(17.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
K tomu, abychom mohli říct třikrát a dost a třetí drobnou krádež kvalifikovali jako trestný čin, potřebujeme mít někde zaregistrováno, že někdo už se dvakrát dopustil přestupku krádeže, a k tomu bude sloužit, vážený pane poslanče, právě tento registr přestupků. Bude tam přesně evidováno, kdo se kdy dopustil jakého přestupku a jaký trest, jakou pokutu za takovýto přestupek dostal. Tedy pokud správní orgán začne projednávat třetí krádež v samoobsluze a zjistí z registru přestupků, že někdo už dvakrát za krádež byl potrestán, pak celou věc postoupí okresnímu státnímu zastupitelství a to zahájí trestní stíhání a následně pak o věci bude rozhodovat soud, protože půjde o trestný čin.
Jsem přesvědčen, vážený pane poslanče, že registr přestupků, což je jedna z klíčových věcí vlády premiéra Petra Nečase, může výrazně přispět k boji proti drobné trestné činnosti, k boji proti přestupkům, protože ten, kdo bude rozhodovat o potrestání přestupku, bude přesně vědět, zda dotyčný obviněný nebo dotyčný pachatel už podobné protiprávní jednání v minulosti nespáchal. Není tedy možné zde populisticky říkat, jako to říkají někteří politici, že zpřísníme postihy drobných majetkových trestných činů bez toho, že máme takovýto registr přestupků. Ten je třeba nejprve zřídit, a pak hned budeme moci tvrději postihovat drobnou trestnou činnost, a tím ji postupně vymýtíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou doplňující otázka na pana ministra Pospíšila.
Poslanec Jiří Šulc: Já v každém případě děkuji za tu první část. Myslím si, že to bylo celkem vypovídající. Setkal jsem se ale s takovým dotazem některých osob, jestli tento centrální registr přestupků nebude nějakým způsobem používán při přijímání lidí do zaměstnání, že by to mělo plnit nějakou úlohu filtru nebo prostě nějaké předkontroly, něco podobného, jako je dneska výpis z rejstříku trestů. Pokud ano, má to nějaké výhody, nebo to jsou jenom nevýhody? Rád bych se zeptal na tuto věc.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Je třeba říci, že v takovémto rejstříku budou osobní data, to znamená bude podléhat zákonné ochraně. Data nebude možné zneužít. Primárně přístup do takovéhoto rejstříku budou mít pouze orgány, které posuzují to, zda dotyčný spáchal nějaký jiný přestupek, nebo pokud se v budoucnu rozhodneme a navážeme například výplatu některých sociálních dávek na ten fakt, že dotyčný žadatel nespáchal nějaký přestupek, pak takovéto státní orgány nebo orgány města a obce budou mít do rejstříku přístup.
Občan jako takový, kterého se to týká, by měl mít také právo získávat informace o tom, zda není u něj registrováno to, že spáchal určitý přestupek. Je otázka, a to je na politickém rozhodnutí, je to jedna z věcí, o které by vláda měla rozhodnout a následně pak Poslanecká sněmovna, jestli se občanům z rejstříku přestupků budou dělat výpisy, jako se dělají z rejstříku trestů. Pokud se tak bude dít, to znamená občané si budou moci získat ten výpis, pak samozřejmě nelze zabránit tomu, aby někdo, například ten, kdo chce přijmout nového zaměstnance, potenciální zaměstnavatel, nepožádal občana, aby mu také ukázal výpis z rejstříku přestupků. Tak je to snaha opravdu bojovat tvrdě i proti méně závažným protiprávním jednáním i proti přestupkům, a pak samozřejmě je možné, že někdo, nějaký zaměstnavatel, bude chtít po svém zaměstnanci i výpis z rejstříku přestupků.
