(16.50 hodin)
(pokračuje Petrů)
Navržený zákon také ruší dosavadní zákon o péči o zdraví lidu z roku 1966, zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních i zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních z roku 2006. Zákon mění i dosavadní právní pojmosloví. Místo pojmu zdravotní péče, který používá i Listina základních práv a svobod, je zaveden pojem zdravotní služby, odpovídající pojetí klientské medicíny. Podobně pojem zdravotnické zařízení je nahrazován pojmem poskytovatel zdravotnických služeb.
Z dikce zákona je zřejmé, že návrh, který byl předložen, zásadním způsobem mění samu podstatu současného českého zdravotnictví. Změna je jak v chápání přístupu ke zdravotní péči, tak k jeho dostupnosti. Zásadní novum představuje pro jedince i celková změna úhlu pohledu na zdraví, kdy se pacient stává de facto právně odpovědným za své vlastní zdraví. Toto má být realizováno i prostřednictvím hrozby striktních sankcí, k jejichž uložení má právo přistoupit ad hoc jednostranně poskytovatel zdravotních služeb s tím, že kontrola důvodnosti takového přístupu je až následná a složitě prokazatelná, což patrně bude vést k množství praktických výkladových problémů i soudních sporů. Klíčové novum představuje i návrh nové úpravy práv a povinností zdravotnických pracovníků, jejichž vymahatelnost se ovšem v kontextu ostatních ustanoveních návrhu jeví jako problematická.
Z dikce návrhu zákona nepřímo vyplývá, že předkladatel rezignoval na samostatný zákon o zdravotnických zařízeních, když v tomto zákoně nejen vymezuje klíčový pojem zdravotnické zařízení -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, já se vám omlouvám, začíná se tady zvyšovat hladina hluku, ze všech stran se to na nás valí, prosím všechny pány poslance - zejména pány poslance - aby se ztišili ve svých hlasových projevech. Děkuji.
Prosím, pokračujte.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, paní předsedající.
Z dikce návrhu zákona nepřímo vyplývá, že předkladatel rezignoval na samostatný zákon o zdravotnických zařízeních, když v tomto zákoně nejen vymezuje klíčový pojem zdravotnické zařízení, ale formuluje i celou problematiku udělování oprávnění poskytovatelům zdravotní péče. Tento zákon by měl upravovat jako zákon střechový pouze zdravotní péči a provozování zdravotnických zařízení ponechat samostatné právní úpravě prostřednictvím stručného zákona pro poskytovatele zdravotní péče.
Principiálně nepřijatelná základní filozoficko-politická změna, kdy se ze zdraví jako hodnoty stává obchodovatelné zboží a do zdravotnictví vstupuje víceméně neregulovatelný trh. Trend posledních vládních garnitur přistupovat ke zdravotnictví komerčně potvrzuje i novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění. Podle reakcí z praxe, z reálného každodenního života, laické i odborné veřejnosti je takzvaná celospolečenská zakázka v poskytování zdravotní péče zcela jiná než navrhovaná právní úprava. Zaměstnanci i ostatní pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách i z hlediska své praxe a zkušeností odmítají komercializaci ve zdravotnictví a požadují zachování současných principů, které jsou zatím stále ještě zakotveny v ústavním pořádku České republiky.
Nevnímáme, že by občané požadovali zásadní změny filozofie českého zdravotnictví. Obáváme se toho, že v období hospodářské krize a v souvislosti s uplatňováním nových právních norem se můžeme dočkat velmi výrazného zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, neboť většina občanů nemá dostatek financí, aby si připlatila na nejmodernější, ekonomicky náročnou léčbu. Situace s sebou nese značná sociální a pro zdravotnická zařízení i ekonomická rizika.
Předkladatel svým přístupem porušuje programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu. V oblasti zdravotnictví vláda a čelní političtí představitelé koalice veřejně deklarovali, že považují zdravotnictví za jednu ze svých hlavních programových priorit a že nedopustí zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče a efektivní prevence pro občany České republiky. V této souvislosti zdůraznili, že změny, které povedou k modernizaci a dalšímu rozvoji systému zdravotnictví, budou prosazovány na základě jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti. Vláda také deklarovala, že jejím cílem je zajistit občanům zdravotní péči na principu skutečné solidarity prostřednictvím moderního a udržitelného zdravotnictví.
