(17.10 hodin)
(pokračuje Drábek)
Kdy budou systémy plně funkční? Základní - zdůrazňuji základní - funkce systému jsou naplněny, a zase musím uvést čísla. Pokud byly lednové dávky ve sto procentech zpracovány a vypořádány a vyplaceny, tak to nešlo udělat na papíře. Byť se tady objevují různé informace o tom, že 90 % dávek bylo vyplaceno tzv. ze starých systémů, tak to není úplně přesná informace, protože jednotné výplatní místo je nové, tzn. všechny dávky vyplácelo nové jednotné výplatní místo. Nicméně dávky, které byly přiznány v roce 2011, jsou vypočítávány těmi moduly, které byly původní a které běží paralelně. Nicméně více než 100 tisíc dávek hmotné nouze bylo zpracováno, a také jsem o tom už mluvil v předchozích interpelacích, tím způsobem, že bylo potřeba zohlednit novou úroveň životního minima, bylo potřeba zohlednit novou legislativu. Nebyla to jednoduchá práce, nelze všechno svádět jenom na softwarové systémy.
To znamená ano, já předpokládám, že tak jak v tuto chvíli už nemáme problém se zatížením jednotlivých modulů, tak předpokládám, že do konce února se vyrovnáme s těmi standardními funkcemi, které má systém splňovat. Poté budeme pracovat na za prvé ergonomických vylepšeních, tak jak jsme se dohodli na jednání s odbory, na ergonomických vylepšeních systémů v průběhu března a také na doplnění funkcí, které nejsou nezbytné pro základní provoz systému, ale které ulehčují například přípravu statistických dat atd.
Co se týká přesčasů, tak jenom zopakuji odpověď z minulého týdne. Samozřejmě, že všechny přesčasy budou, resp. jsou řádně propláceny. Zároveň z nespotřebovaných výdajů z minulého roku je uvolněna částka na odměny pracovníkům úřadů práce za lednové náročné dny. Z nespotřebovaných výdajů proto, že se nám podařilo změnou struktury úřadů práce ušetřit více než původně plánovaných 180 mil. korun, tedy máme určitou rezervu, kterou můžeme na tyto účely použít.
Další otázka se týkala toho, proč byly nasazeny - cituji - nevyzkoušené systémy. Ty systémy byly testovány, ale byly testovány samozřejmě v zátěži, která je možná při testovacím provozu, to znamená při zatížení několika jednotlivých či několika málo desítek uživatelů. Ve chvíli, kdy se systém nasadí do situace, kdy je zatížen přibližně tisíci uživateli zároveň, tak se samozřejmě projeví některé chyby, které v testovací fázi ověřit nelze. A tady skutečně je potřeba se na to podívat realisticky. Dostávám e-maily od lidí, kteří se zabývali nasazováním takových systémů například v bankovní oblasti, kde říkají: Nenechte se odradit, protože u nás v bance se systém nasazoval a zabíhal několik měsíců. Několikrát jsme kvůli tomu museli dokonce zavírat pobočky, protože ten systém nefungoval.
Myslím si, že to, že systém například jednotného výplatního místa funguje od 2. ledna, už 2. ledna se prostřednictvím jednotného výplatního místa vyplácely některé dávky, to, že se všechny dávky v lednu podařilo vyplatit v termínu, což také v řadě případů ve státní správě se nepodaří, i při té velmi náročné situaci změny legislativy, převzetí více než 1600 zaměstnanců z úřadů práce - to je skutečně podle mě věc, která zasluhuje ocenění těch lidí, kteří na tom pracovali.
Kolik stála příprava softwaru. Já to rychle dokončím, byť vím, že nechci ubírat prostor pro další interpelující a další interpelované. Příprava softwaru nestála v podstatě nic, protože my jsme přešli na účtování pomocí platby za využitý výkon. To znamená, platíme za využití těch systémů pravidelnou měsíční částku, to nám také umožňuje při nesplnění zátěžových parametrů například požadovat slevu. To znamená, my platíme za výpočetní výkon. Na rozdíl od starého systému u bývalého monopolního dodavatele neplatíme za žádný vývoj systému, neplatíme za žádné úpravy systému, platíme pouze za využitý výkon.
Děkuji zatím za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je vše, tak můžeme ukončit tuto interpelaci. A nyní bude interpelovat pan poslanec Jiří Šulc na ministra Pospíšila.
Poslanec Jiří Šulc: Hezké odpoledne, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já vás překvapím po tom, co tady dneska proběhlo dopoledne a co dokonce předvedl náš předsedající. Já vás fakt překvapím, protože jsem se přihlásil s bodem centrální registr přestupků, a protože vím, že dneska se tady absolutně body nedodržovaly, každý si plácal co chce, doslova a do písmene, tak já vás fakt dneska šokuji, já se budu držet tématu, který se jmenuje centrální registr přestupků.
V médiích jsem zachytil zprávu o navrhovaném zákonu, který zavede centrální registr přestupků. A protože ty záležitosti v severních Čechách ohledně veřejného pořádku a dalších už dlouho sleduji a řeším, tak se chci zeptat pana ministra, proč se takový registr zavádí, jak zlepší našim lidem život, a u nás vím, že nás to hodně trápí.
A pak mě ještě strašně zarazila jedna věc. Já jsem si všiml, že dokonce i někteří bojovníci a tzv. bojovníci za všechno, jako je třeba Oldřich Kužílek, kterého určitě všichni známe, návrh chválí. Mě to tedy překvapilo, protože jsem velmi znejistěl a znervózněl, protože když to chválí Oldřich Kužílek, tak jsem velmi nervózní. Tak by mě zajímaly konkrétní výhody tohoto zákona, pane ministře. A poprosil bych vás, abyste nám osvětlil, jak ta námi požadovaná věc, která se jmenuje centrální registr přestupků, bude opravdu vypadat. My víme, my máme zkušenosti, že vlastně on takový podobný centrální registr přestupků funguje u nás řidičů, že něco takového tady funguje v České republice. A tohle by se samozřejmě mělo týkat těch obyčejných nedbalostních činů, jako jsou drobné krádeže, vloupání, přepadení apod.
Takže prosím, pane ministře, kdybyste nám zkusil odpovědět.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má ministr Pospíšil. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane poslanče, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odpověděl na toto téma. Včera vláda začala projednávat věcný záměr zákona, který upraví tzv. registr přestupků. Toto téma spadá obecně do snahy vlády premiéra Nečas zpřísnit boj nejen proti nejzávažnější trestné činnosti, jako je korupce, ale vystavit též nulovou toleranci drobné trestné činnosti, která bohužel v poslední době narůstá. Naší snahou je lépe a tvrději postihovat drobné krádeže, drobné zpronevěry, drobné podvody, v zásadě drobnou činnost, se kterou se bohužel velmi často setkáváme. A setkáváme se s ní i v lokalitách, kde dochází k určitým sociálním problémům.
Nulová tolerance, kterou vláda Petra Nečase dala této oblasti trestné činnosti, bude spočívat na principu, že v případě, že někdo spáchá drobnou krádež, to znamená ukradne věc nižší hodnoty, než je 5000 korun, tak do budoucna bude platit heslo třikrát a dost. Třetí krádež bude už trestným činem, to znamená, pokud někdo potřetí ukradne například něco v samoobsluze, tak už se dopustí trestného činu krádeže. ***