(15.10 hodin)
(pokračuje Singer)
Meziroční růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí roku 2011 byl 2,5 %, zrychlil díky rychlejšímu růstu mezd v soukromém sektoru při meziročním poklesu mezd ve veřejné sféře.
HDP v dosavadním průběhu druhého pololetí - teď se dostávám de facto za rámec mapovaný zprávou - dále zpomalil meziroční růst na 1,2 %, reálná ekonomická aktivita již mírně poklesla. Největší příspěvek k růstu mělo odvětví zpracovatelského průmyslu a opět šlo o čistý vývoz.
Spotřebitelská i měnověpolitická inflace se nacházely mírně pod dvouprocentním inflačním cílem, v říjnu a listopadu ale překmitly nad cíl. Zrychlení je především v oddílech potravin a doprava a je velice pravděpodobné, že v oddíle potravin se začíná projevovat vliv zvýšení sazby DPH od ledna 2012, neboli obchodníci upravují ceny tak, aby je nemuseli upravovat k Novému roku o velký skok. Opět je to jev, který už se předtím odehrával při podobných úpravách DPH.
Průmyslová produkce zpomaluje svůj meziroční růst, v říjnu už jenom na 1,7 %. Stavební produkce setrvává v poklesu, tržby ve službách jsou v záporné nule. Rostou nicméně prodeje automobilů. Souhrnný indikátor důvěry se ke konci roku snižuje, výrazně poklesla zejména důvěra spotřebitelů. Nejvýraznější bariérou růstu průmyslové produkce je taktéž poptávka.
Tempo růstu zaměstnanosti je pozitivní, ale zpomalující. Obecná míra nezaměstnanosti poklesla i v třetím kvartále na 6,6 %. Míra registrované nezaměstnanosti celkem ve 3. kvartále dosáhla 8,4 %. Celkový růst průměru mezd v národním hospodářství dosáhl 2,4 % meziročně, a byl tudíž vyšší než v minulém čtvrtletí.
Pozorujeme oslabení kurzu koruny, v tuto chvíli dosáhl v průměru 25,1 Kč vůči dolaru v posledním kvartále tohoto roku. Aktuálně byl tuším 25,6 včera.
Celková inflace dočasně vzroste v příštím roce - základní scénář pro příští rok - mírně pod 3 %, od roku 2013 se naopak sníží pod cíl. Měnověpolitická inflace, což je to, co cílujeme, která v sobě nezahrnuje úpravy DPH, se bude pohybovat mírně pod inflačním cílem. Zpomalení ekonomického růstu, obnovení posilování koruny, odeznění protiinflačního působení cen komodit povede ke zpomalení růstu cen potravin a pohonných hmot. Ekonomický růst letošního roku zpomalí, v příštím roce dále asi na 1,2 %, v roce 2013 by měl opět zrychlit někde na úroveň 2,7 %. Kurz koruny by měl po nějakém dočasném oslabení začít posilovat. S takovou prognózou, což je náš hlavní scénář, je konzistentní pokles našich sazeb.
Musím ale říct, my jsme tuto zprávu o inflaci táhli mnohem víc vůči alternativě, kterou jsme si vlivem aktuálního vývoje v eurozóně nechali zpracovat, kterou jsme pracovně pojmenovali stagnace eurozóny. Rizika této prognózy jsou spojena především s vývojem v zahraničí - útlum zahraniční poptávky vlivem problémů eurozóny se přenáší do domácí ekonomiky. Pokles ekonomické aktivity by v takovém alternativním scénáři byl minus 0,4 % v příštím roce a byl by částečně tlumen výrazně slabším kurzem koruny. Pro nás je důležité to, že v takovém scénáři by byla úroveň sazeb vyšší vůči základnímu scénáři a v podstatě nezměněná vůči situaci, která byla před posledním měnovým rozhodováním a je teď. Odchylky inflace jsou relativně nepatrné.
