(10.50 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já hodlám vystupovat k tisku č. 315. Než však to provedu, tak bych si rád všiml jednoho obecnějšího principu, který s tímto tiskem souvisí.
Ve svém pátečním projevu, ve svém nervním pátečním projevu pan premiér zmínil jednu skutečnost. Ta skutečnost se týkala toho, že vláda získala ve volbách legitimitu pro provádění svých legislativních změn, pro provádění svých takzvaných reforem. Já si myslím, že z dnešního hlediska to s tou legitimitou není vůbec v pořádku. Je možné se opírat o názory lidí, názory občanů, které se týkají právě prováděných legislativních změn v oblasti sociální, zdravotní a daňové. Z posledních průzkumů vyplývají závěry, které říkají to, že s tou legitimitou vlády v tomto směru je to dosti slabé. Většina agentur, které se zabývají výzkumem veřejného mínění, se kupodivu shoduje na určitých číslech, která toto mé tvrzení vyloženě podporují. Když byli občané dotázáni na to, zda reformy v oblasti sociální, zdravotní a daňové jsou nutné, tak je nutné také říci, že zhruba tři čtvrtiny těch dotázaných občanů se vyslovily pro to, aby ty reformy prováděny byly. Ale na druhé straně se zhruba stejný počet občanů, čili zhruba tři čtvrtiny občanů, vyslovily zcela jasně proti způsobu a obsahu reforem, které současná vláda provádí a snaží se protlačit Sněmovnou po vrácení těchto zákonů Senátem. Zbývá zhruba jedna čtvrtina těch občanů, z nichž někteří nevědí nebo nejsou si jisti, a jenom malá část této poslední čtvrtiny dotázaných občanů souhlasí, nebo vyslovila souhlas se způsobem reforem, které vláda provádí. Takže pokud vláda a současná vládní koalice chce hovořit o demokratických principech a chce se jimi řídit, tak musí uznat, chtě nechtě, že tu legitimitu z hlediska pohledu občanů v tomto směru vlastně ztratila.
To byl takový obecný úvod a nyní bych si všiml některých podstatných a podle mého názoru asociálních, a tedy i pro společnost škodlivých aspektů, které se týkají právě těch sociálních zákonů. Přesněji řečeno zákonů, které se týkají úspor v té oblasti sociální.
První asociální aspekt podle mého názoru je spojen s podporou v nezaměstnanosti. Jistě si vzpomenete, že ten text, který se týkal v tom zákonu podpory v nezaměstnanosti, nedoporučoval tehdy, aby byl schválen, dokonce ombudsman. Přesto však ten text prošel a od letošního roku se tak snížila podpora v nezaměstnanosti těm, kteří z práce odcházejí po dohodě nebo na vlastní žádost. Zatímco loni začínala podpora na 65 % průměrného měsíčního výdělku všem, od roku 2011 se pro lidi, kteří ze zaměstnání odejdou po dohodě nebo na vlastní žádost, snížila od začátku čerpání podpory na 45 %.
Je nutné podotknout, že ty změny se dotýkají také těch, kteří při odchodu ze zaměstnání dostali odstupné nebo odchodné. Po dobu, na kterou je jim odchodné či odstupné vyplaceno, nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nárok se jim ale nekrátí. Po uplynutí této doby budou dostávat nezkrácenou podporu.
Dotyčný zákon také ukončil možnost přivydělat si k podpoře polovinu minimální mzdy. Kdo si nyní k podpoře přivydělává, přichází o podporu. Vláda a koalice zdůvodňují tuto změnu v podpoře v nezaměstnanosti tím, že se snaží aktivizovat nezaměstnané občany k tomu, aby si sháněli práci a byli v tom shánění úspěšní. Čili aby dlouho nebyli nezaměstnaní. Když ale člověk uvažuje o přímých důsledcích této změny v podpoře v nezaměstnanosti, tak dojde k závěru, že v některých oblastech prostě ti občané tu práci mohou sehnat velmi obtížně, anebo dokonce jsou oblasti, kde je to téměř nemožné. Takže tato změna v podpoře v nezaměstnanosti vlastně nemůže motivovat ty lidi, protože je to téměř nemožné v některých oblastech, a spíše je zavádí do oblasti sociálních problémů, které se týkají jejich rodin, zavádí je do oblasti, kde se jich týká přímo chudoba. Čili já v té změně v podpoře v nezaměstnanosti nevidím žádnou motivaci, spíše to beru jako jakýsi akt proti lidem, kteří ztratili práci.
Když vezmeme ještě v úvahu ty instituty veřejně prospěšných prací, případně institut veřejné služby, tak si vlastně můžeme uvědomit skutečnost, že například co se týče těch veřejně prospěšných prací, tak obce dostávají v poslední době méně peněz od státu, aby mohly pokrýt právě pro tyto nezaměstnané občany tyto veřejně prospěšné práce. Úbytky financí, těch dotací pro tento institut, jsou opravdu velmi výrazné, takže z toho člověk usuzuje, že i jakýsi pomocný prostředek tyto veřejně prospěšné práce nebudou moci obce pro nezaměstnané využívat. Takže z tohoto hlediska se přidávají i skutečnosti, které ukazují, že i podpůrné kroky v boji proti nezaměstnanosti vlastně vláda svým postupem omezuje.
Takže já si myslím, že změny v podpoře v nezaměstnanosti jsou jedním z asociálních kroků, které tato vláda prosadila, i když je zvláště panem ministrem Drábkem často zdůrazňováno, že tomu tak není.
Všiml bych si dalšího asociálního aspektu, který je spojen s novými sociálními zákony, které chce vláda prosadit ve Sněmovně navzdory vyjádření Senátu.
Jedná se o takzvaný rodičovský příspěvek. Je nutné konstatovat, že změny roku 2011 se dotkly pouze rodičovské ve čtyřleté variantě, která se stala výrazně neatraktivní. V roce 2010 fungovala tak, že do 21. měsíce věku dítěte dostávali rodiče 7 600 Kč a od 22. do 48. měsíce měsíční rodičovskou ve výši 3 800 Kč. Nové podmínky zavedly u čtyřleté varianty jakýsi - dalo by se to nazvat dřívější zlom; 7 600 Kč měsíčně totiž dostane rodič jen do 9. měsíce a od 10. měsíce věku dítěte dostane 3 008 Kč. Pokud ten rodič nemá nárok na mateřskou, například nezaměstnaní nebo osoby SVČ, tedy osoby samostatně výdělečně činné, které si neplatí nemocenské pojištění, tak tito pak spadají automaticky do toho čtyřletého režimu. S novými podmínkami tak přicházejí o celkovou částku přesahující asi 45 tisíc Kč.
Ve svém vládním programovém prohlášení vláda tvrdila, že hodlá podporovat rodinu, že její podpora rodiny se v rámci jejího působení, jejího vládnutí, výrazně zvýší. Bohužel skutečnosti, které jsem právě, a úmyslně, zde konstatoval, ukazují, že ani v tomto směru vláda nemluvila pravdu. ***