(14.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Ta situace se teď naprosto opakuje. Z vedoucích pracovníků Úřadu vlády odměny ve výši několika set tisíc v daném období obdrželo od úrovně ředitele odboru výše, to znamená ředitele odboru, vrchních ředitelů atd., více než dvacet osob. Přesto je opět na základě protizákonného úniku osobních dat řešena pouze osoba jedna jediná, která z příslušníků top managementu Úřadu vlády, což je pět nejvyšších úředníků na tomto úřadu, měla odměny druhé nejnižší. Nicméně je to skutečnost, a znovu opakuji, spíše účelová záležitost.
Na druhou stranu musím také říci, že tak jak reagoval vedoucí úřadu - ze sdělení vedoucí úřadu vyplývá, že údaje o výši platů a odměn jmenovitých zaměstnanců ve veřejné správě jsou osobním údajem ve smyslu § 4 písm. a) zákona na ochranu osobních údajů a jejich poskytování je vázáno na souhlas takového zaměstnance. Zároveň se nejedná o údaje vypovídající o činnosti či funkčním zařazení zaměstnance, které by bylo možné poskytnout i bez souhlasu tohoto zaměstnance na základě § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů. Ostatně obdobně reagoval například Krajský úřad Jihomoravského kraje, který na žádost médií konkrétní informace o výši platů médiím neposkytl se zdůvodněním, že zařazení konkrétní osoby do platového stupně a platové třídy, z níž by byla odvoditelná výše platu, stejně tak jako výše případných odměn je nutné považovat za osobní údaj. Samotný hejtman Jihomoravského kraje a musím říct i první místopředseda České strany sociálně demokratické Michal Hašek v návaznosti na tuto odpověď reagoval, že by zneužil svoji funkci, kdyby do práce krajských právníků zasahoval. Nelze tedy měřit stejným metrem a pevně věřím, že pokud je takový zájem opozice o zveřejnění platů a odměn ve státních institucích, nejde jen v těchto souvislostech o politickou proklamaci, ale Česká strana sociálně demokratická má nádhernou příležitost, sedí v čele 13 krajských úřadů a může nám to takzvaně natřít v této věci. Takže můžeme to potom posoudit.
Co se týče celkové výše odměn na Úřadu vlády, já považuji za klíčové, že na Úřadu vlády celkové výdaje na mzdy a odměny mezi lety 2010 a 2011 klesly o více než 21 milionů, společně s úsporou provozních výdajů klesly prakticky o 40 milionů korun. Odměny byly vyplaceny v loňském roce ve výši 28 milionů korun. V porovnání v krizovém roce 2009, kdy byl téměř pětiprocentní ekonomický pokles, vyplatil Úřad vlády odměny ve výši 32 milionů korun, v roce 2007 ve výši 35 milionů korun. Čili dochází i ke znatelnému snížení objemu vyplácených odměn. (Upozornění na čas.)
Omlouvám se.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Ještě prostor pro doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, my vám samozřejmě můžeme a nemusíme věřit o tom, že jste nevěděl a neovlivňoval, jaké jsou platy na Úřadu vlády. Já bych vám rád věřil, ale teď víte, jaké ty platy jsou, víte, jaké jsou odměny, a měl byste zasáhnout. Měl byste zasáhnout proti nehoráznému rozhazování ze strany vedoucího Úřadu vlády, který je vám podřízen, a myslím si, že nejen z toho důvodu, jak vysoké ty odměny jsou, protože nám to také říká rozsudek Nejvyššího správního soudu AS 57/2010-79 ze dne 27. května 2011, a byl bych rád, abyste svého vedoucího Úřadu vlády upozornil na to, že musí povinné subjekty poskytnout informaci o platech a odměnách placených z veřejných peněz na základě tohoto rozsudku. A to, že ty odměny paní vedoucí sekretariátu byly až druhé nejmenší, to myslím, že je spíše důkaz, který svědčí proti vám. Protože pokud jsou takto velké odměny druhé nejnižší, tak potom jaké jsou ty druhé nejvyšší? To je myslím jednoznačné a já bych byl rád, abychom to mohli srovnat - (upozornění na čas.) Dokončím poslední větu. Abychom mohli srovnávat, jak se rozhazuje na krajích a jak se rozhazuje na Úřadu vlády, tak byste měli jít příkladem zveřejnit, a pak můžeme srovnávat konkrétní čísla. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Slovo má ještě pan premiér.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, úvodem své další odpovědi bych si dovolil menší edukaci pana poslance Tejce.