V každém případě se nebude měnit definice bezúhonnosti jako takové. Bezúhonnost ze zákona bude dál vázána na potenciální trestný čin, trestnou činnost, a bezúhonný občan zůstává, i když spáchal přestupek. Bezúhonný občan není, pokud páchá trestný čin, nebo spáchal trestný čin. Tento princip bude zachován, definice bezúhonnosti se nebude měnit, občané se tedy nebudou muset bát toho, že pokud spáchají nějaký přestupek, přijdou o svoji bezúhonnost. V této oblasti nepočítáme se změnou právní úpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je asi všechno. Můžeme ukončit tuto interpelaci. Další interpelující je poslankyně Květa Matušovská na ministra Leoše Hegera.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jenom malou opravu, jde o iktové centrum v Ústí nad Orlicí.
Vážený pane ministře, opakovaně jsem byla při svých poslaneckých dnech ve svém kraji informována občany a odbornou veřejností o zhoršení akutní zdravotní cerebrovaskulární péče v okrese Ústí nad Orlicí. Zjištěná fakta jsou oprávněným zdrojem obav. V zimním období díky členitosti terénu a odlehlosti činí při vzdálenosti 45 km dojezd z oblasti Králík a Červené Vody až jednu hodinu. Pokud zahrneme dojezd posádky na místo vzniku příhody, vyhodnocení situace a základní ošetření pacienta, dostáváme se na dvě hodiny. Při současném stavu nutnosti transportovat pacienta do Litomyšle nebo Pardubic dojde k dalšímu prodloužení na dobu převozu. Nemocnice v Ústí nad Orlicí opakovaně žádala o zařazení do seznamu iktových center, a to v roce 2010. Ani v roce 2011 v rámci druhé výzvy nebyla zařazena.
K dané problematice proběhla řada jednání na odborné úrovni a zjištěná fakta minimálně zpochybňují rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví. Hlavní důvod je neplnění časových limitů požadovaných Věstníkem Ministerstva zdravotnictví č. 2/2010. Zde je vlastně uvedena doba pro transport pacienta s akutním cerebrovaskulárním onemocněním do iktového centra na maximálně 90 minut od výzvy, a doporučení cerebrovaskulární společnosti hovoří dokonce o 60 minutách od výzvy.
Pane ministře, jak hodláte danou situaci řešit a co odpovíte občanům, jichž se to dotýká. Děkuji?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď prosím pana ministra Hegera.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já už jsem tady o centralizaci některých z druhů péče hovořil. Dodal bych k tomu ještě, že centralizace má sloužit v podstatě k řešení jakéhosi kompromisního trojúhelníku, kde se vždycky hledá optimalizaci vztahu kvalita-péče-produktivita, potažmo cena péče a fyzická dostupnost péče. Je známo, že koncentrace zvyšuje kvalitu, někde optimalizuje i cenu, protože, a konkrétně to platí o iktových centrech, ona vyžadují určité vybavení, které musí být efektivně využíváno, to znamená mít dostatečný počet pacientů. A samozřejmě fyzická dostupnost, o které tu paní poslankyně mluvila a kterou zpochybňuje, je klíčovou věcí.
Zhruba odhady při tom, když se péče před asi třemi roky začala centralizovat, tak vycházela z představ o optimálním umístění i o optimálním počtu, které vycházelo zhruba dvě centra na půl milionu obyvatel, čili na menší kraj, jako je kraj Pardubický. V tomto případě byla v tehdejší době vybrána Litomyšl a pardubická nemocnice. My jsme řešili problém toho, že centra byla vybírána podle toho, zda plnila dané požadavky, a ne jenom podle pohledu na síť a dopravní dostupnost, tak jsme to řešili s několika kraji, které vyslovily nespokojenost, že v tehdejší době, před těmi třemi roky, Ministerstvo zdravotnictví jaksi centralizovalo péči, aniž by to s kraji konfrontovalo, což je celkem špatně. Dostali jsme podněty z Královéhradeckého kraje a kraje Jihomoravského, které řešíme teď v oblasti druhé výzvy. Myslím, že jsme nedostali podnět z kraje Pardubického a já mohu říci, že tento podnět tedy vezmu jako podnět, který nahrazuje ten krajský zájem o tu věc. ***