Z hlediska závažnosti přístupu k uvedené problematice se domníváme, že legislativnímu procesu měla přecházet širší celospolečenská diskuse.
Zákon dále zavádí nové pojmy, jako je zdravotní péče a zdravotní služby, přičemž pojem zdravotní péče vyjadřuje tu zdravotní péči, k níž jsou nezbytné znalosti zdravotnických pracovníků, a je součástí pojmu zdravotní služby, který je širší. Přesto však i zdravotní služby musí poskytovatel zajišťovat výhradně zdravotnickými pracovníky, tedy i tyto další zdravotní služby jsou činnostmi, k nimž jsou nezbytné znalosti zdravotnických pracovníků. Vzhledem k tomu, že tyto další zdravotní služby odpovídají i obecné definici zdravotní péče, lze je zahrnout i do pojmu zdravotní péče. Tento pojmový zmatek má pak důsledky v pojmové neujasněnosti a nejednoznačnosti v celém návrhu zákona, včetně pojmů v průvodním změnovém zákoně, kde jsou oba pojmy používány bez logického opodstatnění rozdílů.
Změna termínu zdravotní péče na zdravotní služby s sebou přináší potřebu změn desítek právních předpisů, což je ostatně popsáno i ve změnovém zákoně. Zásadním nedostatkem však je, že přestože si předkladatel dal nesmírnou legislativní práci s náhradou pojmu zdravotní péče ve všech právních předpisech v míře až neobvyklé, nenahradil pojem zdravotní péče v jednom ze základních právních předpisů České republiky, jímž je zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Článek 31 uvádí, že "občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon".
Jedním ze zákonů, který tyto podmínky stanovuje, je i zákon upravující podmínky poskytování zdravotní péče, tedy nyní zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zákon o zdravotních službách. Nicméně návrh zákona o zdravotních službách pojem zdravotní péče používá v jiném slova smyslu, než má na mysli Listina, a odchyluje se tak od základních koncepčních kamenů všech dosavadních návrhů zákonů o zdravotní péči. Nyní předkladatel zvolil poněkud krkolomnější recept, že veškerá péče o zdraví je zdravotní péčí, která je regulována pouze tehdy, když vyžaduje odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků. Toto odchýlení bude mít přinejmenším za následek obtížnou aplikovatelnost právního řádu v oblasti zdravotní péče a další zmatení pojmu bezplatná zdravotní péče.
Na rozdíl od předkladatelů se nedomníváme, že zásadní rozdíl mezi zákonem o zdravotních službách a zákonem o péči o zdraví lidu spočívá v úpravě postavení pacienta. Není pravdou, že by se podle navrhované úpravy pacient stával rovnocenným účastníkem procesu poskytování zdravotních služeb. Podle našeho názoru vyplývá základní rozdíl ze změny zdravotní péče na zdravotní služby. Tuto skutečnost pokládáme za velmi závažnou. Ostatně sami předkladatelé si dali velmi důslednou práci s výběrem předpisů, ve kterých bude nutno změnu péče na službu provést, a tak jen potvrzují, o jak důležitou změnu nejen pojmů jde. Dokonce tak, že chtějí změnit i zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, podle něhož bylo možné postupovat jen a pouze při sčítání v roce 2001, a tehdy žádní poskytovatelé zdravotních služeb neexistovali, byla jen zdravotnická zařízení.
Dotknu se otázek Národního zdravotního informačního systému a ptám se, proč mají být zdravotnické registry napojeny na základní registry veřejné správy, tj. registr obyvatel a registr osob. Proč by registry měly umožnit ověřovat identity v rámci ČR i EU? Proč by měly sloužit k certifikaci managementu, přístupů do dalších registrů a ke zdravotnické dokumentaci apod.? Proč je taková role registrů potřebná, komu a čemu a proč tuto roli nemůže plnit žádný ze stávajících registrů vedených Ministerstvem zdravotnictví a jeho organizacemi, lékařskými komorami nebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnou?***