(11.50 hodin)
(pokračuje Hašek)
Navíc doprovodné zprávy k zákonu nelze dohledat, zda tam uvedený původní církevní majetek, nemovitosti, čirou náhodou znovu nezahrnuje i majetek, který byl církvím vydán na základě dřívějších výčtových zákonů a vládních vyhlášek. Je více než zvláštní, že vláda, která sama sebe nazývá vládou rozpočtové odpovědnosti a neváhá pro několik milionů korun rušit slevy na jízdném pro seniory nebo pro 1,5 mld. brutálně osekat dávky zdravotně postiženým, pak blahosklonně rozdává desítky miliard korun bez jakéhokoliv podložení.
S tím úzce souvisí další problém, který mě, a předpokládám i mé kolegy ze sociální demokracie, tíží, a to je načasování celého takového kroku. Už jsem tady zmínil škrty v sociální oblasti, zmínil jsem škrty, které se týkají například seniorů, ale vedle toho tady máme desítky miliard korun, které mají zatížit veřejné finance na několik desítek let dopředu. Možná bych dokázal pochopit filozofii takového kroku, kdyby státní pokladna přetékala penězi z evropských fondů, které by nám umožnily snižovat výši našich vlastních nákladů na investice, ale bohužel, pokud se vláda chová i v této oblasti tak, jak nám předvádí například Ministerstvo školství, tak platí, a opět musím zopakovat původní tezi, že takový krok, jakým je finanční odškodnění v neprokázané výši a způsob realizace, považujeme za naprosto nepřiměřený.
Sociální demokracie historicky podporovala vyrovnání s církvemi - už jsem tady hovořil o práci našeho ministra kultury Pavla Dostála. Ale jde nám také o to, aby součástí řešení samozřejmě bylo odblokování majetku měst a obcí. My víme samozřejmě o problému desítek a stovek moravských a českých měst a obcí, jejichž rozvoj je brzděn takzvaným blokačním paragrafem, který je vázán na dořešení majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Jsme připraveni k řadě kompromisů, ale očekávali jsme, že budeme přizváni k jednacímu stolu v době, kdy vznikaly parametry celého takového řešení, nikoliv teď v Poslanecké sněmovně, kde, jak se zdá, ať tu řekneme, co tu řekneme, vládní koalice si většinou svých hlasů pohodlně odhlasuje průchod tohoto zákona do dalšího čtení a na vážné argumenty, které tady budou zaznívat z úst opozičních poslanců, se možná nedočkáme reakce. Ona totiž v některých případech asi ani není možná, protože to není možné logicky zargumentovat.
Dámy a pánové, bohužel stojíme před reálnou a vážnou hrozbou, že pro napravení jedné křivdy bude spáchána křivda nová na České republice, na jejích občanech a také na deseti tisících předchozích restituentů. Zároveň navržený zákon přináší nebezpečí prolomení dosavadní restituční hranice, dokonce hranice Benešových dekretů, a vlny mnoha soudních žalob, které pak mohou České republice způsobit škody ve výši stovek milionů korun, je možné že i miliard korun. To považujeme v situaci, kdy lze oprávněný nárok církví řešit řadou jiných a levnějších způsobů, za příliš vážný problém a riziko.
Odmítáme Českou republiku takovému riziku vystavit, a proto takovýto návrh zákona nemůžeme jako sociální demokraté podpořit. Vyzývám paní ministryni a vládu, aby návrh zákona vzala zpátky a znovu se vrátila k jednacímu stolu tak, aby se pokusila najít širší politickou, ale i společenskou dohodu nad parametry majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi, aby byl nalezen takový kompromis, který bude přijatelný pro většinu české společnosti a který bude vážně a seriózně prodiskutován také s parlamentní opozicí.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dále vystoupí pan poslanec David Rath. Jenom se ujistím u pana poslance Haška, jestli to byla výzva čistě rétorická, nebo jste navrhl, aby se předložený návrh vrátil k dopracování. (Pouze výzva.)
Prosím. S faktickou poznámkou pan předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura. Omlouvám se, přehlédla jsem vás.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci říct, že je legitimní právo politické strany navrhnout zamítnutí nebo vrácení, ale i v argumentaci a v kouzlení s čísly bychom se měli držet faktů a ne si přizpůsobovat čísla tak, jak nám vyhovují.
Za prvé se ten problém řeší od roku 1989. Po 23 letech říkat, že je třeba se vrátit a vést podrobnější a odbornou a nevím jakou debatu, mně přijde úsměvné. Kdyby se zákon přijal v roce 1991 a byl by v podobné dikci, tak dneska by chybělo devět let do konce toho třicetiletého období, osm let už by stát nevyplácel žádné peníze duchovním a naprostá většina zdrojů by byla na straně církví již vyplacena.
