(16.00 hodin)
(pokračuje Šincl)
Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat opětovné zvýšení části podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo z 50 tis. na 200 tis. Kč. Vzhledem k nákladům státu na nezaměstnaného, podle kterých se stanovovala původní vyšší hranice podpory, a také vzhledem ke skutečnosti, že jak investor v rámci mzdových nákladů, tak jím zaměstnaní lidé platí daně, jedná se o efektivnější formu investice státu než v případě přímých plateb nezaměstnaným. Jsem přesvědčen, že cílová částka by měla být opětovně zvýšena z 50 tis. na původních 200 tis. Kč.
Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat posílení role agentury CzechInvest při získávání investic. Aby investiční pobídky mohly být řádně implementovány a docházelo ke zvyšování povědomí o příznivém investičním prostředí v České republice, je žádoucí, aby agentura CzechInvest měla dostatečně silný mandát. Proto by bylo vhodné posílit reprezentační a akviziční roli agentury CzechInvest při získávání perspektivních zahraničních investorů pro kraje České republiky prostřednictvím účasti na světových investičních veletrzích a fórech.
Je nevyvratitelným faktem, že investiční pobídky, zavedené za vlády sociální demokracie, byly jedním z klíčových motivačních aspektů v přílivu investic, převážně zahraničních, do zpracovatelského průmyslu, a velice pomohly v zásadní diverzifikaci nabídky pracovních míst v některých sociálně slabých oblastech, jako jsou například okresy Karviná či Bruntál v Moravskoslezském kraji. Bohužel, změny tohoto zákona zavedené v roce 2007 tuto situaci změnily k horšímu.
Dovolte, abych vám připomněl, že v Moravskoslezském kraji je v současné době bez práce 74 717 lidí a počet volných míst klesá už pátý měsíc v řadě. Toto číslo si lze představit jako druhé největší město v kraji, jako celý Havířov. V Ostravě nyní hledá práci přes 20 tis. lidí a na Karvinsku přes 19 tis. lidí. Nepoměr mezi nabídkou a poptávkou pracovních míst je obrovský. Například na Bruntálsku se nyní o jedno pracovní místo uchází 40 lidí.
Abych nemluvil jen teoreticky a dokázal, jaký význam mají investiční pobídky, dovolte mi malý příklad z praxe z města Karviná a malý výpočet. V Karviné je cca 30 tisíc práceschopných obyvatel. Zde vytvořená průmyslová zóna Nové Pole dnes zaměstnává cca 1 900 lidí, z toho cca 80 % je z Karviné, zbytek z přilehlých obcí. Odhadem průmyslová zóna Nové Pole vytváří cca 3 000 pracovních míst, přímých i nepřímých, přímo z Karviné. V případě, že by tato místa nebyla, odhaduji, že by nezaměstnanost v Karviné mohla být na úrovni 20 až 25 %. V současné době se pohybuje jen kolem 15 % - zdůrazňuji "jen" 15 %. Náklady státu na jednoho nezaměstnaného jsou cca 15 tis. měsíčně. U 3 000 pracovních míst tímto vytvořených je to 45 mil. měsíčně, 540 mil. ročně, za pět let 2,7 mld., za deset let 5,4 mld. To jsou neskutečná čísla. To vše při investici státu a města do průmyslové zóny Nové Pole ve výši 150 mil. Kč.
Investiční pobídky nejsou samospasitelné, ale pro sociálně slabé oblasti jsou velmi efektivním nástrojem, zvláště v kontextu s faktem, že investiční pobídky, jak jsem již před chvílí řekl, má řada našich okolních sousedů a dalších zemí. Z toho vyplývá, že úroveň investičních pobídek musí být konkurenceschopná s našimi sousedy. Mohl bych zde uvést řadu případů umístění investice mimo Českou republiku poté, co investora odradila nevhodnost systému investičních pobídek v České republice, čímž došlo ke zmaření vytvoření několika set pracovních míst. Jen pro zajímavost, mám zde podrobné porovnání investičních pobídek mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem, Polskem, Německem i Rakouskem. Nechci vás zdržovat, a tak zájemce z vašich řad s těmito fakty rád seznámím. Podobnost nabídky jednotlivých středoevropských regionů je velmi vysoká.
Bohužel, mé očekávání nebylo naplněno, a proto jsem předloženou novelou zklamán. Předložená novela je důkazem toho, že vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu nejsou ve věci oživení a zefektivnění investičních pobídek dostatečně aktivní a pravděpodobně neshledávají stávající situaci v investičních pobídkách za alarmující. Podle mého názoru dostatečně nevnímají dopady nefunkčnosti pobídek na snížení zájmu investorů o Českou republiku.
