(14.50 hodin)
(pokračuje Wenigerová)
Na druhé straně včera se sešly studentské komory v Brně, ne všech vysokých škol, a vydaly společné prohlášení, které z mého pohledu už je hodně autoritativní a kde upozorňují na to, že když jejich požadavky nebudou splněny, tzn. stažení těchto dvou věcných záměrů, otevření debaty - myslím si, že debata probíhá -, že přistoupí k novým nepokojům a že 29. února budou po celé naší republice studentské pochody.
Pane premiére, dovolte mi tuto otázku: Jak vy hodnotíte tuto situaci a zda v této věci budete jako premiér vlády konat. Děkuji prozatím.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a předávám slovo předsedovi vlády, aby vám odpověděl.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji, paní poslankyně, za tuto otázku.
Musím říci, že reformu vysokoškolského vzdělávání považuji z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti naší země za jednu z klíčových, a musím říci, že tu současnou situaci ohledně reformy vysokých škol vnímám především jako velmi nešťastnou. Vnímám totiž snahu prakticky od všech účastníků posunout české vysoké školství blíže mezinárodní špičce, i když u některých to vypadá, že o tom jenom mluví a ve skutečnosti již druhé volební období ty změny spíše blokují.
Bohužel došlo k neshodám na vámi zmíněných parametrech reformy, které vyústily do podle mne zbytečně přehnaných reakcí. Já tu reakci považuji za nepřiměřenou a řekl jsem to již dříve veřejně. Toto není pouze názor můj. Podobně se vyjádřil např. i člen Národní ekonomické rady vlády pan docent Daniel Münich, profesoři Cyril Höschl či Rudolf Haňka. Pan profesor Haňka např. upozornil na to, že podobný systém, kterým se chceme vydat, mají v Rakousku, tedy v zemi blízké a s podobnou tradicí. Díky tomu mimo jiné získávají od evropské grantové agentury šestkrát více grantů než Česká republika.
V diskusi o reformě vysokých škol je také nutné si zopakovat fakta. Programové prohlášení mluví jasně. Vláda provede reformu vysokých škol směrem k diverzifikaci škol, většímu napojení na trh práce a přísnější kontrole akreditačních podmínek. Programové prohlášení také počítá se zavedením finanční spoluúčasti absolventů vysokých škol, stejně jako s finanční pomocí studentům, která bude zavedena o rok dříve než finanční spoluúčast. Jinými slovy, žádný systém finanční spoluúčasti nebude spuštěn dříve, než bude skutečně zavedený a funkční systém finanční pomoci studentům.
Chtěl bych tady všechny, nejenom zástupce opozice, upozornit, že není možné stávající situaci zneužít ve prospěch odložení či zrušení těchto potřebných reforem. Tady bych citoval pana profesora Haňku: "Má-li někdo pocit, že naše vysoké školství je špičkové, tak nechť prosím veďme dál nekonečné debaty, které vedeme od dob tzv. Bílé knihy již druhé volební období. Já jsem přesvědčen, že přišel čas k činům."
Nad detaily jednotlivých zákonů budeme samozřejmě diskutovat. Je tam nezbytná diskuse s akademickou obcí a nedovedu si to představit jinak, než že to bude tímto způsobem. Ještě jsme ostatně ve fázi věcných návrhů zákonů. Ty dokonce ani nebyly projednány vládou a vůbec neexistuje paragrafové znění zákonů.
Ještě jednou opakuji, že vysoké školy reformu skutečně potřebují. To snad ze zúčastněných stran nepopírá nikdo.
Pro dokreslení situace mi dovolte zmínit několik příkladů, jaké zásadní problémy české vysoké školství má:
Za prvé, české vysoké školství je příliš uzavřené světu. Potřebuje konkurenci zvenčí, aby tak mohlo zvýšit svoji kvalitu.
Za druhé, v České republice je příliš velký počet magisterských studentů, téměř všichni bakaláři tak pokračují v navazujícím studiu magisterském, které znamená velkou finanční zátěž pro daňové poplatníky a oddálí nástup bakalářů na trh práce minimálně o dva roky.
