(Schůze pokračovala 18.10 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, my jsme vlastně už začali dnes dopoledne, ty první kroky k mimořádné 35. schůzi, takže nyní jsme už v bodě, kdy máme přistoupit ke stanovení pořadu 35. schůze. Takže já v této chvíli, než přistoupíme ke stanovení, mám přihlášku Bohuslava Sobotky k programu schůze. Žádám vás abyste se pomalu přihlásili. Poprosím pana poslance Bohuslava Sobotku, aby se ujal slova ve zdůvodnění před samotným hlasováním.
Tabule funguje, můžeme se do toho pustit. Prosím všechny, aby se posadili. (Zvoní.) Požádám pana poslance, aby přednesl - a vidím ještě dalšího přihlášeného, pana poslance Tejce. Teď prosím o klid v sále. Prosím, abyste se posadili, a snad tedy můžeme začít.
Prosím, pane poslanče. Máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji všem přítomným členům Poslanecké sněmovny, že vydrželi až do 18 hodin, kdy se můžeme dostat ke svolané mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která měla být zahájena již dopoledne. Bohužel k tomu zahájení nedošlo.
Myslím si, že teď je ta správná chvíle, abychom se věnovali tématu, které sociální demokracie pokládá za mimořádné závažné, a tím je situace na úřadech práce. Tam byla od Nového roku soustředěna agenda výplaty sociálních dávek.
Požádali jsme o zařazení této mimořádné schůze mimo jiné proto, že se na nás obrací řada občanů, obracejí se na nás přirozeně zaměstnanci úřadů práce, kde dnes pracuje zhruba 8 500 lidí, a těch 8 500 lidí je konfrontováno nejen od 1. ledna letošního roku, ale už od loňského roku s poměrně vážnými problémy a chybami při řízení celého systému Úřadu práce. Obracejí se na nás také občané, ať už lidé, kteří chodí na úřady práce, aby se tam registrovali jako nezaměstnaní, tak lidé, jejichž agenda dávek byla převedena z měst a obcí na úřady práce, a obracejí se na nás lidé, kteří nemají dobrý dojem ze stávajícího fungování úřadů práce. Zejména se na nás obracejí ti občané, kteří si pamatují slova ministra Drábka, který sliboval koneckonců na začátku této reformy, že se zlepší komfort pro uživatele systému. Já si myslím, že to, co se teď děje na úřadech práce určitě není zlepšení komfortu pro uživatele systému.
Rád bych, ještě než se dostanu k některým podstatným otázkám, také uvedl jednu věc, kterou pokládám za velmi důležitou. Ať už zaměstnanci, nebo občané se na nás obracejí s žádostí, abychom s tím jako sociální demokraté něco udělali. Říkají: Proboha, už s tím něco udělejte, není možné, aby tam tito lidé nadále zůstávali, není možné nečinně přihlížet tomu, jak likvidují celý systém aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti v naší zemi!
Chtěl bych na začátku říci, co my s tím jako sociální demokraté můžeme udělat a co už jsme udělali. My jsme toto téma otevírali během řádných schůzi Poslanecké sněmovny, mluvili jsme o něm během interpelací, iniciovali jsme tuto mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, ale jako opoziční strana, i když máme silné zastoupení v této Poslanecké sněmovně, nemůžeme dosáhnout personálních změn ve vedení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Personální změna ve vedení tohoto ministerstva se může odehrát pouze následujícím způsobem.
1. Pan ministr Drábek vyvodí osobní odpovědnost z toho, co se dneska děje na úřadech práce, a sám rezignuje. To je první možnost, jak dosáhnout změny.
2. Druhá možnost. TOP 09, která delegovala pana Drábka do této koaliční vlády, usoudí, že jí pan Drábek škodí, a navrhne výměnu tohoto ministra. To je druhá možnost. Ale ani tuto možnost nemůže zajistit a zrealizovat sociální demokracie.
3. Třetí možnost jak dosáhnout nápravy situace, je, že předseda vlády Petr Nečas usoudí, že je již neúnosné tolerovat stav na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a navrhne prezidentu republiky odvolání ministra práce a sociálních věcí pana Drábka. To je třetí možnost, jak dosáhnout nápravy. Ale ani tuto možnost nemá v rukou sociální demokracie.
4. A čtvrtá varianta, která zbývá, která je tady k dispozici, je hlasování o nedůvěře vládě Petra Nečase. V případě, že by se podařilo této vládě vyjádřit nedůvěru, pak to může vést i k personální změně ve vedení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Čili máme tyto čtyři možnosti, které můžeme využít. Tři z nich jsou v rukou pana Drábka nebo TOP 09 nebo předsedy vlády Nečase a jedna z nich je v rukou opozice. Ale problém je, že v této Poslanecké sněmovně není zatím dostatek hlasů na to, aby se vládě podařilo vyjádřit nedůvěru. Obě koaliční strany, jak ODS, tak Věci veřejné, nepožadují odchod ministra Drábka a v případě, že bychom vyvolali hlasování o nedůvěře, tak obě tyto strany vládu podpoří, to znamená není tady dostatek poslanců, kteří by v tuto chvíli na základě problémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí vládě vyjádřili nedůvěru.
Ta možnost, která nám v této situaci zbývá, je, abychom o těch věcech veřejně hovořili, abychom položili na stůl všechny dostupné argumenty, které ukáží, že ten problém je skutečně vážný a že je potřeba ho řešit. A možná, když budeme důslední, když se v této věci nevzdáme, budeme o těch věcech hovořit, tak možná jedna z těch čtyř variant, které jsem popsal na začátku, nastane. Buď se rozhodne ministr Drábek, že odejde, nebo dojde trpělivost jeho politické straně, premiérovi Nečasovi, nebo koaličním partnerům. Já doufám, že alespoň k jedné z těchto variant nakonec ve finále dojde.
To je první poznámka, kterou jsem chtěl říci na začátku a ta je skutečně adresována spíše občanům, kteří se nás ptají a žádají nás, abychom s tím něco udělali.
Druhá poznámka se týká oné velmi často opakované floskule o tom, že je vlastně všechno v pořádku, a že když se na Ministerstvu práce a sociálních věcí začaly měnit aplikace v rámci informačních technologií, na základě kterých se provozují jednotlivé systémy, že proběhlo řádné výběrové řízení, že tady byla soutěž a že se vybrala nejvýhodnější nabídka. To je to, co opakuje pan ministr Drábek, že vlastně tady bylo výběrové řízení a že je to vlastně všechno v pořádku.
Čili já bych si dovolil položit tři úplně jednoduché otázky a myslím si, že když na ně pan Drábek odpoví, tak celou tuto věc můžeme smést ze stolu a už ji nikdo nemusí řešit, nemusí jí řešit ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nemusí jí řešit ani Kontrolní výbor tady v Poslanecké sněmovně. Ta první jednoduchá otázka je, kdy bylo to výběrové řízení. Druhá velmi jednoduchá otázka je, jaké společnosti se toho výběrového řízení účastnily, to znamená, kolik společností předložilo nabídku na ty jednotlivé aplikace. Třetí jednoduchá otázka je, kdo dal nejlepší nabídku v rámci výběrového řízení. Já si myslím, že je úplně jednoduché na to odpovědět. ***