(15.10 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, musím říci, že dotaz, který tady položil pan místopředseda Zaorálek, je dotazem, který je naprosto na místě. A vůbec se mu nedivím, že ho položil nejenom jako opoziční poslanec, ale i jako člověk, který se zabývá evropskou a zahraniční politikou. Ptal se, zda tento způsob komunikace poškozuje naši zemi, zda poškozuje vládu, a já mu odpovím velmi otevřeně i jako spoluaktér této komunikace. Poškozuje. Bohužel poškozuje. Ano, má pravdu. Říkám to zcela vědomě jako spoluaktér tohoto způsobu komunikace. Já ten způsob komunikace považuji za nešťastný. Nechci tady uvádět, že jsem ho nevyvolal a nespustil, nicméně považuji ho za chybný a musím říci, že já na rozdíl od mnoha politiků mám elementární sebereflexi, abych tuto věc dokázal přiznat a dokázal ji přiznat i veřejně, s tím že znovu opakuji, já jsem pouze reagoval na výroky, které jsem nespustil. Nicméně to šťastné určitě není a já doufám, že jsou si toho vědomi všichni, nejenom já, a že dokážou podobně jako já tuto věc přiznat i veřejně.
Moje odpověď byla taková, jaká byla, a byla z pozice předsedy vlády nezbytná a musela takto jasně a tvrdě zaznít. Nemám důvod tady cokoli k tomu dodávat, protože nechci eskalovat podobný problém, který, jak jsem sám přiznal, považuji za velmi nešťastný.
Na druhou stranu považuji za svoji povinnost se touto cestou veřejně omluvit zastupitelstvu, starostovi a všem občanům obce Čimelice v okrese Písek, protože jsem si vzal do úst jméno jejich krásné obce v souvislosti s tancovačkou. Nebylo to v žádné snaze cokoli negativního o této krásné jihočeské obci říci a já se jim touto cestou omlouvám a panu starostovi bych chtěl vzkázat, že jeho pozvání na tancovačku v Čimelicích přijímám.
Nyní vážně ještě k věci, o které jsme se bavili. Samozřejmě celá tato konverzace, kterou tady vedeme i s panem místopředsedou Zaorálkem, se týká právě proběhlé Evropské rady. Já s vámi, jakkoli jsem s vámi částečně před chvílí souhlasil, nemohu souhlasit, že je tady nějaká mnohohlasnost politiky. O základních pozicích ve vtahu k evropské politice, ve vztahu ke konání jednotlivých Evropských rad, Rad pro všeobecné záležitosti, sektorových rad EU rozhoduje vláda ČR a výbor pro Evropskou unii. Je tady jedno jediné legitimní stanovisko a to je stanovisko vlády ČR vyjádřené rámcovou pozicí z 18. ledna letošního roku a mandátem pro předsedu vlády z 25. ledna tohoto roku. Je to závazné pro všechny členy vlády a oni musí respektovat toto rozhodnutí. Já jsem se od rámcové pozice schválené 18. ledna ani od mandátu schváleného 25. ledna neodchýlil o jeden jediný milimetr. Otázkou samozřejmě je, zda toto o sobě mohou říci všichni členové vlády, ale to je otázka interní diskuse vlády. A já věřím, že tuto nešťastnou etapu dokážeme politicky zodpovědně překonat a zvládnout.
