(11.30 hodin)
(pokračuje Němcová)
Končím tím projednání bodu 145 sněmovního tisku 340/4. Děkuji paní zpravodajce, děkuji panu senátorovi.
Zahajuji projednávání bodu číslo
146.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb.,
o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 371/4/ - vrácený Senátem
(V sále je hluk, předsedkyně PS několikrát vyzývá ke klidu.)
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 371/5. Je mezi námi přítomen pan senátor Jiří Dienstbier.
Prosím nejprve, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně, vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, já budu relativně stručný.
Za předkladatele doporučuji setrvat na původní sněmovní verzi, a to z těchto důvodů: Senát návrh podrobně projednal a víceméně s návrhem i v debatě, která probíhala na plénu, vyjádřil souhlas. Nicméně doplnil do návrhu některé věci, které vyvolávají určité otazníky. A je třeba korektně říci, že už byly debatovány na úrovni expertní v době, kdy zákon vznikal.
Na prvém místě mám na mysli povinné zkoušky, které by měli rozhodci do budoucna vykonávat. My osobně se domníváme, že změny, které původní vládní návrh obsahuje, to znamená zpřísnění zákonných podmínek pro toho, kdo chce být rozhodcem, zavedení povinnosti být součástí veřejného seznamu, který povede Ministerstvo spravedlnosti, být sankcionován Ministerstvem spravedlnosti, že to jsou změny, které jsou adekvátní tomu, jak by mělo vypadat regulované rozhodčí řízení. Domníváme se, že stanovení podmínky zkoušky je nad limit řekněme této filozofie, protože na druhou stranu jistá neformálnost by rozhodčímu řízení neměla být upřena. Pokud bychom zde zavedli povinné zkoušky, pak bychom tento typ výkonu činnosti přiblížili ostatním právnickým profesím a to podle našeho názoru není správné. Mohlo by se stát, že časem z tohoto bude jakási forma dokonce až téměř justiční zkoušky. To je stanovisko Ministerstva spravedlnosti.
Nestejný pohled se Senátem máme také na změny, které Senát navrhl v článku 34 odst. 2, kde rozšiřuje důvody, pro které má být v případě, že je zrušen rozhodčí nález, neplatná i rozhodčí smlouva. Tím vás nechci obtěžovat, to je víceméně odborné stanovisko, odborná záležitost. My se nedomníváme, že chybí-li nějaká náležitost rozhodčí smlouvy, má být a priori neplatná. Je to v rozporu s filozofií absolutní neplatnosti kontraktu, jak je upravena v novém občanském zákoníku, kdy absolutní neplatnost má být užívána zcela výjimečně. V tomto směru by také neměla být důvodem pro neplatnost podle § 34 odst. 2. Stejně tak se to týká i druhého důvodu, o který byl rozšířen § 34 odst. 2.
Já chci, dámy a pánové, nejprve říci, že vás obecně prosím o podporu tohoto vládního návrhu, protože tento zákon, je potřeba zde opět zdůraznit, výrazně reguluje a stanovuje jasná pravidla pro výkon rozhodčího řízení v České republice a do budoucna odstraní excesy a problémy, které jsou s rozhodčím řízením často spojovány. Jasná pravidla, která my zde navrhujeme a o kterých se debatovalo jak na úrovni vládní koalice, tak následně na úrovni Poslanecké sněmovny téměř rok, pomohou k tomu, aby rozhodčí řízení na jedné straně bylo zachováno, to znamená aby nemalá část potenciálních sporů nebo potenciálních soudních sporů byla řešena takto mimosoudně, tedy rychle a efektivně, na druhou stranu, aby tyto spory nebyly řešeny k tíži té často v uvozovkách z hlediska právních znalostí oslabenější strany, to znamená z hlediska spotřebitele. Tedy tato regulace má zvláště význam u těch sporů, které jsou řešeny rozhodci a které vznikají na základě spotřebitelského práva, resp. spotřebitelských kontraktů.