Paní vrchní ředitelka, o které mluvíme, není vedoucí sekretariátu. Velmi prosím, abyste používal přesné termíny. Usilujete o exekutivní funkci, bezesporu chcete být ministrem, měl byste se seznámit se základní strukturou ústředních orgánů státní správy. Měl byste vědět, jaká je tam hierarchie, jaké jsou tam pozice, jaká je organizační struktura a jak se nazývají jednotlivé stupně. Jinými slovy, když o někom řeknete, že je vedoucí, znamená to, že je to vedoucí oddělení. Nad ním je ředitel odboru a nad ním je vrchní ředitel sekce. Je to tedy po náměstkovi ústředního orgánu státní správy druhá nejvyšší úřednická funkce v této zemi, nikoliv tedy ta v podstatě nejnižší vedoucí funkce, což je vedoucí oddělení. I tímto prokazujete elementární neznalost diskutované tematiky. To za prvé.
Za druhé. Musím říci, že bych byl velmi rád, kdyby opravdu krajské úřady vedené sociální demokracií uplatňovaly ten samý princip, který vy chcete, aby uplatňovaly ústřední orgány státní správy. Protože se tak neděje, tak mi dovolte označit váš postoj za velmi pokrytecký a politicky účelový, protože jsem nikdy od vás neslyšel, že byste kritizoval jednotlivé krajské úřady za to, že nezveřejňují stejné údaje, které nezveřejňují ústřední orgány státní správy. A nikdy jsem vás taky neslyšel kritizovat některé vaše ministry v době, kdy vy jste byli ve vládách, kteří také rozdávali statisícové odměny.
Připomenu jenom kauzu Ministerstva zdravotnictví, když tady vidím pana poslance Ratha, který se teď schovává za obrazovku počítače, aby nebyl vidět. Například odměny, které byly vyplaceny těsně před jeho odchodem z Ministerstva zdravotnictví: panu Salákovi 520 tisíc, panu Drymlovi 515 tisíc, panu Honzíkovi 484 tisíc, panu Suchánkovi 465 tisíc, panu Pečenkovi... atd. Nikdy jsem vás neslyšel, že byste tyto odměny kritizoval a tyto odměny odsuzoval.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Šulc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Šulc: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, pane předsedo vlády.
Dřív než oslovím pana předsedu vlády, tak bych si dovolil reagovat jenom tím, že vláda Petra Nečase hasí požáry, které ona sama nezpůsobila. A co se týče odměn, myslím si, že někteří poslanci v této Sněmovně si nezaslouží ani to, co dostávají tady, takže tady vidím vyhazování peněz podstatně ve větší míře.
A teď k problému.
Mezinárodněpolitická a ekonomická situace způsobila po některé době, která uplynula, opět nárůst cen pohonných hmot. Litr naturalu se dostal přes 36 korun, nafta se šplhá dokonce o korunu více. Samozřejmě, že nikdo z nás z toho nemá radost, pokud tedy nejsme ropní šejkové, a nevidíme tyto ceny na českých benzinových pumpách určitě rádi. Různé zájmové i jiné skupiny se snaží dotlačit vládu i parlament k tomu, abychom s cenami okamžitě něco dělali. Objevují se různé články i odborné studie, jak na toto téma, tak na něco podobného, které mají tyto požadavky vyargumentovat. I zde v Poslanecké sněmovně se objevuje řada návrhů, jak legislativní úpravu cenu pohonných hmot snížit a podpořit tím oživení hospodářství. Pokud správně čtu informace z médií, tak zatím většina vlády je proti.
Takže otázka, pane premiére. Zajímalo by mě, na základě jakých dalších argumentů vláda nepřistoupila zatím k tomu, aby reagovala například ve formě snížení spotřební daně, popř. DPH na snížení cen pohonných hmot. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo panu premiérovi k odpovědi. ***