(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Hezké odpoledne, vážené dámy a pánové. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 33. schůze Poslanecké sněmovny.

Než zahájíme 77. bod Ústní interpelace, chtěla bych vám připomenout, že po ukončení tohoto bodu budeme pokračovat v přerušené 35. schůzi Poslanecké sněmovny, tak jak oznámila předsedkyně Poslanecké sněmovny při jejím přerušení.

Mám zde ještě některé omluvy, které bych ráda přečetla. Z dnešního jednání se od 14.30 hodin omlouvá paní poslankyně Weberová. Dále se omlouvá od 14.30 hodin pan poslanec Jiří Koskuba. A konečně poslední omluvenka, kterou zde mám kromě těch, které už byly přečteny, pan poslanec Igor Svoják se omlouvá dnes z odpoledního jednání z rodinných důvodů.

 

Dalším bodem našeho pořadu jsou

 

77.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Petra Nečase či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo panu poslanci Janu Burešovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Nečase. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně.

Vážený pane premiére, musím říct, že letošní rok bude pro evropskou, a tedy i českou ekonomiku znamenat jediné - obrovskou nejistotu. Nejsme v ekonomické krizi ani recesi. Přesto opatrně našlapujeme na špičce střechy, abychom nespadli do obrovských problémů. Koukáme se dopředu i kolem sebe, ale nesmíme zapomenout na to nejdůležitější - na základy.

Stejně jako u stavby domu drží celou konstrukci základy, tak v případě ekonomiky drží celý systém podnikatelé a jejich zaměstnanci. V tom mi snad dají za pravdu všichni. Nejlepší cestou, jak stabilizovat současnou situaci, je tedy posílit tyto základy formou podpory podnikání. Zejména živnostníci a malé a střední podniky si stěžují na problémy se zakázkami. Proto by jim stát měl více než kdy jindy přestat házet klacky pod nohy a dát jim větší prostor pro to, co živí nejen je, jejich rodiny a zaměstnance, ale v podstatě celou naši ekonomiku. Musíme odbourávat podnikům překážky, což jim umožní v současnosti nejen přežít, ale především konkurovat ostatním.

Moje otázka tedy zní: Co je tedy, pane premiére, v plánu v této oblasti? Neboli jakými způsoby se bude vláda snažit podporovat rozvoj podnikání v České republice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Slovo předávám nyní panu premiérovi. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s tím, že podnikatelé jsou hybnou silou české ekonomiky. Nejsou to nepřátelé ani dojné krávy, jak si někteří představují. Stačí se podívat do zemí, kde není svobodné podnikání umožněno. Jejich ekonomiky v drtivé většině živoří a s nimi živoří i jejich občané. I sociální stát, tolik uctívaný socialisty, je pouze a jenom důsledkem svobodného podnikání.

Napoleon tvrdil, že lid netouží po svobodě, ale po rovnosti. Pokud ale nechceme žít rovni v chudobě, musíme svobodu podporovat včetně svobody podnikání.

Nyní konkrétně k vaší otázce. Nejdříve bych chtěl zmínit, že vláda již za sebou má určitý kus cesty. Například v oblasti administrativní zátěže se nám podařilo v roce 2010 snížit administrativní náklady o 12 miliard korun na 62 miliard. Do konce volebního období chceme toto číslo ještě snížit o dalších 10 miliard. V relativních číslech to znamená, že od roku 2005 by se nám podařilo snížit administrativní zátěž téměř o třetinu. To znamená o třetinu více času a peněz pro podnikatele.

Snižovat administrativní zátěž se daří v současnosti například novelou živnostenského zákona. Ta přinesla jednak snadnější stěhování provozoven, rozšíření služeb centrálních registračních míst či zrušila nepotřebné označování provozoven.

Pokud by eurozóna škobrtla ze střechy, kterou jste zmiňoval, vezme s sebou také připravený usnadněný přístup domácích firem k financování exportu podporou klíčových proexportních institucí, tedy České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovací společnosti a také Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo v průběhu letošního roku spustit tzv. seed fond. Ten by měl podpořit vznik nových inovativních firem, kterým chybí kapitál pro rozjezd podnikání. Stát navíc v podporované firmě získá majetkový podíl, takže bude moci na úspěchu svých inovací participovat.

Chceme podnikatelům také ulehčit kontakt se státními úřady, a proto podporuji návrh Ministerstva průmyslu a obchodu na vznik jednotného místa, kde mohou podnikatelé nalézt elektronickou verzi všech platných formulářů veřejné správy, které jsou určeny pro firmy a živnostníky. V maximální míře umožníme také jejich předávání příslušným orgánům v elektronické podobě.

Velké změny pro podnikatelské prostředí znamenají již projednané nebo rozjednané legislativní návrhy. Například novela insolvenčního zákona zabrání takzvaným šikanózním insolvenčním návrhům. Rovněž zakládání obchodních společností bude rychlejší a v co největší míře elektronické. Například pro založení společnosti s ručením omezeným bude zapotřebí pouze jedna koruna základního kapitálu. Firmy také nebudou muset neustále sledovat novou legislativu, protože vzniknou takzvané dny jednotné právní účinnosti. Legislativa v oblasti podnikání se tak změní pouze dvakrát ročně.

Jak je vidět, nebo spíše slyšet z tohoto výčtu některých příkladů, pro vládu je podpora podnikání jednou z klíčových priorit a zmíněné konkrétní příklady dokládají, že jde o reálnou činnost, nikoliv o výkřiky do tmy. Chci znovu zopakovat, že nové pracovní příležitosti nevytváří stát. Nové pracovní příležitosti vytváří pouze podnikatelský sektor. Stát může podnikatelskému sektoru buďto pomáhat, nebo házet klacky pod nohy. Cílem mé vlády je, aby stát podnikatelskému sektoru pomáhal a ten mohl generovat nové pracovní příležitosti a ekonomický růst, který je jedinou cestou k ekonomické prosperitě našich lidí v této zemi.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec bude chtít položit ještě doplňující otázku? Prosím, máte prostor.

 

Poslanec Jan Bureš: Ano, paní místopředsedkyně.

Děkuji, pane premiére, za odpověď. Musím říct, že jsem byl velmi potěšen tou odpovědí i tím velkým výčtem věcí, které chystá vláda pro to, aby ulehčila našim živnostníkům, nicméně chtěl bych ještě položit ještě jednu doplňující otázku.

Na mě se obracejí i naši voliči a lidé od nás z regionu s tím, že v diskusi o živnostnících se často z různých stran a překvapivě i z těch, které jsou od té mé strany napravo, ozývají hlasy na zvyšování daňové zátěže OSVČ, tedy osob samostatně výdělečně činných. Jaký je na to váš názor? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji za tuto doplňující otázku a předávám slovo panu premiérovi, aby vám ji mohl zodpovědět. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP