(15.40 hodin)
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dlouhá debata ukazuje, že je rozumné, pokud neprojde návrh na zamítnutí nebo na vrácení této předlohy zpět na dopracování předkladateli. Je rozumné, jak jsem avizoval ve zpravodajské zprávě, prodloužit lhůtu k projednání v rozpočtovém výboru o 20 dnů na celkových 80 dnů. S odkazem na to, co jsem avizoval a odůvodnil ve své zpravodajské zprávě, tak činím a navrhuji prodloužení lhůty pro projednání ve výboru ve druhém čtení na 80 dnů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní pan kolega Josef Novotný ze strany Věci veřejné. Prosím.
Poslanec Josef Novotný st.: Paní předsedkyně, vážení kolegové, já bych jenom krátce zareagoval. Diskutujeme tady o rozpočtovém určení daní, o vážném zásahu do veřejných rozpočtů. Chtěl bych říct, že poměr 1 : 4,5 - a musím říci, že právě starostům (Starostům?) se podařilo to snížit z těch naprosto nemravných 1 : 7 nebo 1 : 6,5 na tuto hranici - tak když se na ten poměr podíváte z pohledu evropských souvislostí, není tak strašný, protože obce v Německu, obce v Polsku atd. jsou pět tisíc, deset tisíc a tak dále velikostně. Kdybychom stávající rozpočtové určení daní rozpočítali na nové integrované obce, které by měly nějakou evropskou velikost, tak poměr je standardní. Nicméně diskuse o integraci obcí je velice složitý problém, který není na plénum Sněmovny, je spíše na doprovodné semináře, které bychom na toto téma měli vést.
S předřečníkem, panem kolegovou Koskubou bych v tom, jak je Praha bohatá a úspěšná, tvrdě nesouhlasil. Praha není ani jedno z toho. Praha je zadlužená. Praha má dluhy ve velikosti rozpočtu. Prosím vás, starostové (?), propočtěte si to na své vlastní obce. Praha má skutečně velké dluhy. Vedle těch oficiálních je má poschovávané například v Dopravním podniku, v Pakulu a jinde. Praha se z tohoto obrovského zadlužení jednoduchým způsobem nedostane. Pokusila se o to olympiádou. To byl šílený pokus, který nevyšel. Prahu ještě desítkami milionů tím pokusem zadlužil. Současný pokus udělat rozpočtovým určením daní Praze další strop nebo pokles daňových příjmů vidím skutečně jako nešťastný. My přece nechceme, aby Praha zkrachovala.
Chápu Starosty a nezávislé, kteří se zastávají malých obcí. Mají to ve volebním programu a snaží se něco pro obce udělat. Na druhou stranu nechápu, že z této skupiny vzešel návrh, kdy třeba obcím terminály nechají na věčné časy. To je 3 plus 4 roky správního řízení, to je 7 let, ale o tom teď nechci mluvit. Na jednu stranu se obcím snaží pomoci, na druhou stranu obce poškozují.
Vítám tento nosič jako zahájení diskuse, zahájení seminářů a dlouhodobé téma, které bude trvat řadu měsíců, ze kterého bychom mohli, pokud to tedy projde většinovým hlasováním, dospět k nějakému závěru, kde by se všechny tyto věci, které jsem naznačil, daly na misku vah a zvážilo se, jak to vlastně bude, jak budeme postupovat. Vůbec mi nevadí, že to není vládní návrh, protože je vidět, že to je napříč stranami velice kontroverzní téma, které zde bude ještě dlouhou dobu rezonovat, ale nemělo by to být na plénu, ale spíše na seminářích. Na základě posudků, rozborů, které k tomu budou připraveny, bychom se měli dostat k závěru, jak bude rozpočtové určení od příštího roku vypadat.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní má slovo k faktické poznámce pan poslanec Stanislav Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní předsedkyně. Velmi krátce musím reagovat jenom na vystoupení pana kolegy Novotného, byť to asi nebude úplně jednoduché vystoupení. Každopádně ho musím poopravit v jedné nepřesnosti. To dno rozdílů mezi hlavním městem Prahou a obcemi neleží u malých obcí. I kdybychom je jakkoliv integrovali, tak dno dnes leží právě u měst, která mají kolem pěti tisíc obyvatel. Pokud se debata odvíjí tak, že je třeba pomoci malým obcím, tak ten návrh by pomáhal nejvíce právě naopak městům, která jsou v největším propadu, kolem pěti tisíc obyvatel. Samozřejmě směřuje i dále. Ve skupině 5 až 10 tisíc obyvatel je daňové inkaso na jednoho obyvatel pouze o 200 Kč vyšší. Je to 7 100 Kč. V nejnižším dnu je to 6 800, kdežto vůči obyvateli Prahy je to ku 30 tisícům. Naopak by se dalo hovořit o tom, že financování u kategorie nejmenších obcí podle stávající osnovy zákona do sta obyvatel by se jevilo spíše jako odpovídající.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Pan kolega Stanjura má slovo. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Milé kolegyně, milí kolegové, já myslím, že rozprava potvrdila to, co jsem říkal ve svém prvním vystoupení k tomuto bodu, že názory budou různé, že každý jsme z nějaké obce, z nějakého města a každý starosta legitimně hájí zájmy svého města či obce, od té nejmenší až po tu největší, která je současně i krajem.
