(9.30 hodin)
(pokračuje Klasnová)
Nyní na chod církví přispívá ministerstvo každoročně částkou ve výši půldruhé miliardy korun. Podle komunistického zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, by tedy byly církve dotované státem na věčné časy, navíc by na státní dotaci měly nárok i další církve a náboženské společnosti, které by splnily zákonem stanovené podmínky.
Musím hned zkraje odmítnout staronovou myšlenku, která zde nepochybně zazní z úst sociální demokracie, na vytvoření speciálního fondu, do kterého by se majetek vložil a ze kterého by byly církve financovány. Žádné fondy v této republice mě nikdy nepřesvědčily o transparentnosti či výhodnosti. Bohužel si nemyslím, že by stát i do této doby spravoval církevní majetek tak, jak ho spravovat měl, a tak, aby z něj byly patřičné výnosy. Teď mám na mysli hospodaření Lesů České republiky či Pozemkového fondu.
S církvemi se nyní podařilo dohodnout podmínky, které jsou pro stát proti původnímu návrhu z dílny vlády Mirka Topolánka výrazně výhodnější. V rámci vyjednávání se, doufám i díky našemu tlaku, podařilo významně snížit podíl finančních restitucí z původních 83 na 59 mld. upravených podle inflace, nikoli úročených a vyplácených po dobu třiceti let. Vláda Mirka Topolánka přitom počítala dokonce se splácením po dobu šedesáti let, a jak víte, částka by se vyšplhala téměř na 270 mld. korun. Pak narostl podíl naturálních restitucí, nyní v objemu 75 mld. Už tady také bylo řečeno, že zablokovaný naturální majetek přitom už dvacet let brání rozvoji krajů a obcí, takže vyřešení restitucí přispěje i k rozvoji regionů, což já považuji za nesporný klad.
Zdůrazňuji opakovaně i kvůli mediálnímu humbuku, který vznikl kolem církevních restitucí, že Věci veřejné nezpochybňovaly dohodu a naše lednové váhání nebylo žádným divadlem. Naprosto logicky jsme zjišťovali možnosti odložení finančních restitucí na příznivější dobu. Okamžité navrácení naturálií a naopak odložení finančního vyrovnání jsem ostatně já osobně navrhovala už během jednání, které jsme vedli v rámci skupiny koaliční k církevním vyrovnáním v průběhu od dubna do srpna loňského roku. Byla jsem se svým názorem v menšině, a tak jsem to respektovala. A to, aby ministr financí řekl, odkud vezme peníze na výplatu restitucí, to jsem také požadovala v rámci už vyjednávání. Nešlo o žádnou novinku Věcí veřejných z poslední doby. Církevní restituce rozhodně nejsou jedinou prioritou této vlády, a ačkoli se 2 mld. vyplácené z více než bilionového rozpočtu zdají marginálií, je zapotřebí si uvědomit, že např. tato částka byla částka, která způsobila téměř krizi ve zdravotnictví a chyběla na výplaty lékařů. Takže garance, že nebudou opomíjeny jiné priority vlády, jsem považovala za nesmírně klíčové.
Stojíme za garancemi, které poskytl v lednu Věcem veřejným premiér Petr Nečas. Převod majetku by měl být transparentní, a to díky požadavku Věcí veřejných na soupis majetku, který by měl jít přes vládu. Toto je samozřejmě ještě v jednání. Koalice se zavázala, že do konce března nalezne úspory ve státním rozpočtu a bude pracovat na omezení státního aparátu a byrokracie, aby tak vytvořila zdroje nejen pro vyrovnání s církvemi a aby jediným lékem na získávání peněz do státního rozpočtu nebylo zvyšování daní. Vyrovnání nebude na úkor ostatních cílů této vlády. Jak už jsem řekla, nepůjde ze sociálních výdajů, nepůjde z výdajů na školství, na dopravu ani z dalších zásadních oblastí.
Jak jednotlivé církevní regiony s vráceným majetkem skutečně nakládají, bude kontrolovat přímo Vatikán. Tak by mělo být zabráněno neprůhledným prodejům majetku, jak se stalo v jiných zemích, např. v Maďarsku, Polsku a sousedním Slovensku. Garance transparentního nakládání s majetkem nám osobně přislíbil také kardinál Dominik Duka. Nyní bude za průběh restitucí do značné míry zodpovědná jedna z koaličních strana, a to TOP 09, která má na starosti rezort kultury a financí.
Závěrem připomenu svůj oblíbený výrok. Když politici měli a mohli řešit vyrovnání s církvemi, byla jsem ještě na základní škole. Jsem přesvědčena o tom, že v době po revoluci, kdy byla zcela jiná atmosféra ve společnosti, byla doba mnohem příhodnější pro řešení a vyřešení křivd způsobených komunistickým režimem, ale je to něco, co stát musí vyřešit, a já věřím, že díky koaliční dohodě se to snad opravdu podaří uspokojivě vyřešit.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk vpravo.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní místopředsedkyni Klasnové. Oznamuji, že pan kolega Stanislav Grospič má náhradní kartu číslo 25, pan poslanec Michal Babák má náhradní kartu číslo 28.
Dále se s přednostním právem hlásí do rozpravy předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, padlo tady již mnohé, bude určitě následovat bohatá diskuse na toto téma, nicméně myslím, že nestačí pro to, aby byl proveden největší majetkový přesun od dob kuponové privatizace, aby se na to sešla skupinka ve složení K9, ta rozhodla a následně tato věc bez jakékoli širší společenské diskuse, bez širší společenské shody byla předložena vládě a Poslanecké sněmovně.
Proto si dovolím, abychom získali prostor pro tuto diskusi třeba i napříč politickým spektrem, podat návrh na přerušení jednání tohoto bodu a odročení, a to na konkrétní datum 1. dubna tohoto roku, a dovolím si požádat, abychom hlasovali neprodleně. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, o tomto procedurálním návrhu rozhodneme bez rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura dostane slovo až po hlasování. Já přivolávám naše kolegy do jednacího sálu, aby se mohli tohoto hlasování zúčastnit. (Předsedající zvoní.)
Je zde žádost o odhlášení. Odhlašuji vás a prosím, abyste se všichni přihlásili. Prosím, abyste se posadili do lavic, dámy a pánové, nepokřikovali ani na sebe, ani na mě. Vidím, že ještě přicházejí poslanci, a proto chci dát prostor těm, kteří jsou na cestě do sněmovny k tomu, aby se tohoto hlasování mohli účastnit. (Smích a potlesk vlevo.)
Rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 85. Je to hlasování o návrhu pana poslance Jeronýma Tejce, který navrhuje přerušení projednávání tohoto bodu do 1. dubna letošního roku.
O tomto návrhu tedy rozhodneme v hlasování číslo 85. Já zahajuji toto hlasování. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem na přerušení do 1. dubna letošního roku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 85 přítomno 155, pro 77, proti 77. Návrh přijat nebyl.
Slovo má předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím. ***