(14.40 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, děkuji za doplňující dotaz.
Musím říci, že osobně jsem proti zvyšování daňové zátěže živnostníků, ať už v podobě snižování výdajových paušálů, nebo zvyšování daňové sazby. Na druhé straně musím říci, že považuji za legitimní diskusi o tom, jak zabránit zneužívání výdajových paušálů. To je věc, kterou bychom měli připustit. Ta diskuse je naprosto legitimní. Myslím si, že jsme přispěli do této diskuse návrhem na zavedení stropů výdajových paušálů. Takové opatření by mohlo zabránit zmíněnému zneužívání a zároveň nekomplikovat poctivým živnostníkům podnikání. Tento návrh je poměrně nový a bude zapotřebí podrobnější analýzy, abychom prověřili možnosti zastropování, zejména výšku tohoto stropu. Takový strop se totiž nesmí dotknout především drobných živnostníků. Nám jde skutečně o řemeslné živnosti, aby měly zjednodušené podnikání.
Obecně nicméně považuji výdajové paušály za určitou kompenzaci živnostníkům za to, že jsou schopni a ochotni zabezpečit sebe a svou rodinu pouze vlastní prací a případně vytvořit i nové pracovní příležitosti. Chci připomenout, že živnostníci nemají nárok na placenou dovolenou, nemají výpovědní lhůtu, nemají odstupné, nemají zaměstnanecké benefity a nemají vlastně nárok ani na nemocenskou, pokud si neplatí dobrovolně. Vše, co mají, je výsledkem jejich úsilí a práce, kterou do podnikání vkládají. Za to bychom jim měli poděkovat a nedělat z nich oběti nebo jakési terče v podstatě ideologického třídního boje.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, v nedávné době v médiích prošla zpráva s nadpisem "Zastaví Evropská unie české jádro?". Obavy, že by Evropská unie mohla Česku zablokovat rozvoj jaderné energetiky prostě sílí. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger minulý týden prohlásil, že Brusel by měl získat právo zasahovat do energetického mixu jednotlivých zemí a způsobů výroby energie. Momentálně je to záležitost členských zemí, řekl Oettinger, s tím, že do budoucna by kompetence přešly na Evropský parlament a Radu Evropské unie.
V evropských politických kuloárech se ozývají hlasy, podle nichž jaderné země budou muset udělat své ústupky, aby si jadernou energetiku zachovaly. Menší česká jaderná energetika by ovšem takové odstavení třeba několika dukovanských bloků pocítila mnohem silněji.
Navíc na rostoucí negativní vnímání české jaderné energetiky v Evropě vloni upozornila také česká rozvědka, Úřad pro zahraniční styky a informace, který varoval, že pokud Česko přijme energetickou koncepci, jež bude počítat s nerealisticky vysokým podílem elektřiny z atomových bloků, bude to kontraproduktivní. Taková koncepce by rozvoj jaderné energetiky diskreditovala, nebo přímo ohrozila.
Pane premiére, jak vy vidíte tento problém?
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, k interpelaci pana poslance Klučky o tom, zda Evropská unie takzvaně zastaví české jádro, mi dovolte začít krátkým exkurzem do primárního práva Evropské unie.
Lisabonská smlouva, která naposledy měnila zakládající smlouvy Evropské unie, přináší základní posun v otázce právní úpravy samostatné evropské energetické politiky. Od 1. prosince 2009 je v oblasti energetiky uplatňována takzvaná sdílená pravomoc Evropské unie a členských států, přičemž smlouva potvrzuje nezávislost členských států a nedotknutelnost jejich rozhodnutí v otázce volby složení energetických zdrojů čili energetického mixu a volby zásobování energií. V této strategické otázce tedy nebyly a nadále nebudou kompetence přeneseny na evropskou úroveň.