Na základě pocitu a odhadu, že vývoj se ve skutečnosti bude pohybovat někde mezi oběma scénáři, se pak Bankovní rada rozhodla nezměnit úrokové sazby. Tato nezměna maskuje jednu změnu - poměr hlasů pro toto rozhodnutí se nezměnil, zatímco v srpnu hlasovaly dva hlasy pro zvýšení, v září bylo rozhodnutí nechat sazby jednomyslné a v listopadu mimochodem, což už je zase na konci rámce, jeden hlas pro snížení sazeb. Na listopadovém měnovém zasedání přitom Bankovní rada posoudila rizika nové prognózy jako vychýlená směrem ke stabilitě úrokových sazeb právě v duchu toho alternativního scénáře.
Tak toto je, jak hodnotíme situaci teď. Příští týden máme další měnové zasedání, takže zase znova se budeme muset zamýšlet nad tím, co se děje kolem nás - víc, obávám se, než nad tím, co se děje u nás. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 455/1. Prosím do třetice o slovo zpravodaje výboru pana poslance Michala Doktora. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: V úvodním slově pana guvernéra, zejména v části, v níž zmiňoval onen alternativní model vývoje ekonomiky a možné signály přicházející do naší ekonomiky zejména zvenčí, leží jádro toho, co bych chtěl jako zpravodaj Poslanecké sněmovny a rozpočtového výboru v dokumentech České národní banky ocenit. To není žádný unikátní jev či nahodilá reakce ČNB, je to svým způsobem již zvyk, kdy ČNB k mému velkému vnitřnímu uspokojení přestala být komentátorem anebo komunikátorem jevů, které už proběhly, nebo popularizátorem jevů proběhlých, ale daleko větší míru své práce soustřeďuje na odhad alternativních scénářů a definice možných rizik z jejich naplňování.
Z uvedeného dokumentu a i z uvedených alternativních scénářů je zjevné, že dojde ke kombinaci několika faktorů, s nimiž se potácí evropská ekonomika, a to je samozřejmě především faktor nedůvěry, který se projevuje zejména v ceně a dostupnosti finančních nástrojů, ovlivňuje rozhodování výrobců, ovlivňuje spotřebu v Evropě, a ta se logicky v provázanosti české ekonomiky a v její exportní orientaci projevuje i na kondici, resp. výrobní možnosti našich domácích podniků.
Po obsahové stránce má dokument České národní banky stále vyšší obsahovou úroveň, s ohledem na aktuální dění ve světě a v Evropě bych řekl ještě o to více významný.
Já bych rád vyzdvihl ze zprávy o inflaci především tři odrážky.
Za prvé zmínka, která jednoznačně dokládá, že samostatná měna, tedy koruna česká, působila v uvedeném období protiinflačně a z hlediska dalšího možného vývoje bude vždy hrát roli spíše příjemné protiváhy a domácí ekonomice pomáhat, nežli by tendovala k její větší izolaci, případně jí způsobovala zbytečné vícenáklady.
Za druhé působí protiexcesivně a očišťuje českou ekonomiku od rizik jednotlivých extrémních situací, ať už extrémního tendování k některým jevům, jejichž význam vyprchá velmi rychle v čase, anebo k dlouhodobým průchodům dolní fází období, kdy se ekonomice významně nedaří.
Zmínka třetí a poslední se týká inflačních impulsů přicházejících do našeho prostředí. Zde je důležitá zmínka a indikace některých jevů, které se odehrávají v ekonomice a v cenách, které konzumují čeští spotřebitelé právě v tuto chvíli. Jakkoliv se česká ekonomika a prodejci v ČR odvolávají na přípravu, na vliv nového daňového prostředí, na změnu zákonů o daních především z přidané hodnoty, ke kterému dojde od 1. 1. 2012, je zjevné, že tady se jedná pouze o vlastní cenovou politiku, o pokus o to, že jako spotřebitelé jsme schopni akceptovat v období předvánočních nákupů vyšší hladinu cen, a takto jsou v podstatě spotřebitelům podsouvány ceny, které ve svém důsledku budou aktuální až po Novém roce, nicméně spotřebitelé v ČR jsou nuceni zaplatit tyto vyšší ceny díky této cenové politice už v závěru letošního roku.
Já jsem jako zpravodaj připraven navrhnout usnesení, které je v kontextu s projednávanou věcí a atmosférou jednání, které proběhlo na půdě České národní banky 12. října 2011. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nehlásí se nikdo, tuto rozpravu tedy končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má pan zpravodaj pan poslanec Michal Doktor. ***