen finanční, ale etickou stránkou věci. Co je možné ještě na ty billboardy dávat. A to bych byl velmi rád, aby se také stalo předmětem projednání. A k tomu parlamentní politické strany přece nepotřebují jednat v této Poslanecké sněmovně, na půdě Poslanecké sněmovny, ale mohou jednat u nějakého kulatého stolu, kde se domluví, co v té kampani prostě nebude možné. Takže chtělo by to také nějaký etický kodex volební kampaně, aby prostě nebylo možné úplně všechno. I v těch Spojených státech, kde třeba pan Finkelstein už žádný job nedostane, protože prostě používá prostředky, které tam jsou neúnosné.
Negativní forma kampaně, která tady byla použita před volbami v květnu roku 2010 z vaší strany, pane předsedo Stanjuro, prostě možná není. A já bych rád, aby v té prezidentské volbě, která bude vlastně první zkušeností české veřejnosti s přímou volbou prezidenta, s přímou demokracií, aby to proběhlo všechno důstojně.
To je všechno.***