(11.40 hodin)
Poslanec Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, milí páni poslanci, setkáváme se nad zákonem, který je setrvalým problémem obcí a měst v České republice. Obce a města poukazují několik let na to, že zákon o rozpočtovém určení daní není příliš systémový, není příliš spravedlivý, i když uznávám, že spravedlnost v tomto směru se nehledá úplně jednoduše. Politická reprezentace a my všichni v Poslanecké sněmovně obcím a městům dlužíme vyřešení problémů zákona o rozpočtovém určení daní a já věřím, že tato Sněmovna bude ta, která tento dlouho let se táhnoucí problém konečně vyřeší.
Vládní programové prohlášení jasným způsobem stanovuje parametry a mluví o tom, jak by mělo vypadat nové rozpočtové určení daní, jak by se měl zmenšit rozdíl mezi hlavním městem a nejchudší obcí v České republice. Věřím, že tyto parametry dodržíme a že těmto parametrům také odpovídá návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který předkládáme.
Já si velmi vážím postoje našich koaličních partnerů, kteří vědí, že tato problematika není jednoduchá. My už několik měsíců na toto téma velmi vážně v pracovních skupinách diskutujeme a tento návrh, který předkládáme, nebereme jako dogma. Chceme o něm diskutovat nejen v koalici, ale chceme o něm diskutovat také s opozicí. A já vás proto prosím o schválení tohoto zákona v prvním čtení s tím, že v práci ve výborech a v dalších diskusích jak s koalicí, tak s opozicí dojdeme k dobrému řešení, které problém pro města a obce vyřeší. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, pan zpravodaj, pan předkladatel, nebo zástupce pana předkladatele, byl poměrně stručný, já také nebudu natahovat tu zpravodajskou zprávu.
Ano, pan předkladatel, nebo zástupce předkladatele, mluvil o tom, že několik let si města a obce stěžují na nesystémovost stávajícího rozpočtového určení daní. Já pouze zdůrazňuji, že jsem místostarostou pětitisícového města 21 let nepřetržitě, a za těch 21 let musím konstatovat, že žádné rozpočtové určení daní nevyhovovalo všem starostům. Možná je to také dáno tím, že těch obcí je víc než 6 000, že to je velký problém a že je problém nalézt nějaký model, který by se blížil v "nějakému spravedlivému systému" (?), protože hledat spravedlnost v rozdělování daňových výnosů podle nějakých parametrů je velmi složité.
Nechci zacházet do minulosti, víte dobře, alespoň ti, co se pohybují na komunální úrovni, že ten model devadesátých let se výrazně změnil. Že jsme přešli postupně od modelu s tzv. výraznou motivací a vazbou na ekonomickou aktivitu občanů, což samozřejmě bylo výhodné pro ty obce a ta města, která byla ekonomicky silnější nebo na jejichž území bylo více podnikatelů, více podnikatelských subjektů, až po ten dnešní, takový demotivační způsob, kdy se upřednostňují parametry, jako jsou velikostní koeficienty nebo v posledních letech ta míra katastru neboli rozloha. Každý ten model měl své silnější i slabší stránky, ať to byl ten model v devadesátých letech i ty modely od roku 2000.
Já považuji za pozitivní, že v roce 2007 - ti, co si pamatují projednávání rozpočtového určení daní v minulém volebním období - se podařilo nahradit ony skokové přechody, které se velmi kritizovaly, mezi jednotlivými velikostními skupinami, tzv. postupnými přechody, tak, aby odpadlo to přetahování o několik obyvatel vždycky k 31. 12. toho kterého roku.
O váze hodnoty rozlohy jsem měl pochybnosti v roce 2007, mám také pochybnosti i teď, ale myslím, že ta debata, pokud projde tento návrh do druhého čtení, se odehraje ještě v tom druhém, popřípadě ve třetím čtení.
Poslanecký návrh novely rozpočtového určení daní je do jisté míry, musím říci, takovým dílčím pokusem vyřešit značné nebo znatelné rozdíly průměrných hodnot měst a obcí v jednotlivých velikostních skupinách, protože všichni víme, že ta grafika průběhu těch průměrných hodnot a výnosů v těch spíše bývalých velikostních skupinách, protože ty jsou pouze čtyři, vytváří křivku ve tvaru I nebo J, jak se teď nově tvrdí. Návrh se snaží tedy jiným mixem vah a parametrů onu nelogičnost napravit.
Musím však konstatovat, že ten návrh se nepokouší v nějaké míře obnovit určité motivační prvky nebo řešit třeba některé dopady váhy parametru rozlohy.
Asi nejdiskutovanějším mediálním tématem i mezi starosty je snížení zhruba těch 5 mld. na daňových výnosech čtyřem největším městům s tím, že tyto peníze jsou použity k navýšení daňových výnosů ostatním obcím a městům, nikoli však, a to musím také podtrhnout, v nějaké systémové podobě. Předkladatelé jsou přesvědčeni, že daňové výnosy čtyř největších měst jsou neadekvátně vysoké a daňové výnosy ostatních tedy obcí, především v tom pásmu 5 až 20 tis. obyvatel jsou nízké. S tím nemám problém.
Cílem poslaneckého návrhu, tak jak pan předkladatel opakoval, je tedy snížit ten rozdíl mezi Prahou jak tzv. nejbohatší obcí a kategorií s nejnižšími průměrnými výnosy na tzv. trojnásobek ze stávajícího zhruba 4,4násobku. Já se přiznám, že Prahu vnímám také jako kraj a jakožto člověk, který se aktivně zapojil do konstrukce rozpočtového určení daní krajů v letech 2004 a 2005, vím, že tehdy také bylo vzpomínáno, když se konstruovalo rozpočtové určení daní krajů, že Praha je také obec. Takže kdo se chtěl podívat do stávajícího zákona o rozpočtovém určení daní, tak Praha vlastně na tom balíku, který se rozděloval krajům, získala pouze 3,2 %, což je nejméně ze všech krajů v České republice, právě proto, že se tvrdilo, že samozřejmě je to kompenzováno také vyšším rozpočtovým určením daní Prahy jako obce. Já se přiznám, že považuji - ale je to otázka samozřejmě debaty ve druhém, ve třetím čtení - že považuji snížení daňových výnosů těch čtyřem největším městům jako velmi extrémní, aniž došlo k nějaké analýze toho, proč by téměř 5 mld. se mělo snižovat právě těmto čtyřem městům.
Musím říci také, že důvodová zpráva zatím neobsahuje žádný podrobný výčet položek představujících oněch 7 mld. korun, o které se má rozpočtové určení daní obcím navýšit.
Těch otázek k tomuto návrhu bych určitě mohl vznášet více. Asi všichni víme, že v podstatě ten návrh je jakýmsi pracovním materiálem Ministerstva financí, který byl předložen vládě. Nechci však v žádném případě zlehčovat úmysl předkladatelů. Musí se určitě rozpočtové určení daní změnit i navýšit, ale mělo by to být tak, aby mnohem rozumněji odpovídalo úloze, funkcím a povinnostem jednotlivých velikostních skupin obcí a spádových center. ***