Dalším problémem je průměrně nízká kvalita dosahovaných výsledků v mezinárodních srovnáních. Abychom tedy zbytečně nerozmělňovali síly, musíme koncentrovat špičkovou kvalitu do několika institucí a zbylé vysoké školy budou zaměřeny více prakticky.
Pro vysoké školy je také problémem jednoroční cyklus financování. Daleko více by jim vyhovovalo střednědobé kontraktové financování.
Obecně pro společnost je také problémem nízký podíl absolventů technických škol. Zde právě můžeme využít finanční spoluúčast absolventů jako regulaci ve prospěch těchto typů škol. Ostatně odložené školné je primárním nástrojem regulace, nikoli dodatečných zdrojů pro školy. Musíme také posílit roli externích aktérů při určování dlouhodobého rozvoje veřejných vysokých škol. Tím dokážeme školy více propojit s reálným životem.
Mohl bych jistě pokračovat. Samozřejmě ne vše řeší aktuálně navrhované věcné záměry zákonů, ty ještě budou podrobeny široké diskusi. Nicméně to, že kategorickým imperativem změn v našem vysokém školství musí být tlak na vyšší kvalitu, to je podle mého názoru nade vši pochybnost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Paní poslankyně bude chtít ještě položit doplňující otázku, prosím, máte slovo.
Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Pane premiére, já vám děkuji za odpověď. Skutečně tak jak jste nastínil, co všechno čeká naše vysoké školy, s tím mohu naprosto souhlasit.
Chtěla bych se zeptat - a věřím, že i ta velmi kontroverzní otázka pro akademickou obec, jako jsou orgány vysokých škol, ať už je to rada veřejné vysoké školy, anebo složení akademického senátu, bude předmětem jednání, jak jste o tom, pane premiére, hovořil. Chtěla bych se vás zeptat, zdali všechno to, co bylo nastíněno z vaší strany pro zlepšení kvality našich škol, jejich konkurenceschopnosti, má dnes pro vysoké školství určité výhody, z nichž vlastně školství čerpá. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo předsedovi vlády k odpovědi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, samozřejmě že ne vše v českém vysokém školství je možné označit za špatné, to by asi byla velmi vulgární generalizace. Ve srovnání se zahraničím např. dokážeme s relativně omezenými zdroji poskytnout vysokoškolské vzdělání velkému počtu studentů. Samozřejmě je na stole otázka, zda chceme tolik absolventů a zda je současný systém financování studia ten nejlepší možný. Reforma by měla být právě o tom a diskuse by měla jít tímto směrem.
Česká republika má také výhodu ve své pozici ve středu Evropy. Rostoucí mezinárodní mobilita osob totiž zvyšuje příležitost přilákat mozky ze světa, včetně úspěšných Čechů, kteří působí v zahraničí.
Obecně se terciární vzdělávání a systém vědy a výzkumu může stát motorem ekonomického a společenského růstu, ale pokud si nedáme pozor, také velkou finanční zátěží státu, neefektivní zátěží. Reforma má tyto tlaky usměrnit tím způsobem, abychom dokázali dát studentům skutečně odpovídající vzdělání. A tím odpovídajícím myslím nejlepší možné s ohledem na jejich budoucí kariéru a zároveň co nejméně finančně zatěžující ostatní občany.
Jak jsem již řekl, my jsme dlouhodobě v posledních letech plně naplnili kvantitativní kritéria ohledně poskytovaného vzdělání, každý rok je na českých vysokých školách otevíráno v prvním ročníku více než sto tisíc studijních míst. Teď nezbytně přišel čas na kvalitu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dříve než dám slovo panu poslanci Látkovi, který vystoupí jako další, tak bych ráda přečetla omluvu paní poslankyně Hubáčkové, která se omlouvá z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů.
Předávám slovo panu poslanci Látkovi. Prosím. ***