Já bych chtěl požádat ty, kteří chtějí ten zákon zamítnout nebo vrátit, aby to nedělali. Existuje reálný problém obcí mezi jedním a deseti tisíci obyvatel. Ani já nebudu hlasovat pro znění tohoto zákona tak, jak je předložen. To ale neznamená, že ten problém nemáme řešit a nemáme se snažit najít řešení zejména pro ty, kteří jsou na tom nejhůře.
Podporuji návrh na prodloužení lhůty, abychom mohli vést podrobnou debatu. Nemá asi smysl, abychom vyjmenovávali jednotlivé velikostní kategorie a říkali, co všechno se tam nedá dělat, protože peněz není nazbyt. Platí to pro všechny. Platí to pro Prahu i pro tu nejmenší obec. Není město nebo obec, která má nadbytek peněz. Nevěřte tomu.
Byl jsem na jednom shromáždění starostů. Jedna paní kolegyně tam vystoupila a mně se hrozně líbilo, jak říkala svým kolegyním a kolegům: "Nebuďte experty na rozpočty jiných měst a obcí, buďte experty na svůj vlastní rozpočet." Je velmi jednoduché říkat, že větší město má hodně peněz nebo že malá obec má hodně peněz, ale každý starosta, každý primátor má problém rozpočet sestavit. Nevěřím tomu, že jsou někde nějaké zázračné přebytky, které by to řešily.
Proto bych požádal a poprosil všechny ostatní - reálný problém existuje, myslím, že na tom se shodujeme, že obce s tisícem až deseti tisíci obyvatel jsou na tom nejhůře. Propusťme to do dalšího čtení. Nechejme na to těch 80 dnů. Když nenajdeme kompromis, tak ten zákon prostě nebude přijat. Nic jiného se nemůže stát.
Já za náš klub říkám pro ty, kteří tady tak ostře vystupují proti, že jim na jedné straně rozumím, ale říkám také, že jsem připraven hledat kompromis a řešení, zejména pro obce, o kterých jsem mluvil. Není to tak, že když to pošleme, tak že do toho zákona nesáhneme a budeme nakonec hlasovat o tomto znění. To si tedy nemyslím. Zkusme to propustit, nevracet, nezamítat, vést debatu, a když se nedohodneme, tak bude platit status quo a žádná verze zákona o rozpočtovém určení daní prostě neprojde.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní faktická poznámka. Pan poslanec Václav Mencl se hlásil o slovo. Prosím. Slovo má pan poslanec Václav Mencl, poté teprve pan poslanec Bém. Není to faktická poznámka, je to řádné vystoupení.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Dovolte mi, abych také něco řekl jako bývalý brněnský primátor a Brňan. Dokonce zde zaznělo, že by něco o Brně mělo být řečeno.
Já bych napřed řekl něco obecně. Já jsem se v poslední době - neboť už nejsem členem výboru pro veřejnou správu - nezabýval rozpočtovým určením daní. Když se jím teď zabývám, jsem velmi překvapen absolutní degradací systému, který už se systémem, který tady původně byl a byl motivační, nebo aspoň z velké části motivační, nemá nic společného. Je to prostě balík peněz, který se vysype na jeden stůl a teď se nějakým způsobem, podle toho, jaká je zrovna politická konstelace a zda ta či ona skupina je silnější, rozděluje, resp. přerozděluje. Domnívám se, že to opravdu není systém, který bych já nadále chtěl podporovat.
Pokud takový systém trvá, tak bych tady uvedl za město Brno, jak zde bylo řečeno za Prahu, řadu argumentů, například to, že téměř k 400 tisícům obyvatel přibývá dalších 150 tisíc denně, řada z nich, polovina, tam je na vysokých školách atd., dokonce jsou to týdenní až měsíční obyvatelé. Mohl bych pokračovat dále tím, jaké Brno zdědilo instituce po okresním úřadu Brno-venkov, který je zdědil od kraje a které dodnes živí Brno, jako filharmonie, v řádu 800 mil. až miliardy. Takové argumenty bych tady mohl snášet dlouho. ***