(12.10 hodin)
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, je mi ctí předložit pozměňující návrhy k projednávané novele Ústavy České republiky. Jsem přesvědčen, že tři návrhy, které předkládám, mohou přispět k tomu, aby ústavní změna, která nově bude zakládat možnost přímé volby prezidenta České republiky, byla doprovázena také změnami ústavy, které zajistí dostatečnou vyváženost a funkčnost ústavního systému parlamentní republiky.
Velmi stručně bych chtěl odůvodnit ty tři návrhy, které předkládám. Chtěl bych pouze říci, že tyto návrhy vycházejí z dlouhodobé filozofie, kterou sociální demokracie uplatňuje. My jako sociální demokraté prosazujeme přímou volbu prezidenta republiky už od roku 1992. První návrh v tomto smyslu jsme předložili v době, kdy jsme tehdy jako opozice připravili alternativní návrh nové ústavy tehdy vznikající České republiky, a ten alternativní návrh nové ústavy již obsahoval návrh na to, aby se prezident republiky volil přímo. Tehdejší většina v tehdejší České národní radě se rozhodla zvolit jiný model volby prezidenta republiky. V ústavě byla zakotvena nepřímá volba prezidenta a my se v tuto chvíli po řadě let vracíme tímto návrhem ke změně.
V těch uplynulých letech sociální demokraté opakovaně několikrát tady na půdě Poslanecké sněmovny předkládali návrh na změnu ústavy, který by vedl k zakotvení institutu přímé volby prezidenta republiky. Vždy byly tyto naše návrhy neúspěšné, nezískaly podporu zejména pravicových poslanců v Poslanecké sněmovně. Naposledy jsme náš návrh na zavedení přímé volby prezidenta republiky předložili před rokem. Byl to jeden z prvních návrhů, se kterým jsme jako sociální demokraté přišli do této Poslanecké sněmovny vzápětí po volbách do Poslanecké sněmovny, které se odehrály na jaře roku 2010. Mrzí mne, že tento návrh nebyl ani puštěn do druhého čtení, protože kdyby k tomu došlo, tak jsme dnes už mohli být mnohem dále. Dnes už bychom pravděpodobně měli schváleny prováděcí zákony a nebyl by žádný časový stres, který je spojován s tím, že tuto novelu ústavy tady v Poslanecké sněmovně projednáváme až v samém závěru roku 2011. Přitom prezidentské volby by se měly uskutečnit už za rok, to znamená na jaře roku 2013.
Je to asi chyba, že tehdy ten náš návrh před rokem nebyl propuštěn do druhého čtení, protože jsme se mohli dohodnout na změnách. My jsme tehdy deklarovali, že jsme připraveni náš návrh upravit tak, abychom našli shodu potřebné ústavní většiny tady na půdě Poslanecké sněmovny. Tehdy zvítězil stranický zájem vládní koalice a náš návrh spadl pod stůl a pak jsme řadu dlouhých měsíců čekali na to, až vládní koalice sama předloží konkrétní návrh na naplnění vládního programu v této věci, to znamená zakotvení přímé volby prezidenta republiky do ústavy. Stalo se tak. Vládní koalice po roce tento návrh připravila, předložila a my jako sociální demokraté jsme k němu uplatnili připomínky.
Já to říkám takto ze široka proto, aby bylo zřejmé, že návrhy, se kterými přicházíme v této fázi projednávání novely ústavy, nejsou ničím novým. Jsou to návrhy, se kterými jsme přicházeli i v uplynulých letech. Koneckonců v době, kdy zde byla menšinová vláda sociální demokracie, která byla tolerována Občanskou demokratickou stranou v rámci tak zvané opoziční smlouvy, tyto dvě politické strany připravily novelu ústavy, která také obsahovala některé z těch prvků, o kterých dnes sociální demokracie hovoří. Chtěl bych připomenout, že už tehdy v této novele ústavy, která byla společně připravena ODS a sociální demokracií, se uvažovalo se změnou režimu jmenování členů Bankovní rady způsobem, který byl velmi obdobný tomu, co nyní navrhuje Česká strana sociálně demokratická.
