(10.40 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, je do ní přihlášen pan kolega Foldyna. Prosím.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Paní předsedající, páni ministři, moji kolegové a kolegyně, já si tady dovolím vystoupit ve vztahu k projednávanému materiálu. Česká republika má projednávat smlouvu s jakýmsi státem, který se jmenuje Kosovo. Je to jakýsi stát - paní poslankyně, možná vám zkusím některé věci osvětlit.
V lednu roku 2008 český parlament přijal usnesení, kterým říká české vládě, aby neuznávala, nebo nepřijala žádné kroky, které by uznávaly jakýsi stát Kosovo, ale pokračovala v hledání statutu v souladu s usnesením Rady bezpečnosti 1244. V tomto usnesení se říká, že hranice Kosova jsou integrální součástí Srbska, nástupnického státu Jugoslávie. To jsou suché informace, které prošly českým parlamentem a poslanci českého parlamentu to takto předložili české vládě, která nerespektovala usnesení českého parlamentu a o své vlastní vůli šla a uznala jakýsi stát Kosovo, v jehož čele stojí lidé, kteří jsou důvodně podezřelí z těch nejtěžších zločinů! Rada Evropy projednává Martyho zprávu, ve které se hovoří o odebírání lidských orgánů zajatcům. Významní poslanci kosovského parlamentu jsou obviněni z trestných činů válečných zločinů, utajení svědkové jsou zabíjeni, Haagský soud se zmítá v nedostatku důkazů, přestože všichni vědí, jaká je pravda. A my máme přijímat usnesení a dělat kroky k uznání de facto jakéhosi státu Kosovo.
Víte, já bych neměl vůbec žádný problém s bilaterální smlouvou, kterou tady pan ministr přednášel, nicméně principiálně pro český parlament, který je pokračovatelem československého parlamentu, toho parlamentu, který byl v roce 1938 postaven před stejnou skutečnost, že mu bylo na základě mezinárodních smluv Německa, Itálie, Francie a Anglie odebráno 15 % jeho vlastního území, a nebýt druhé světové války, zřejmě bychom i dnes jezdili do Reichenbergu a nikoli do Liberce. Já jenom složitě hledám slova, kterými bych to chtěl pojmenovat. Nechci tady dělat exkurze do historie a vracet se k tomu, co jsem zde říkal o masarykovských idejích, ale prostě pro mě, pro poslance českého parlamentu, žádný kvazistát Kosovo neexistuje a nemohu pro něj hlasovat!
Tudíž navrhuji, abychom tento bod stáhli z jednání a nehlasovali o něm. Nebo v případě, že bude prohlasováno, aby se o něm jednalo, abychom hlasovali proti nebo své kartičky vytáhli. Je věcí těch, kteří to Kosovo uznali, ať si své svědomí zpytují. Na Kosovu, kde umírají lidé a nejsou vyšetřeny dostatečně skutečnosti - na tisíc Srbů bylo zabito od roku 1999, kdy nad Kosovem převzalo správu mezinárodní společenství! Kde jsou výsledky? Žádné nejsou! Hashim Thaçi je oficiálním představitelem Kosova, pan Haradinaj sedí v parlamentu a další a další. Představitelé UCK, kteří byli ještě ve druhé polovině 90. let na seznamu teroristických organizací, jsou teď partnery těch, kteří uznali Kosovo.
Přátelé, já si ruce špinit nebudu a já vás prosím a žádám, abyste si je nešpinili ani vy. Děkuju vám.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vítězslav Jandák: Paní předsedající, odpusťte, já bych chtěl jenom dodat faktickou poznámku k tomuto problému. Víte, na území provincie Kosovo bylo do dnešního dne zničeno 82 památek, které byly pod praporem UNESCO. Takže prosím vás, možná že to bude jenom moment, až se budete rozhodovat pro to, zda zvednout ruku, nebo tu ruku nezvednout. Já bych doporučoval nezvedat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, to byla faktická poznámka. Je přihlášen pan poslanec Václav Kubata, poté pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Václav Kubata: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, samozřejmě každý má právo na svůj názor a na svůj postoj, ale jenom bych rád upozornil, že v tuto chvíli to, o čem rozhodujeme, je smlouva, která ve stávajícím platném smluvním vztahu, kdy Česká republika uznala Kosovo, tak tato smlouva řeší problém nelegální migrace, a tudíž je jednoznačně v zájmu českých občanů, abychom takovouto smlouvu měli a abychom ji potvrdili. Prosím, nebudeme hlasovat o tom, zdali Kosovo česká vláda uznala oprávněně, nebo neoprávněně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji moc. Já bych chtěl jen omluvit pana kolegu, je tady nový, neznalý, trochu tápe. Ptal se nás někdo, zda jsme pro to, abychom uznali toto území, nebo ne?
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, paní a pánové, já myslím, že to je velmi nebezpečný precedent, ke kterému jsme přistoupili. Já si velmi dobře pamatuji, jakým způsobem hlasovala Poslanecká sněmovna České republiky o tom, zda uznat, nebo neuznat Kosovo, jakým způsobem jsme se na to tvářili v době, kdy tento proces probíhal. Usnesení Poslanecké sněmovny je neuznat. To, že vláda udělala něco jiného, neznamená, že uznání tzv. Republiky Kosovo je dokončeno. To uznání je dáno až jmenováním velvyslance v příslušné zemi. Česká republika tento proces nedokončila, to snad pan ministr by mohl potvrdit. Nevím o tom, že by prezident republiky podepsal jmenovací listinu pro velvyslance České republiky v Prištině. To mi není známo a ověřoval jsem si to. Takže v tomto ohledu jsem přesvědčen, že Česká republika ještě Kosovo neuznala de lege.
Druhá věc. To, co říká pan zpravodaj, považuji - promiňte mi - za nesmyslné. Samozřejmě, že smlouva mezi Českou republikou a Srbskem o vydávání osob může být uzavřena a může se týkat samozřejmě i Kosova. Dokonce si nedovedu představit, že bychom bez takové smlouvy se Srbskem vůbec mohli vydávat do Kosova a zpět, a to už ani nebudu mluvit o tom, za jakých okolností k něčemu takovému došlo. Jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna, nebo alespoň ti poslanci, kteří chtějí být věrni svému ústavnímu slibu, že budou dodržovat ústavu a zákony, takovou smlouvu nepodpoří.
Já jsem byl v sobotu a v neděli v Athénách na mezinárodní konferenci a jednal jsem se zástupci jak Albánie, tak Srbska, Chorvatska a dalších států, ale musíme si uvědomit, že ani všechny evropské státy něco takového neudělaly, protože samozřejmě postup, který vede k plnému uznání Kosova, ohrožuje např. Itálii, Španělsko, Irsko, ohrožuje samozřejmě i další státy Evropy. V tomto ohledu takový krok, který udělala česká vláda pod vedením Mirka Topolánka, jsem považoval za jeden z nejvíce rizikových pro bezpečnost a mírové směřování České republiky. ***