Podobné poruchy komunikace, mimochodem, se děly i v minulosti. Já si pamatuji některé střety z období vlád sociální demokracie, kdy byl ministrem zahraničních věcí pan Cyril Svoboda za KDU-ČSL a v celé řadě věcí, např. zahraničních misí, vztahu ke Spojeným státům apod., měl poněkud odlišné pozice, než měla většina vlády tvořená sociální demokracií. Také se tehdy několikrát stalo, že zazněly některé disonantní tóny a já jsem samozřejmě tehdy jako opoziční poslanec nezapomněl z tohoto místa mj. i cestou ústních interpelací na tyto disonantní tóny upozornit. Takže se z tohoto pohledu neděje nic netradičního, nic jakýmsi způsobem tragického. Na druhé straně, ano, tento způsob komunikace považuji za nešťastný a věřím, že všichni aktéři jsou si toho vědomi úplně stejně jako já.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a dávám ještě prostor panu poslanci pro doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych jenom, pane premiére, doplnil svůj dotaz tím, že mám ale trochu pocit, jako kdyby se nevraživost a určitá tendence se i shazovat na politické scéně uvnitř měla tendenci přelít i do debaty s ostatní částí Evropy. Vy jste dnes otiskl text v Lidových novinách, ve kterém se vyjadřujete k fiskální dohodě, a já vám řeknu, že se mi hrubě nelíbí to, že vy tam mluvíte o tom, že Evropa má tendenci se izolovat, a velmi ironicky mluvíte o tom, že se pravděpodobně inspiruje severokorejskou ideologií ču-čche. Mně připadá ten příměr naprosto nepatřičný. Ču-čche, to je kasárenský socialismus. Země, která už potkala hladomor a možná i další čeká, je to naprosto odporný režim a dle mého, i když jsme kritičtí k Evropě, tak bychom neměli podle mě si dovolit dělat takovéto paralely, mluvit o evropských státnících, kteří se inspirují ču-čche, o těch státnících, se kterými zítra budeme jednat. Já si myslím, že tento typ debaty je něco, co by stejně nepatřilo do diskuse v Evropě, jako do ní nepatřila přestřelka s ministrem zahraničí.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. To byla doplňující otázka. A nyní má slovo předseda vlády na odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě že je možné vytrhávat z kontextu tu nebo onu větu z článku toho nebo onoho politika. Musím zdůraznit, že jsem nemluvil o Evropě, ale mluvil jsem o některých evropských představitelích. Naštěstí je jich zdrcující menšina. A já jsem pevně přesvědčený, že zdrcující většina evropských politiků je pro otevřenost trhu a pro uvolňování volného obchodu i s dalšími oblastmi světa, počínaje Severní Amerikou a konče některými asijskými zeměmi. Evropa na tomto může jenom vydělat, stejně tak jako na dobudování funkčního vnitřního trhu.
Na druhé straně bych přece jenom očekával, pane poslanče Zaorálku prostřednictvím paní předsedající, od vás trošku větší nadhled. Vy přece moc dobře víte, že článek politika do novin není suchopárný úřednický text ani analytický text pro odborný seminář nebo odbornou konferenci. V článku, který píše politik, je naprosto přípustné, aby použil jisté nadsázky, přirovnání, paralely. Můžeme se lišit v názoru, zda je přiměřená, nebo nepřiměřená. Já jsem demokrat, respektuji váš názor, myslím si, že jako nadsázka byla přiměřená, ale nedělal bych z toho žádné drama. Nepíšeme do novin suchopárné úřednické texty nebo analytické rozbory pro odborné konference či semináře, ale píšeme živoucí texty, které mají oslovit občany, mají je zaujmout, mají vést k tomu, že tento článek má být dočten až do konce. Já pevně věřím, pane poslanče Zaorálku, pane místopředsedo Sněmovny prostřednictvím paní předsedající, že vás můj text zaujal a že jste ho, přestože tam s celou řadou věcí nesouhlasíte, aspoň dočetl do konce. To by potom bylo znakem toho, že mé paralely a má přirovnání tento text oživily tak, že i vás přiměly to opravdu do toho konce přečíst.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A nyní vystoupí s interpelací paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, vy jste před rokem a půl vyhrál volby na tezi, že šetřit se musí a šetřit se musí všude. Rok 2011 byl prvním celým rokem vašeho premiérského postu a toho, že jste měl šanci dokázat, jak moc to myslíte vážně.
Ráda bych se vás zeptala na jednu věc. Z médií jsme se mohli na konci loňského roku dozvědět, a to ještě nebyly spočítány všechny odměny na jednotlivých ministerstvech, že ministerstva si na závěr roku rozdělí zhruba 200 milionů korun ve vyplácení mimořádných odměn. A já se vás proto, pane premiére, velmi jednoduše ptám: Připadá vám to morální? ***