(17.20 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Ten precedent přede mnou už tady byl, takže děkuji za shovívavost.
Takže stručně a v obrysech připomínám, že požadujeme zrušení té legislativy, která snížila výběr pojistného, a dále zřízení zvláštního účtu ke zhodnocování případných přebytků po nezbytných legislativních změnách, ale i jiných reformách, a dalších příjmů z dividend, případně privatizace dalšího majetku - moc už ho nemáme - a určených daňových výnosů ve prospěch státního důchodového pilíře. Lépe mít dividendy, než majetek jednorázově prodávat. To podtrhuji.
Dále. K udržení solidarity chceme do státního pilíře přesměrovat státní podporu kapitálovému spoření, která nemá v takové míře jako v České republice nikde ve světě obdobu. Je vidět, že lobbing finančního kapitálu v české ekonomice a v české politice je nejúspěšnější. Nezlepší-li se demografický vývoj a Česko nevyužije příkladů, které nám dává možnost francouzské cesty, pak bude v budoucnu potřebné posílit státní pilíř o příjmy dnes vybírané na státní politiku zaměstnanosti, a to v době, kdy výrazně poklesne počet ekonomicky aktivních občanů a kdy vznikne již dávno deklarovaný nedostatek pracovní síly. Samozřejmě, že záleží, jakým způsobem se přizpůsobíme i práci se zahraniční pracovní sílou. A také by bylo v takové situaci potřebné přistoupit ke zvýšení sazeb na důchodové pojištění. Bude to rozhodně spravedlivější než zvýšení daně z přidané hodnoty na potraviny, léky, bydlení a jiné komodity, které zatíží i důchodce a děti. Je tedy pravdou, že přes DPH se de facto zvyšuje důchodové pojištění. Když bude národ, žel, nadále vymírat, musí si za toto pohodlí nová nastupující generace diferencovaně podle počtu dětí i více zaplatit. K tomu již přistoupili ve Spolkové republice Německo a já jsem zaznamenal i diskusi našich vládních stran na toto téma.
KSČM nechce zodpovědnost státu a občanů nahrazovat agresivní reklamou, či dokonce povinností na prodej jakýchsi novodobých odpustků za to, že se někdo dožil vyššího věku. Přitom příjmově lépe zabezpečeným má stát ještě peníze přidat. To je nadstandardní podpora státu nejenom vícepříjmovým skupinám, ale také jednomu segmentu podnikání. Žádný jiný takovou podporu nemá, a to v tomto případě na úkor solidárních přerozdělovacích procesů. To je z našeho pohledu útok na veřejné finance a veřejné služby, které má stát svým občanům zabezpečovat.
Sněmovní tisk 412 a 413 je třeba hodnotit diferencovaně. Ani jeden však naši podporu nemá. Druhý pilíř snižuje solidaritu tím, že omezí příjem do státního pilíře k přerozdělovacím prostředkům, čemuž, rozumím, pravá strana tleská, nahrává vícepříjmovým skupinám, čemuž, rozumím, pravá strana tleská, ale přináší i rizika turbulencí na světových finančních trzích i pro ty, kteří se v tomto druhém pilíři zapojili. O tom se, žel, hovoří minimálně. Třetí pilíř snižuje solidaritu tím, že na státní příspěvek dosáhnou jen vícepříjmové skupiny, to znamená jen ti, kteří si uloží více peněz. To je z našeho pohledu svým způsobem diskriminace.
Z tohoto úhlu pohledu, který jsem se vám snažil vysvětlit, je celá situace pro nás složitá tím, že pokud tyto dva zákony budou přijaty, tak zavedení druhého pilíře bude samozřejmě pro důchodový systém problematické jeho možností zrušení. Tomu samozřejmě pravá strana spektra tleská, a proto také dochází k přetahované, aby tyto zákony vyšly k 1. 1. ve Sbírce zákonů.
Já musím říci, že způsob toho projednávání je složitý, a pokud má každý poslanec možnost jednoho dvou vystoupení ke 14 návrhům, kladu si otázku, jestli jako zpravodaj ke sněmovnímu tisku 315 budu mít možnost mít 14 závěrečných slov ke každému zákonu. Formální nemožnost, a já podotýkám, formální nemožnost vyjádřit se poslance v rozpravě samostatně ke každému bodu je neobhajitelná. Já neříkám, že ji každý poslanec musí využít. A ta její neobhajitelnost zřejmě bude předmětem dalších jednání a sporů.
Myslím si, že v souvislosti s naším jednáním, i když se na to dívají někteří s pohrdavým úsudkem, by bylo třeba se podívat, i jak tento týden byl dodržován zákoník práce a jiné pracovněprávní zákony směrem k zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny. Ta situace není až tak jednoduchá. My tady přijímáme zákony a ty by se měly dodržovat. K tomu jsou orgány, které to mají sledovat, a soudy, které případné prohřešky mají vyřešit. Já mám obavu, že v této Sněmovně díky tomu, že se zahájilo permanentní jednání, nebyl schopen nikdo organizačně zabezpečit chod této Sněmovny, aniž by tyto zákony porušil. Nebylo by to poprvé. Státní úřad inspekce práce na tomto pracovišti již jednu kontrolu provedl.
Já bych požádal v této chvíli veřejně na mikrofon pana ministra práce a sociálních věcí, aby využil toho, že tento úřad řídí a že tady už jednu činnost vykonává, aby se preventivně podíval, jakým způsobem byly služby zaměstnanců zabezpečeny, jak byly zabezpečeny přestávky v práci, jak byla zabezpečena evidence docházky, jestli někteří jsou mimo evidenci a byli tady, a jak bude zajištěna jejich odměna za práci. Slíbit totiž to, že pokud budou mít přesčasy, dostanou to formou odměny, znamená, že tato odměna už nevyjde na ty, kteří sice celý rok poctivě pracovali, ale měli to štěstí, že pracují na jiných odděleních, která tento týden nebyla v pohotovosti. Já vyzývám pana ministra k tomu proto, abychom předešli tomu, že budou hromadně i anonymně podávány stížnosti, a na základě anonymní stížnosti úřad zasáhnout musí, stížnost odložit nemůže a takto vlastně už jednu činnost tady vykonává.
Vážené kolegyně, kolegové, možná vám to připadá směšné, možná si děláte v hlavě další představu, které zákony zas ořezat, aby toto nebylo možné, ale já věřím, že tlak veřejného mínění dokáže i některé z vás, kteří jsou sice pravicového myšlení, ale mají srdce přece jenom taky na té straně empatie a solidarity, dokáže přivést k tomu, abyste si v poslaneckých klubech rozebrali situaci tohoto týdne nejenom z pohledu vítězství, které vás zřejmě za chvilku čeká, ale i z pohledu toho, co je a co není spravedlivé, co je a co není solidní.
Děkuji těm, kteří mě poslouchali, za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr práce a sociálních věcí ministr Drábek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, nejprve krátkou poznámku. Samozřejmě to, co tady padlo od kolegy Opálky, co se týká dodržování pracovněprávních předpisů, tak já považuji za samozřejmost. To, že Státní úřad inspekce práce je povinen kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů, není žádná novinka, a to, že pokud zaměstnanec pracuje přesčas, tak musí dostat odměnu přesčas, a nikoliv odměnu formou nějaké mimořádné odměny, to považuji také za samozřejmost.. ***