Nebudu zde opakovat celou řadu změn, které vládní návrh obsahuje. Snad jen zmíním alespoň ty, že nově jsou stanovena pravidla pro rozhodčí smlouvu, resp. rozhodčí doložku. Budou muset být na samostatném papíru, budou muset mít jasně oddělené ustanovení této smlouvy od původního kontraktu, který je uzavírán. Zpřísňují se kvalifikační předpoklady pro osobu rozhodce, mimo jiné je zde stanovena povinnost právnického vzdělání. To je také mimo jiné důvod, proč nejsme příznivci toho, aby se zaváděla povinná zkouška. Takto to také bylo debatováno na úrovni politických stran v Poslanecké sněmovně a zástupci všech politických stran se shodli, že opravdu zkouška není nutností, pokud je zde obligatorní právnické vzdělání.
Dámy a pánové, žádám vás tedy o podporu tohoto návrhu, a to primárně v podobě poslanecké verze, která odešla do Senátu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Pospíšilovi. Zeptám se pana poslance Marka Bendy, který je zpravodajem ústavněprávního výboru, zda se chce vyjádřit k návrhům Senátu. Nehodlá tak učinit.
Otvírám tedy rozpravu. V rozpravě, pokud má zájem, vystoupí jako první pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore.
Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, většinu řekl už pan ministr, takže budu velmi stručný.
Obecně bych chtěl zdůraznit, že v Senátu navrhované změny měly podporu. Byly přijaty dva pozměňovací návrhy, které se netýkají podstaty navrhovaného zákona, ale které podle názoru Senátu předlohu vylepšují.
První, jak už bylo řečeno, se týká okruhu případů, kdy v případě, že soud zruší rozhodčí nález, tak pokračuje sám v řízení a věc rozhodne. Zmínil bych zejména situaci, kdy tak učiní proto, že rozhodčí doložka neobsahovala náležitosti stanovené v § 3 odst. 5, tak jak je nově navrhován. V tomto případě by totiž nemělo smysl, aby nově rozhodovali rozhodci a vydali nový rozhodčí nález, protože by stále trvaly důvody pro jeho opětovné zrušení, a to nedostatek náležitostí rozhodčí doložky. To znamená, že pokud nebude pokračovat soud, celý spor bude zacyklený. Můžou rozhodci donekonečna rozhodovat a soud donekonečna rušit rozhodčí nález. V tomto smyslu je podle názoru Senátu potřeba předlohu upravit.
Druhý pozměňovací návrh, který byl v Senátu schválen, se týká zpřísnění kvalifikačních požadavků na rozhodce, kteří žádají o zápis do seznamu rozhodců vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Týká se to konkrétně požadavků na složení zkoušky, jejíž podmínky by blíže prováděcím předpisem upravilo Ministerstvo spravedlnosti. V Senátu převládl názor, že pokud rozhodci zejména ve spotřebitelských věcech zásadně rozhodují o právech a povinnostech našich občanů, tak by měli mít přísnější kvalifikační pravidla pro to, aby tuto činnost mohli vykonávat, a samozřejmě by se aspoň trošku měla přiblížit jejich kvalifikace těm, kteří zpravidla spory rozhodují. Pořád to samozřejmě není zcela srovnatelné, byť je tam zkouška, která může být třeba srovnávána s justiční zkouškou, ale stále tady chybí mnohem větší zkušenost, protože aby mohl někdo vykonávat funkci soudce, musí mít několikaletou praxi, a to jako čekatel, a pak teprve může složit zkoušku soudce a dále samozřejmě má úplně jinou praxi, protože tu činnost vykonává každodenně. Z tohoto hlediska požadavek alespoň na zkoušku bez jakékoli praxe je podle mého názoru případný.
Proto bych vás chtěl poprosit, abyste podpořili senátní verzi návrhu zákona s těmi dvěma pozměňovacími návrhy. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu senátorovi Dienstbierovi. Ptám se, zda se někdo dále hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 371/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 371/5. ***