(17.00 hodin)
(pokračuje Drábek)
Já bych chtěl upřesnit, že v tuto chvíli se připravuje teprve věcný záměr v souladu s legislativními pravidly vlády, takže se připravuje věcný záměr zákona o stávce. Ten věcný záměr je připravován na platformě odborníků na ústavní právo, a musím zdůraznit, za účasti sociálních partnerů. To znamená, není to žádná příprava, která by nebyla za účasti těch, kterých se to týká. To znamená, znovu opakuji, přípravou se zabývá skupina právníků, odborníků na především ústavní právo. Je tam i účast sociálních partnerů, ale důležité je, že ten proces poběží standardně podle legislativních pravidel vlády. To znamená, já předpokládám, že během několika málo dnů budeme mít dokončený věcný návrh zákona, kterým standardním způsobem pošleme do připomínkového řízení, to znamená, bude veřejně přístupný, protože bude v elektronické knihovně. Budou k němu moci dávat připomínky jak jednotlivé resorty, jednotliví resortní ministři, tak samozřejmě řada dalších subjektů, které obvykle připomínkují takovéto zákony.
Takže ten proces bude ještě poměrně dlouhý. Nejprve proběhne diskuse o věcném záměru, pokud diskuse bude úspěšně ukončena, tak bude věcný záměr předložen vládě. Pokud vláda schválí věcný záměr a z nějakého důvodu ho například nevrátí k dopracování nebo k přepracování, tak na základě toho teprve se začne připravovat paragrafové znění toho zákona. Zase projde připomínkovým řízením, případně, pokud bude připomínkové řízení úspěšné, projde vládou, pak teprve se dostane sem do Poslanecké sněmovny.
Takže cesta před námi je ještě poměrně dlouhá. Nemyslím si, že by to byla záležitost, která by byla nějak urgentní, že bychom tu úpravu potřebovali zítra nebo pozítří, když jsme se bez ní obešli téměř 20 let. Myslím si, že ale pokud Ústava předpokládá, že je nějaký prováděcí zákon, je naší povinností, abychom takový prováděcí zákon předložili k politické diskusi. A já tady zdůrazňuji to "k politické diskusi".
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Grospiče, aby doplnil svou interpelaci.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám, pane ministře, za snahu odpovědět na mou otázku. Přece jenom bych rád podotkl, že jsem čekal spíš od vás odpověď nebo argumentaci, která by se týkala také těch důvodů, u kterých vidíte potřebu, aby bylo regulováno, či třeba případně nějak usměrněno, v jakých oblastech obecné právo na stávku, tak jak jej přináší Listina základních práv a svobod. Nicméně myslím si, že snaha vlády z hlediska naplňování Listiny základních práv a svobod může být do určité míry účelová, protože právě vyvstala v té souvislosti se stávkami, které byly organizovány minulý rok a vyjadřovaly obecně protesty proti připravovaným sociálním reformám, zdravotnickým reformám. V této souvislosti si myslím, že praxe České republiky dostatečně ukázala, jak postačuje úprava obsažená v zákoně o kolektivním vyjednávání jako specifickém druhu práva na stávku. A v té druhé rovině plně postačuje základní úprava, tak jak je vymezena Ústavou, resp. Listinou základních práv a svobod, i s omezením určitých kategorií pracovníků, kteří samozřejmě nemohou tohoto práva využít.
Já se jenom obávám skutečnosti, že záměr vlády bude tak jako například zákoník práce určitým způsobem účelově směřován k omezení tohoto práva, tak jak je v našem ústavním pořádku zakotveno.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak ještě jednou pan ministr Drábek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Já se dovolím omezit už jenom na konstatování, že skutečně pro mě tím základním argumentem kromě toho, že mi ten úkol uložila vláda, tedy samozřejmě jsem tím úkolem vázán, tak jsem přesvědčen, že pokud Ústava předpokládá, že je k něčemu prováděcí zákon a ten prováděcí zákon ani za 20 let není, tak je potřeba ho udělat už jenom z tohoto principu, že ctíme ústavní pořádek, a pokud ústavní pořádek předpokládá nějaký prováděcí předpis, tak bychom ho měli mít.
