(15.50 hodin)
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, já budu velmi stručný. My jsme projednali na ústavněprávním výboru tento předklad dne 18. ledna letošního roku. Jak tady zmiňoval již navrhovatel, byl přijat komplexní pozměňovací návrh. Bylo přijato usnesení, které upravuje tento jednoduchý návrh zákona, a v tomto znění, jak vám bylo předloženo toto usnesení, navrhujeme, aby byl Sněmovnou potom tento návrh přijat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Prosím o vaše přihlášky. Nehlásí se nikdo, končím tedy obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou a opět vás žádám, pokud chce někdo vystoupit, abyste se přihlásili. Nikdo se nehlásí, končím podrobnou rozpravu, končím také druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Dalším bodem je
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 524/ - druhé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr průmysl a obchodu Martin Kuba. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vládo, k posouzení je vám předkládána novela zákona o investičních pobídkách a dalších souvisejících zákonů, která byla připravena za účelem nastavení nového směřování systému národní podpory investic, investičních pobídek, se snahou zefektivnit jeho využití. Návrh zákona byl podrobněji představen již v prvním čtení, které tady, na půdě parlamentu, proběhlo 16. prosince 2011 na 32. schůzi.
Dovolte mi jenom stručně připomenout, že hlavním cílem materiálu je vytvořit v ČR atraktivní investiční prostředí jak pro domácí, tak pro zahraniční investory, které by podpořilo příliv zahraničních investic, a jde nám právě o to, abychom touto novelou dokázali přispět ke kvalitním investicím zejména v oblasti investic s vyšší přidanou hodnotou. Z tohoto důvodu budou investiční pobídky nově přístupné i pro oblast průmyslového výzkumu, vývoje a inovací technicky vyspělých výrobků a technologií a oblast strategických služeb. To jsou právě ty segmenty ekonomiky, které samozřejmě generují dlouhodobou perspektivu konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Materiál byl v prvním čtení přikázán k projednání hospodářskému výboru. Hospodářský výbor svým usnesením z 29. února doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit tento tisk ve znění odsouhlasených pozměňovacích návrhů. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá k těmto pozměňovacím návrhům z věcného hlediska žádné připomínky a souhlasí se závěrem hospodářského výboru. Tímto děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru hospodářskému. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 524/1. Nyní dostává slovo zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jan Čechlovský. Prosím.
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji pěkně, vážená paní předsedkyně. Dámy a pánové, pan ministr to v zásadě shrnul, ale abych tady nebyl zbytečný, tak mi dovolte, abych konstatoval, že tento zákon projednal hospodářský výbor 1. března 2012 a přijal k němu usnesení, které máte k dispozici pod číslem 524/1, kterým tento výbor doporučil Sněmovně schválit sněmovní tisk ve znění pozměňovacích návrhů. Návrh na zamítnutí ani další podobný návrh předložen nebyl. Na pozměňovací návrhy tady, jakož i na diskusi se velmi těšíme. Děkuji uctivě.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Ladislav Šincl v ní vystoupí jako první. Prosím.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se v krátkosti vyjádřil podle mne k velice důležitému tématu, což bezesporu investiční pobídky jsou. Ve svém vystoupení budu usilovat o objektivní argumentaci vyplývající ze skutečných potřeb regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti opřenou o reálná fakta a mé dlouholeté zkušenosti.
Opakování matka moudrosti, a tak mi prosím dovolte se vrátit do historie. V roce 1998 přijala vláda ČR usnesení číslo 298 k návrhu investičních pobídek pro investory v ČR, kterým souhlasila s uplatňováním této investiční podpory. Byl tak započat proces udělování investičních pobídek v ČR v tzv. předzákonném režimu. Od roku 2000 je poskytování investičních pobídek upraveno zákonem, neboť dne 1. května 2000 nabyl účinnosti zákon o investičních pobídkách. Zákon byl za svou existenci novelizován šestkrát, naposledy prostřednictvím zákona číslo 159/2007 Sb. s účinností od 2. července 2007. Následně vláda ČR 26. ledna 2009 schválila návrh novely zákona o investičních pobídkách, který byl 17. února 2009 předložen Poslanecké sněmovně, avšak jeho projednání bylo odloženo. Původní znění zákona o investičních pobídkách shrnovalo slevu na dani z příjmů právnických osob po dobu deseti let. Hmotná podpora na nově vytvořená pracovní místa byla 200 tis. Kč na zaměstnance. V současné době je to bohužel jen 50 tisíc.
Souhlasím s částí důvodové zprávy v tom, že stávající systém investičních pobídek upravený poslední novelou zákona z roku 2007 ve změněných hospodářských podmínkách není již dostatečně efektivní, není pro investory ve srovnání s ostatními zeměmi regionu příliš atraktivní a neodpovídá současným potřebám ekonomiky. Z tohoto důvodu jsem doufal, že předložená novela zákona bude obsahovat úpravy, jako například snížení procenta investice do strojního zařízení v okresech nejvíce postižených nezaměstnaností, tj. z 60 na 40 %. Například v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností existují takové okresy s takovou strukturou pracovní síly, která je obtížně zaměstnatelná v projektech s vyšší přidanou hodnotou. Pro takovéto okresy je z tohoto důvodu přínosné získat investice, které nemusí mít ambice hi-tech výroby. V Moravskoslezském kraji jsou takovými okresy například Bruntál, kde míra nezaměstnanosti je 17 %, a Karviná, kde míra nezaměstnanosti je 15 %. Pro získání vhodného druhu výroby by bylo vhodné snížit celkové investice do strojního zařízení z 60 % na 40 %. Praxe ukazuje, že dosažení 60% hranice z celkové výše investice je pro investory ze zpracovatelského sektoru často příliš vysoká a v řadě případů je problematické takovéhoto procentního podílu dosáhnout. Zvýšení procenta celkové investice do strojního zařízení bylo ustanoveno pravicovou vládou zákonem č. 159/2007 Sb., který novelizoval zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.
Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat umožnění poskytování hmotné podpory již na počátku samotné investice. Při získávání zájmu investorů je totiž často klíčovou otázkou, kolik finančních prostředků mohou získat okamžitě při zahájení investice. Tyto peníze pomáhají investorovi zajistit další financování a posílit jeho cash flow, což je často rozhodující prvek pro umístění investice do dané země. V současné době již podpora na vytvořená pracovní místa nebývá vyplácena předem při zahájení investice. Ke změně způsobu výplaty při realizaci nákladů nedošlo z důvodu zneužívání podpory investory, existují dostatečné kontroly a renomované společnosti nemají zájem na negativní publicitě. Šetřit na této stránce výdajů je kontraproduktivní. Výdaje na nezaměstnané totiž nemají žádnou návratnost. V současné době, která je poznamenána krizí likvidity, investoři vysoce upřednostňují okamžité poskytnutí hmotných podpor oproti stávající praxi, kdy je hmotná podpora přiznávána až následně po splnění vytvoření určitého počtu pracovních míst.
Je potřeba si uvědomit, že o investory soutěží ČR se státy minimálně ve střední Evropě, a tímto se ČR se stává nekonkurenceschopnou ve srovnání s okolními státy, kde jsou schopni nabídnout dotace okamžitě. Změna by mohla být iniciována pouhou změnou přístupu Ministerstva práce a sociálních věcí při uzavírání dohod o hmotné podpoře nových pracovních míst a rekvalifikace. ***