(21.50 hodin)
Poslanec Roman Sklenák: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl stanovisko klubu sociální demokracie k návrhu zákona, kterým se mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o sociálních službách a zákon o státní sociální podpoře, který byl zamítnut Senátem.
Zákon realizuje vládní záměr sjednocení výplaty nepojistných dávek na jednom místě, na úřadu práce. Asi základní výhrada k tomuto návrhu zákona je, že na to, jaké zásadní změny zákon přináší, zejména převod kompetencí z obcí na úřady práce, byl zákon nedostatečně konzultován a byl tvořen a přijímán v časové tísni. Tento zákon má začít platit za osm týdnů, a přitom ještě nebyl schválen Parlamentem. A i když bude dnes tento zákon schválen a podepíše jej prezident, ve Sbírce zákonů vyjde někdy počátkem prosince. A do 1. ledna je třeba vyřešit všechny personální, právní a technické otázky. Takže dnes, 6. listopadu, úřady měst a obcí stále nevědí, co přesně nastane 1. ledna 2012. Je nezodpovědné prosadit takto zásadní právní normu tímto tempem a nevytvořit mnohem delší dobu na přípravu přechodu agendy.
S převodem výplaty dávek z obecních úřadů na úřad práce souvisí i delimitace zaměstnanců obcí, kteří dnes zajišťují výplatu dávek. Tato delimitace dodnes není a samozřejmě ani nemůže být dořešena, stejně jako nejsou a ani nemohou být dořešeny všechny detaily převodu agendy z pověřených obcí na úřad práce. A nejsme si jisti, zda opravdu nehrozí, že výplata dávek se po Novém roce zhroutí a jejich příjemci se dostanou do sociálně neřešitelné situace. V tuto chvíli neexistuje legislativa, která by jednoznačně definovala, v jakém rozsahu budou zmíněné agendy převáděny, a která by právně a technicky upravovala celý proces. Není stále jasné, kolik lidí tuto činnost bude vykonávat a také jaké finanční prostředky na tuto činnost obce obdrží od státu. V návaznosti na legislativní proces měl být tedy vytvořen dostatečný časový prostor pro technické a logistické zvládnutí celého procesu.
Další výhradu máme k systému, kdy výplatní místo bude na úřadu práce a také sociální šetření v rámci správního řízení o poskytnutí dávky bude realizovat úřad práce. Výkon sociální práce však zůstane na obcích jako výkon v přenesené působnosti. Přestanou-li obecní úřady vyplácet sociální dávky, ztratí možnost přistupovat k sociální situaci příjemců dávek komplexně a spojit výplatu dávek se sociální prací a poznatky z terénu zúročit například při využívání institutu zvláštního příjemce, nejsou-li dávky používány v souladu s jejich účelem.
Určité obavy máme i z budoucnosti takzvaných karet sociálních systémů. Když pominu způsob výběru dodavatele, který v současné době přezkoumává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v současné době není zřejmé, kam až v budoucnu dosáhne její využívání. V případě, že by v tomto systému měly být v budoucnu vypláceny i starobní důchody, znamená to, že subjekt, který bude tento systém spravovat, získá portfolio klientů v rozsahu čtvrtiny obyvatel této země, o kterých bude mít množství využitelných, ale i zneužitelných informací.
Velké výhrady máme ke zpřísnění a omezení výplaty sociálních dávek. Zřejmě nejproblematičtější je omezení výplaty dávek v hmotné nouzi a sociální podpory souvisejících s bydlením, doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení na sedm let v posledních deseti letech. Je otázkou, zda tato úprava není v kolizi s ústavním pořádkem České republiky, konkrétně ustanovením článku 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve kterém je uvedeno, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Pokud je tedy k zajištění těchto podmínek nezbytné poskytovat doplatek na bydlení, pak jeho odejmutí za jinak nezměněných podmínek znamená, že nejsou zajištěny. Listina základních práv a svobod přitom povinnost státu zajišťovat tyto podmínky neomezuje uplynutím časového období. Obáváme se, že při naplnění tohoto omezení v praxi bude řada lidí v bezvýchodné situaci a toto opatření bude podporovat bezdomovectví. V souvislosti se zpřísněním poskytování některých příspěvků na bydlení v rámci zákona o hmotné nouzi by bylo vhodné uvažovat o přijetí zákona o sociálním bydlení.
Skutečností je také to, že v České republice existuje vinou nedostatečné sociální sítě rozsáhlá skupina osob bez bydliště, které se zpravidla nacházejí v situaci sociální potřebnosti. Již dnešní úprava bezdůvodně znemožňuje čerpat dávky na podporu bydlení osobám bez trvalého pobytu, i když jde o české občany. Stanovení dalších omezení znamená vyloučení dalších skupin z poskytování nejzákladnější pomoci. Nárok na pomoc by měl být přiznán bez dalšího všem českým občanům, pokud jinak splňují podmínky zákona a nemají nárok na dávky v zahraničí.
Nepřijatelná je pro sociální demokracii také nově zaváděná povinnost krátkodobě nezaměstnaných vykonávat veřejnou službu v rozsahu až 20 hodin týdně, pakliže nechtějí být vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Domníváme se, že vůči krátkodobě nezaměstnaným je toto ustanovení příliš přísné a jednoznačně zhoršuje jejich postavení na trhu práce. Více než k čemu jinému bude totiž motivovat nezaměstnané přijmout první práci, která se naskytne, z obavy, že jinak budou muset jít zametat ulice. Mimoto se domníváme, že není možné podmiňovat pouhé evidování uchazeče o zaměstnání vykonáváním veřejné služby a tento návrh je v rozporu s právním řádem České republiky.
Návrh je problematický i v oblasti subjektů, v jejichž prospěch je možné vykonávat veřejnou službu. V předkládané novele zákona o pomoci v hmotné nouzi tyto subjekty nejsou nijak vymezeny, a tudíž by bylo možné nařizovat veřejnou službu i ve prospěch soukromých firem či fyzických osob. Domnívám se, že takto definovaná veřejná služba by již nebyla veřejnou službou a bylo by minimálně nemorální vyžadovat v rámci veřejné služby činnost pro soukromé subjekty už proto, že veřejná služba není honorována. V neposlední řadě by to bylo v rozporu s Úmluvou o nucené nebo povinné práci, ve které je uvedeno, že příslušný úřad nebude ukládat ani dovolovat ukládání nucené nebo povinné práce ve prospěch soukromých jednotlivců, soukromých společností ani soukromých právnických osob.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, z uvedených důvodů členové klubu sociální demokracie pro tento návrh zákona hlasovat nebudou.
Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk z řad ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Pro tuto chvíli jsme vyčerpali přihlášky poslanců se stanovisky klubů, takže se ptám, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy rozpravu. Sama tomu nechci ani věřit. (Pokřik a potlesk z lavic koalice.)
Vidím, že se hlásí předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, žádám o přestávku na jednání poslaneckého klubu v délce 60 minut. (Poznámky z pléna.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, vašemu požadavku vyhovuji a vyhlašuji pauzu do 22 hodin. (Námitky.) Pardon, já jsem posunutá časově - do 23 hodin. Omlouvám se.
(Jednání přerušeno ve 21.58 hodin.) ***