K těm třem návrhům, které nyní předkládáme. Jsou to návrhy, které nebyly zohledněny během diskuse, která probíhala nad tímto vládním návrhem zákona ať už v příslušných pracovních skupinách, nebo přímo tady v Poslanecké sněmovně v ústavněprávním výboru.
Za prvé navrhujeme omezení pravomocí prezidenta udělovat takzvanou abolici. To znamená nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Tato pravomoc se přesouvá z článku 62 do článku 63 ústavy. To znamená, že k platnosti tohoto rozhodnutí prezidenta se bude vyžadovat spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jsou to tedy novelizační body 5, 7 a úprava dosavadního novelizačního bodu 8, nově bodu 11. Jde tedy o to, že nerušíme a nenavrhujeme zrušit právo abolice, pouze se domníváme, že by bylo jistější z pohledu řekněme protikorupčního charakteru této novely ústavy, aby o využití tohoto výjimečného práva nerozhodoval pouze prezident republiky, ale aby toto jeho rozhodnutí bylo podrobeno kontrasignaci buď předsedou vlády, nebo členem vlády.
Za druhé navrhujeme omezení imunity prezidenta republiky na dobu výkonu funkce. Jde tedy o novelizační bod 8. Změna v rozsahu imunity prezidenta republiky odpovídá omezení rozsahu imunity senátorů, poslanců a soudců Ústavního soudu, které jsou navrženy v poslaneckém návrhu novely ústavy, sněmovní tisk číslo 469, který brzy budeme také projednávat v Poslanecké sněmovně. S tímto tiskem koneckonců vláda vyslovila svůj souhlas. Změna se nebude vztahovat na současného prezidenta a uplatní se u prezidenta, který bude volen poté, kdy dojde k zániku mandátu současného prezidenta republiky. Jsme přesvědčeni o tom, že není žádný vážný důvod k tomu, aby rozsah trestněprávní imunity prezidenta republiky byl odlišný od rozsahu trestněprávní imunity poslanců či senátorů.
Za třetí navrhujeme úpravu způsobu jmenování členů Bankovní rady České národní banky tak, že budou jmenováni prezidentem republiky, ale budou jmenováni buď se souhlasem Senátu, obdobně jako je to nyní u soudců Ústavního soudu, anebo ve variantě číslo dvě navrhujeme, aby prezident jmenoval členy Bankovní rady se spolupodpisem předsedy vlády. To znamená, je zde navržen dvojí způsob kontrasignace této doposud výlučné pravomoci prezidenta České republiky.
Jistě jste také zaznamenali včerejší vyjádření současného prezidenta České republiky Václava Klause, který koneckonců patřil v minulých letech ke kritikům současné úpravy české ústavy, ke kritikům toho, že jmenování členů Bankovní rady je výlučnou pravomocí prezidenta republiky. Ze včerejšího vyjádření prezidenta republiky je evidentní, že na jeho kritickém názoru se nic nezměnilo. To znamená, fakticky podpořil charakter tohoto pozměňujícího návrhu, který dnes Poslanecké sněmovně předkládáme.
Znovu opakuji, není to nic nového. Je to téma, které je diskutováno delší dobu. Jsem přesvědčen, že tento způsob jmenování členů Bankovní rady žádným způsobem nenaruší či neohrozí či nezpochybní nezávislost centrální banky, která koneckonců není dána výlučně pouze tím, jak se jmenují členové Bankovní rady, ale je samozřejmě také dána ostatními ustanoveními Ústavy České republiky a také konkrétní podobou zákona o České národní bance. Chci také odmítnout jakékoliv odkazy na to, že v kontextu současné rozpočtové situace Evropské unie by tato změna ve způsobu jmenování členů Bankovní rady měla vyvolat snad nějaký otřes pozice České republiky na mezinárodních finančních trzích. Především platí, že Česká republika nepatří mezi vysoce zadlužené země Evropské unie, které jsou dnes v hledáčku ratingových agentur. Náš celkový veřejný dluh je bezpečně pod 60 % HDP. ***