(15.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
My tady zastupujeme tuhle armádu těch, kteří cítí, že z toho, co jste připravili, pro ně nic dobrého nekouká. Kvůli nim tady tak dlouho mluvíme. A já, že se mi to nebřídí, tady dělat takovéhle obstrukce, tak to je proto, protože si myslím, že nikdo jiný za ně ten hlas nezvedne. Jenom my. Jsme jediní, kdo zůstali. Chápete? To není obstrukce, protože tady chceme dělat nějaké divadlo. To je podstata politiky, že jsou tady zájmy lidí, kteří se nedokážou příliš bránit, tak se to snažíme dělat za ně.
Děkuji všem svým kolegům, kteří v tom pomohli. Já vám děkuji, že jste tady za ně zvedli hlas. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Boris Šťastný, hlásí se též ministr práce. Další faktická. Pokud pan ministr taky faktickou, tak ho seřadím. Ne.
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane místopředsedo Zaorálku prostřednictvím předsedající, ne, stokrát a tisíckrát ne. Prostě nemáte pravdu. Vy jste tady včera opakovaně použil údajný osud devadesátileté občanky, o které jste prohlásil, že tato osoba se dostala na ulici, ztratila střechu nad hlavou a nebyla jí poskytnuta pomoc, že jedině na základě vaší osobní intervence a protekce bylo o tu ženu postaráno. Já nechci žít v zemi, kde musí poslanec nebo místopředseda Sněmovny poskytovat pomoc nějaké občance, aby se dostala do ústavu, kde má být zaopatřena. Já prostě nevěřím vašim slovům, já prostě nevěřím, že ten člověk existuje, a pokud takový člověk existuje, já jsem vám včera poslal dopis, ve kterém jsem vás požádal, abyste učinil všechny kroky k tomu, aby takovýto případ byl nejenom zveřejněn, ale aby případně, pokud došlo někde k pochybení, aby z toho byly vyvozeny veškeré důsledky, protože případné důsledky jdou na adresu případného konkrétního člověka.
Já chci ještě jednou zdůraznit, že tady nehovořím o chybě v zákonu. Tyto věci nemají co dělat s reformními zákony této vlády. Já chci ubezpečit, že to je kraj, který v samostatné působnosti zajišťuje potřeby poskytování sociálních služeb, zajišťuje dostupnost informací o sociálních službách a spolupracuje s obcemi, a úřad obce s rozšířenou působností vykonává státní správu v přenesené působnosti, rozhoduje o přidělení příspěvku o péči a také zajišťuje poskytnutí sociální služby osobě, které není poskytnuta sociální služba a neposkytnutí okamžité a rychlé pomoci by ohrozilo její život a zdraví. To znamená právní rámec ve všech zákonech, ať už jde o zákony sociální, nebo o zákony zdravotní, už existuje a prostě není možné postupovat tak, že kritizujete zákony. A v tomto ohledu, pokud došlo k selhání jednoho jediného úředníka, já chci, abyste z toho vyvodil jasnou odpovědnost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Čas, pane poslanče. Další faktické v pořadí poslanci Kostřica, Foldyna, Doktor. Také s faktickou, jsou tři faktické, pane místopředsedo. Prosím, pan poslanec Kostřica.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych jenom chtěl na adresu předřečníka prostřednictvím paní předsedkyně, pana místopředsedy Zaorálka, jenom říct, že bych chtěl velmi zpochybnit, že prasklá cévka může způsobit sedmdesátiprocentní hluchotu. Neznám sice pana bratra od pana místopředsedy Sněmovny, nicméně se domnívám, že by tomu tak mohlo být, ovšem pouze na jedné straně. Kdyby tomu tak bylo, je to jednostranná hluchota, která si myslím, že velmi málo limituje dotyčného, a je celá řada lidí, kteří vůbec nevědí, že jsou na jedno ucho hluší, a přesto je to nijak neomezuje. Jenom potud. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pan poslanec Foldyna, potom pan poslanec Doktor, potom pan místopředseda Zaorálek. Pan poslanec Foldyna má slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych prostřednictvím vás chtěl říct kolegovi Borisi Šťastnému, já na vás vidím, pane Šťastný, že jste opravdu z Prahy. Já panu Zaorálkovi a svému kolegovi věřím. Do mojí poslanecké kanceláře přichází tolik zoufalých lidí, kterým já nemůžu pomoct. Věřte mi, nemůžu pomoct, když mi přijde paní říct, že je v částečném invalidním důchodu, má dceru, která dovršila 19 let, je v celkovém invalidním důchodu a že dcera má vyměřeno 3 tisíce korun, a ona vám tam pláče a všechny ty věci jsou vyměřeny podle zákona, lidi jsou zoufalí. K nám chodí zoufalí lidé, ale já jim nemůžu pomoct. Oni si myslí, že poslanec změní zákon. Ale vidíte, že s vámi změnit zákon, aby lidi mohli žít, to je velký problém. Ano, chodí k nám zoufalí lidé stále víc a já Luboši Zaorálkovi věřím. