(17.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Budeme se zabývat dalším bodem a tím je
22.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Vladimíry Lesenské, Dany Váhalové
a Jeronýma Tejce na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb.,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 568/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Takže tedy upozorňuji na to, že tady je návrh, abychom vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako tisk 568/1 a návrh by měl za předkladatele uvést pan poslanec Roman Sklenák. Takže já prosím pana poslance, aby nám zdůvodnil tu urychlenou novelu. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pokud mám zdůvodnit tento návrh, tak musím říct, že tím hlavním důvodem je způsob, kterým tato Sněmovna projednává zákony v tomto volebním období. My jsme několikrát poukazovali na to, že se stalo téměř normou, že do Sněmovny přijde vládní návrh a v průběhu projednávání jsou k němu předkládány, mnohdy na poslední chvíli, desítky pozměňovacích návrhů, mnohdy velmi rozsáhlých, a je velké riziko, že při tomto způsobu projednávání se do zákonů dostanou chyby, dostanou se tam ustanovení, která Sněmovna vlastně schválit ani nechtěla. A to je případ i zákona - novely zákona - o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kdy v loňském roce při projednávání byl načten a posléze koaličními poslanci i schválen pozměňovací návrh, který mění podmínky pro poskytování příspěvku na zakoupení motorového vozidla.
Konkrétně se jedná o to, že v té původní úpravě byly podmínky nastaveny tak, že se osobám se zdravotním postižením poskytuje částka 100 tisíc korun na období pěti let, tím pozměňovacím návrhem bylo ustanoveno, že se poskytuje částka 200 tisíc na období deseti let. Bohužel ten pozměňovací návrh nebyl dostatečně kvalitně zpracován a stalo se to, že osobám, kterým ta pětiletá lhůta uplyne nebo uplynula po účinnosti této novely, tedy po 1. lednu letošního roku, nenastávají podmínky, kdy by jim mohl být přiznán příspěvek další, ale tato doba nastane až za období pěti let. Jinými slovy, do tohoto zákona se dostal nepřijatelný princip retroaktivity a tento návrh, který vám předkládám, má za cíl tuto retroaktivitu odstranit.
Jak již bylo řečeno, z důvodu, že se jedná o poměrně jednoduchou věc, je navrhováno, aby s tímto návrhem Sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Chci říci, jak vidíte i na těch našich světelných tabulích, dalším bodem je projednávání věcně naprosto identického návrhu s tím rozdílem, že byl podán po našem návrhu skupinou koaličních poslanců. Chci říci, že my nejsme ješitní, je nám celkem jedno, jestli bude přijat návrh opozičních poslanců, nebo návrh koaličních poslanců, a za klub sociální demokracie zde mohu prohlásit, že pokud nebudete souhlasit s tímto návrhem, tak my s návrhem koaličních poslanců souhlasit budeme. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to bylo vystoupení předkladatele a teď poprosím paní poslankyni Gabrielu Peckovou.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, podaný návrh vyplynul jednoznačně z nejlepšího úmyslu narovnat retroaktivitu, která vznikla přijetím zákona číslo 329/2011 Sb., a tak zrovnoprávnit postavení osob, kterým byl přiznán příspěvek na pořízení motorového vozidla podle starší právní úpravy, tedy 100 tisíc korun na dobu pěti let, a kterým lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku uplynula před 1. lednem 2012, a osob, kterým tato lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku před 1. lednem neskončila. Pak se jim totiž podle přechodného ustanovení § 38 odst. 12 zákona 329/2011 Sb. započítává i lhůta, jejíž běh před 1. lednem neskončil.
Samotná změna z pěti na deset let při změně výše ze 100 na 200 tisíc příspěvku na pořízení motorového vozidla reflektuje situaci, že lze takto pořídit kvalitnější vozidlo, které je ale také schopno déle sloužit. Pokud ale bylo vozidlo pořízeno před rokem, nebo před lednem 2012 s příspěvkem 100 tisíc korun v kategorii nižší pořizovací ceny, a tedy zřejmě i kvality, a předpokládalo se, že bude v provozu pět let, a nyní by se tato lhůta měla prodloužit, jeho užitné vlastnosti mohou být výrazně snížené až nedostačující svému účelu. Co se závazků spojených s poskytnutím příspěvku týče, blíže stanovených vyhláškou číslo 182/1991 Sb., tak doba trvání tohoto závazku nebyla právní úpravou nijak dotčena. Změna se týká pouze lhůty pro opětovné poskytnutí příspěvku. Přesto je nutné odlišné postavení osob žádajících o příspěvek na mobilitu narovnat.
Vláda se hlavně z důvodů legislativně technických rozhodla podpořit spíše řešení obsažené v tisku 569. Navrhovaná změna v tisku 568 by totiž mohla přinést právní nejistotu a další nerovnost osob se zdravotním postižením, protože lhůta není vymezena jednoznačně. Podle návrhu činí lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku nejméně 60 měsíců a návrh rovněž nerespektuje skutečnost, že běh lhůty mohl podle předpisů účinných před 1. lednem skončit před uplynutím pěti let v důsledku vrácení příspěvku. Proto by měl dostat přednost spíše návrh obsažený v tisku 569. A já bych si dovolila na závěr své zpravodajské zprávy navrhnout sloučení rozpravy obou těchto tisků, tedy tisku 568 a tisku 569.
Děkuji za pozornost. ***