Investiční pobídky bohužel stále vyvolávají polemiku a přetrvávají často zkreslené názory o jejich vlivu na podnikatelské prostředí, o možnostech zneužití finanční podpory investorem a neefektivním využívání prostředků daňových poplatníků a podobně. Tyto zkreslené názory jsou šířeny i mezi některými z vás a mohly by vás ovlivnit při vašem hlasování. Naposledy jsem se s nimi setkal u mého stranického kolegy včera při cestě do Prahy.
Z tohoto důvodu mi dovolte uvést v krátkosti na pravou míru nejčastější mýty, které jsou o investičních pobídkách šířeny. Říká se, že pobídky jsou určeny pouze pro zahraniční investory. Naopak. Pravdou je, že investiční pobídky jsou určeny pro investory bez ohledu na zem původu. České podniky mají rovnocenný přístup k investičním pobídkám. Za období 2005 až 2008 bylo například v Moravskoslezském kraji z celkového počtu 112 projektů podpořeno 34 projektů, které realizovali čeští investoři, a vytvořili tak 870 pracovních míst. Faktem je, že na hranici 20 mil. Kč v začátcích tohoto století české podniky nebyly kapitálově připraveny, což však dokazuje, že exogenní kapitál byl a je pro region žádoucí, jelikož umožňuje růst HDP a tvorbu pracovních míst rychleji než vlastními silami.
Velké firmy typu OKD, Třinecké železárny jsou z procesu investičních pobídek vyloučeny kvůli nepodporovaným sektorům, jako je těžba surovin, že jejich produkce spadá do nepodporovatelných kategorií stanovených ve vyhlášce č. 250/2004 Sb. ze dne 20. dubna 2004, ale to jistě všichni víte.
Říká se, že nepotřebujeme montovny. Naopak, pravdou je to např. v Moravskoslezském kraji není žádný z provozů zřízených v rámci přímých zahraničních investic pouhou montovnou, tedy technologicky nenáročným provozem. Jsou to naopak závody s vysokou automatizací a robotizací, kde jen v části je zapotřebí méně kvalifikovaných pracovních sil pro manuální montážní činnosti. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že v celé České republice mohou být lokality, ve kterých jsou žádoucí pracovní místa pro tuto méně kvalifikovanou pracovní sílu, pro kterou jinak není na trhu nabídka práce. To platí právě i pro již zmiňované Karvinsko a Bruntálsko v Moravskoslezském kraji. Zpracovatelský průmysl proto má své oprávnění v nároku na investiční pobídky, protože také slouží jako předvoj pro další investice s vyšší přidanou hodnotou, když investor pozná prostředí kraje, jeho úroveň technicky vzdělaných pracovních sil a rozhodne se pro umístění například centra technologického vývoje do regionu. Opačně tento proces nefunguje.
Často se říká, že investoři vyčerpají pobídky a stejně odejdou. Ano, i z České republiky odešlo pár investorů, ale pravdou je to, že jejich počet je minimální. A přestože po využití investičních pobídek v České republice odešli do zemí s nižší cenou pracovní síly a většími investičními výhodami, zanechali za sebou vyškolenou pracovní sílu, která po dobu provozu investice platila daně. Jinak by byla nezaměstnaná a čerpala prostředky státu.
Reálné výpočty ukazují, že investiční pobídka na vytvořené pracovní místo ve výši 200 tis. Kč - dnes je to přitom jen, jak jsem již zmiňoval, 50 tis. Kč - se státu vrátí už do jednoho roku. Opakuji: do jednoho roku. Stát nemusí platit podporu v nezaměstnanosti, sociální dávky a také sociální a zdravotní pojištění.
Náročnější investiční projekty, závislé na dostupnosti oborově kvalifikovaných pracovních sil, neumožňují snadný přesun v krátké době.
Říká se, že pobídky investorům jsou hrazeny z našich daní. Naopak, pravdou je to, že systém investičních pobídek je stejně jako sociální systém součástí státního rozpočtu, obsahuje tedy naše daně. Předpokládejme však, že by investoři nerealizovali své projekty a nevytvořili by pracovní místa, lidé by nezískali zaměstnání a v rámci sociálního systému by dostávali prostředky od státu, tedy z peněz daňových poplatníků, bez jakékoliv návratnosti. V systému investičních pobídek zaměstnavatelé a zaměstnanci platí odvody a daně a to se týká i zahraničních dělníků. Tento fakt a přínos nesnižuje ani skutečnost, že zahraniční dělníci a majitelé firem mohou spotřebovávat, investovat své výdělky mimo Českou republiku. ***