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Kolegové a kolegyně ze sociální demokracie, pane místopředsedo Zaorálku, řekněte těm lidem ve vašich kancelářích: Omlouváme se, omlouváme se vám za to, že v průběhu prvního, druhého a třetího čtení zákonů, které teď v tuhle chvíli projednává Poslanecká sněmovna jako zákony vrácené Senátem, jsme nevynaložili ani desetinu energie, kterou vynakládáme dnes. Omlouváme se vám za to, že jsme nepředložili ani desetinu možných pozměňovacích návrhů, kterými bychom dokázali zákony změnit. Omlouváme se vám za to, že namísto toho, abychom přednášeli relevantní úvahy o alternativách, jsme četli 76krát právní názor právníka Tryzny, 52krát stanovisko Asociace stavebních spořitelen a podobné nesmysly, namísto toho, abychom projevovali vlastní názor, jsme četli cizí myšlenky, aniž bychom uváděli zdroj. A kdyby toto nepomohlo, pane poslanče Zaorálku prostřednictvím předsedající, podívejte se do očí svému bratrovi, kterému v mém světě jste povinen pomáhat především vy jako jeho přímý příbuzný. A řekněte: Bratře, omlouvám se ti za statisíce veřejných peněz, které jsem utratil na vrtulníkových přeletech mezi Prahou a Ostravou. (Nesouhlasné hlasy zleva. Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktická místopředseda Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, já teď čekám, že někdo vystoupí z poslanců vládní koalice a řekne, že pravda je taková, že nemám ani toho bratra. (Veselost zleva.) Není tomu tak, bratr nebude zpochybněn.
Mně připadá jako nepochopení pravidel debaty, pokud tady vystoupí lékař a mluví o cévce v hlavě mého bratra a tvrdí, že on má na to jiný lékařský názor. To je jako do humoristické povídky Jaroslava Haška. Já jsem přece nemluvil o jednom konkrétním případu. V případě té babičky, který tady rozvíjí pan poslanec Šťastný, který chce vyvolat dojem, že Praha je zřejmě město zaslíbené, ve kterém nikdo pod mostem neskončil nikdy, ani neskončí. Pane poslanče, v tom případě já jsem ochoten mezi čtyřma očima vám vylíčit konkrétnější kontury případu, protože o to tady v této chvíli opravdu vůbec nejde. Ale rozhodně netoužím po tom, abychom tady mluvili o té konkrétní paní před zraky národa. To je to poslední, co by si asi ona přála.
Tam nejde o selhání úředníka, tam jde o to, že ta chudák ženská chtěla jít k soudu, a tak jsem jí vysvětloval, že zřejmě nezaplatí právníka, a nedokázal jsem jí říct, že by se možná ani výsledku soudu nemusela dožít ve svém vysokém věku. Ta absurdita není v tom, že by tady nefungovaly úřady, tady prostě nefunguje systém, který je od základu nehumánní, a vy místo toho, abyste hledali způsob, jak pomoci lidem, kteří dneska propadají roštem, tak prostě tady navrhujete zákony, které situace ještě nevýslovně zhorší. O tom jsme se měli bavit! (Potlesk poslanců ČSSD.) A tady tahle taktika, kterou tady vy praktikujete celou dobu, že prostě skáčete na detaily, jakou jsou cévky v hlavě a podobně a snažíte se tu debatu odvést, je absurdní. Pan ministr Kalousek, který místo toho, aby odpovídal na to, na co je tázán, tak tady shazuje poslance, prostě je chytá na tom, že někde něco špatně vyslovili, baví se tady vtípky, tři čtyři dny se pan ministr baví vtípky místo toho, aby mluvil, na co je tázán! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktické poznámky předseda vlády Petr Nečas a pan poslanec Boris Šťastný.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rozhořčený hlas a křik, kterými nás tady pravidelně zásobuje pan kolega Zaorálek, jsou již součástí parlamentního folklóru. Vidíme tady desítky vystoupení našich kolegů ze sociální demokracie, vidíme desítky hodin prodebatovaných v debatě, respektive v obstrukční debatě.
Pánové a dámy ze sociální demokracie mohli tyto problémy řešit, mohli řešit problémy devadesátiletých babiček, paní učitelky na malém městě či svého bratra v legislativě, ale to by museli pracovat. (Odmítavá reakce některých poslanců.) To by se nesměli flákat. Protože když se podívám na způsob projednávání zákona o pomoci v hmotné nouzi - ve druhém čtení, kdy se podávají pozměňovací návrhy, dámy a pánové, vystoupil jeden jediný poslanec České strany sociálně demokratické se čtyřminutovým příspěvkem! (Mohutný potlesk zprava.)
(Velmi emotivně:) Ve třetím čtení vystoupili dva - dva poslanci České strany sociálně demokratické, dohromady s pětiminutovým příspěvkem! Za tato dvě čtení: tři příspěvky, devět minut. A teď nám tady brečí! (Bouřlivý potlesk poslanců vládní koalice, projevy nesouhlasu na levici.) ***