Zmínil jste tady vyjádření evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera z minulého týdne o tom, že evropská energetická politika by se měla europeizovat a rozhodnutí o národních energetických mixech by mělo spadat do pravomoci Rady a Evropského parlamentu. Tady musím říci, že tuto tezi - a já věřím, že podobný postoj zaujme i drtivá většina ostatních členských států Evropské unie - s odkazem na Lisabonskou smlouvu musím jednoznačně odmítnout. Považuji ji za nepřijatelnou a pochybuji, že by kdy Česká republika s jakoukoliv vládou v jakémkoliv politickém složení na něco podobného přistoupila.
Nicméně havárie v jaderné elektrárně Fukušima v Evropské unii silně rezonovala, a některé členské státy z ní dokonce vyvodily důležité kroky. Česká republika si plně uvědomuje důsledky této havárie. Nutno však dodat, že její příčinou byla kombinace silného zemětřesení s následnou masivní vlnou cunami, což je v podmínkách České republiky, řekněme diplomaticky, nepříliš pravděpodobné.
Naše země má téměř třicetiletou zkušenost s bezpečným provozováním jaderné energetiky. Současných šest jaderných bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany vyrábí téměř třetinu tuzemské elektrické energie. Jako prakticky bezemisní energetický zdroj se významně podílí na trvalém snižování všech druhů emisí, včetně skleníkových plynů.
Dalším důležitým argumentem, který mě vede k závěru, že Evropská unie nemůže zastavit české jádro, je vcelku čerstvý dokument Evropské komise Energetický cestovní plán 2050 z prosince minulého roku, který vychází ze strategie Evropská unie 2020 a tvoří součást vlajkové iniciativy Zdrojově efektivní Evropa. Navazuje na plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství v roce 2050, zveřejněný Evropskou komisí v březnu 2011, a cestovní plán pro oblast dopravy. Podle energetického plánu 2050 dnes jaderná energie poskytuje většinu nízkouhlíkové elektřiny spotřebované v Evropské unii a bude potřebná, aby poskytla významný příspěvek k energetickému transformačnímu procesu v těch státech, kde s ní národní energetické politiky i nadále počítají. Energetický plán do roku 2050 uznává jadernou energetiku jako jeden z klíčových zdrojů nízkouhlíkové elektřiny a širokou variantu dekarbonizace.
Žádná z analyzovaných variant scénářů nezpochybňuje roli jaderné energetiky při dosažení navržených cílů. Navíc scénáře s nejvyšším podílem jaderné energetiky vykazují nejnižší celkové energetické náklady. Analýza scénářů ukazuje, že jaderná energie může přispět k nižším nákladům za energie a cenám elektřiny. Energetický plán konstatuje, že po havárii ve Fukušimě se pohled veřejnosti v některých členských státech Evropské unie změnil, zatímco jiné členské státy nadále vidí jadernou energii jako bezpečný, spolehlivý a dostupný zdroj výroby nízkouhlíkové elektřiny. Mezi tyto státy patří i naše země a já jsem rád, že je na tom široký politický konsenzus.
Na závěr mi dovolte vás informovat o tom, že se zítra koná v Paříži neformální setkání všech ministrů Evropské unie pro energetiku, kteří i do budoucna počítají s využíváním jaderné energie.
Jsem přesvědčen, že jaderná energetika bude i v budoucnu v Evropské unii sehrávat klíčovou úlohu a Česká republika bude usilovat o to, aby tato její role nebyla zpochybňována a byla důležitá i pro Českou republiku.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec nechce už položit doplňující otázku. Můžeme tedy přistoupit k další interpelaci, s níž vystoupí paní poslankyně Wenigerová, které tímto předávám slovo. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, v posledních měsících se velmi vyhrotila a vyhrocuje situace mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a akademickou obcí v souvislosti se dvěma věcnými záměry, a to o vysokých školách a finanční pomoci studentům. Obě dvě strany přitom zdůrazňují, že změna terciárního vzdělávání je nutná. Přesto oba tyto věcné záměry vyvolávají velké emoce. Byli jsme toho svědkem v minulém měsíci, kdy studenti, kteří mají právo na svůj názor, to projevovali i dalšími prvky, jako je házení melounů apod. ***