Ta norma by měla mít především procesní charakter. V podstatě to, co obsahuje v té části, která se týká stávky, zákon o kolektivním vyjednávání, to znamená úprava toho, jakým způsobem se stávka vyhlašuje, jak dlouho dopředu má být stávka vyhlášena, jaká jsou nějaká základní procesní pravidla. Ale tak jak říkám, diskuse v tuto chvíli o jednotlivých konkrétnostech je předčasná. Myslím si, že bude dostatek prostoru diskutovat jak o věcném záměru zákona, tak potom případně o paragrafovém znění. A paragrafové znění rozhodně nebude v řádu následujících několika málo měsíců.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to by byl konec. To už je vše, co zaznělo na konto této interpelace, a slovo by měl dostat pan poslanec Jaroslav Škárka, který bude interpelovat ministra Josefa Dobeše ve věci inzerce v médiích. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Škárka: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne vám všem, i vám, pane ministře.
Já bych se na vás rád obrátil s následující interpelací. Vy jste jako ministr školství předvedl naprostou organizační neschopnost. Vaše statisícové odměny vašim zaměstnancům, kteří byli na ministerstvu pár dní, 170 tisíc vaší blízké přítelkyni Machálkové či pravidelné střídání náměstků s životností pár dní mluví za všechno. Teď dokonce před asi 15 minutami vyšla zpráva, že byl vyměněn další člověk na Ministerstvu školství.
Vaše rozhazovačská a manažersky neefektivní činnost je důvodem k tomu, že české školství pomalu a jistě ztrácí důvěru evropských autorit. Tuto fatální neschopnost nevyváží ani inzerce, kterou ministerstvo tak mohutně používá v médiích a která je také terčem kritiky Evropské unie. Je s podivem, že inzeráty pod hlavičkou ministerstva se snaží o zlepšení vašeho osobního mediálního obrazu a mediálního obrazu strany VV ABL. Naprosto chápu, že podobné mediální aktivity za peníze státu a Evropské unie vyústily v pozastavení evropských dotací a vaše PR bude nejspíš Českou republiku stát 1,2 mld. korun. A o důvěře Evropské unie ani nemluvě.
Žádám vás tímto o odpověď, kdo platí inzeráty s oficiální hlavičkou Ministerstva školství, ve kterých se pak objevuje logo Věcí veřejných a vaše politická příslušnost, jako například se tyto inzeráty objevily několikrát v deníku Právo. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám pana ministra Dobeše, aby se ujal slova na tuto interpelaci, prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, ještě že zazněla ta poslední otázka, protože ta změť v hlavě pana poslance, prostřednictvím pana předsedajícího, ta změť v hlavě pana poslance Škárky pro mě byla zmatená, takže jsem rád, že zazněla na závěr.
Inzerce, která vychází, je inzercí Věcí veřejných, je z prostředků Věcí veřejných a bylo by dobré třeba zajít na výkonnou radu Věcí veřejných, kde vás, pane poslanče Škárko prostřednictvím pana předsedajícího, všichni, ale všichni velice rádi uvidíme.
Lidé dělají chyby. Já se přiznám, že jsem udělal historicky jednu velkou. Já jsem do Věcí veřejných přivedl pana poslance, to je pravda, a daň byla velká.
Co se týče odměn, přiznám se, že nevím, kdo dostal odměnu, ale lidé jsou na Ministerstvu každý měsíc placeni, tak nepochybně i v měsíci únoru jsou placeni. Já se přiznám, když jsem si v médiích přečetl postoj k penězům pana poslance, kdy říká v nějaké nahrávce, která byla zveřejněna: Jo, jeden, dva miliony, to máš pravdu, to je tak na půl roku života. Blahopřeji lvům k takhle sociálně citlivému poslanci.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže pan poslanec Škárka bude pokračovat a doplní svou interpelaci. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Škárka: Musím panu ministrovi poděkovat za opravdu věcnou - opravdu věcnou a ještě jednou zopakuji opravdu věcnou - odpověď, kdy mi na moji otázku velmi dobře odpověděl. Myslím si, že Věci veřejné jsou takovým Jánošíkem české politiky. Ony vlastně ze svého berou, aby propagovaly státní instituce. To se mi snad ani nechce věřit. ***