Pokud se bavíme o té částce 59 mld., tak bychom měli říct, že je to na 30 let a jsou to 2 mld. ročně, což je méně než 2 promile státního rozpočtu. Neříkám, že je to málo, nicméně to není žádná částka, která zruinuje české veřejné finance na rozdíl od toho, kdy byly stamiliardové schodky v okamžiku šestiprocentního hospodářského růstu.
Ale odpůrci z tohoto zákona zapomínají říkat, že v roce 2010 stát vyplatil na platy duchovních 1,5 mld., což byl zhruba dvojnásobek proti tomu, co bylo deset roků předem, to znamená v roce 1999. Nemluví se o tom, že částka by se valorizovala a zvedala podle inflace, že se zvedal počet duchovních, takže jenom na platech duchovních podle návrhu zákona ušetří stát 28 mld. korun, a to vycházíme z částky z roku 2010 bez jakýchkoliv inflačních tlaků a doložek.
Takže zhruba polovinu z toho, o čem se bavíte jako o finančním vypořádání s církvemi, tvoří úspory na straně státu. Je třeba říkat obojí, neříkat jenom je to výdej 59, ale taky úspora 28 mld. Je to tak a vy to velmi dobře víte, že první tři roky - (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, čas uplynul. Děkuji. S další faktickou poznámkou je nejprve přihlášen pan poslanec Bohuslav Sobotka, poté paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jenom bych chtěl protestovat proti tomu, že tady se ta věc staví, jako bychom byli povinni vyplatit finanční kompenzace v takovémto rozsahu. Já myslím, že se můžeme bavit v morální rovině o tom, jestli 20 let po roce 1989 máme ještě pracovat na tom, aby se naplnilo heslo "co bylo ukradeno, musí býti vráceno" vůči určité specifické skupině právnických osob, soukromých církevních právnických osob nebo církví v České republice. Ale tady přece není žádná povinnost poskytovat finanční kompenzace. Neposkytovaly se nikomu v takovémto rozsahu, ani fyzickým osobám, natož jakýmkoliv právnickým osobám. Vždyť tady přece v roce 1948 byly zlikvidované i soukromé penzijní fondy, byla tady zlikvidovaná družstva, ve kterých figurovaly tisíce občanů. I oni by se mohli cítit v tuto chvíli oprávněni k tomu, aby se konečně po 20 letech dospělo k realizaci hesla "co bylo ukradeno, musí býti vráceno". Ale to reálně zrealizovat nejde.
Těch našich pět milionů ekonomicky aktivních obyvatel utáhne jenom něco. Čtyři miliony zaměstnanců, kteří platí většinu daně z příjmů, tak utáhnou jenom něco, a není možné na ně donekonečna nakládat hříchy za to, co se tady dělo v letech 1948 až 1989. Oni se velmi často už narodili za tohoto demokratického režimu a budou muset splácet narovnání, které je zde navrženo.
Já si myslím, že prostě vždycky je potřeba zvažovat uměřenost toho, co ve skutečnosti společnost unese, a my jsme přesvědčeni, že takto velkoryse navržená finanční kompenzace není v rozpočtových možnostech země. Tady se mluví o 59 mld. Já si vzpomínám, jak jsme tady debatovali o škrtu dvou tří miliard korun pro 120 tisíc nejchudších rodin s dětmi, 70 tisíc matek samoživitelek. Vy jste jim škrtli dvě tři miliardy absolutně bez milosti - a tady 59 mld. korun není žádný problém! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Marta Semelová. Poté je přihlášen pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den. Já bych jenom chtěla zareagovat na možná pro ODS bezvýznamné 2 miliardy korun ze státního rozpočtu ročně. Chtěla bych připomenout diskusi o státním rozpočtu na tento rok, kdy vysoké školy žádaly, prosily, žebraly o 1,5 mld. Takže ty peníze by se velice hodily nejenom těm lidem, kteří nemají z čeho žít, ale například také každý rok vysokým školám.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další faktickou poznámkou předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl prostřednictvím paní předsedající vzkázat panu předsedovi Sobotkovi: Když říkáte: škrtli jste 2 miliardy, tak je to za jeden rok, a současně říkáte výdej 59 miliard - říkejte za 30 let. Takhle to vypadá, když si někdo přečte záznam vaší řeči, že se mluví o výdeji za jeden rok. Současně jste opět opomenul hovořit o tom...
Sice prostřednictvím paní předsedající hovořím k panu předsedovi Sobotkovi, ale on mě neposlouchá, tak už k němu hovořit nebudu. ***