(22.30 hodin)
(pokračuje Krátký)
Vidíš to, že mohou zkrachovat prakticky i státy. Ale v našich podmínkách, v naší podnikatelské morálce, v těch 20 letech je to prostě čirá hloupost. Takže pokud ji chceš udělat, tak to takhle udělej. Takže to je moje vyjádření ke švédským penzijním fondům.
Samozřejmě se mnou nemusíte souhlasit. Já, jak jsem už tady několikrát řekl, to zhasnutí v 90. letech jsem zaplatil 50 miliony korun, ze kterých jsem zaplatil DPH i daň z příjmu. Ty jsem v životě neviděl. Tak se mi prostě nedivte, že nejsem členem fanklubu našeho hradního pána nebo popřípadě velkých nadnárodních korporací.
Ale vrátil bych se k tomu materiálu, který bych tedy rád dočetl. Omlouvám se, nepřicházím z akademické obce sem. Mě učili, že za chlapem má být postavenej dům, zasazenej strom a vychovaný děti. A samozřejmě, pokud čtu tady tu akademickou češtinu, tak samozřejmě s tím mám, a netajím se s tím, trošičku problém. Pokud by to byl jiný text, samozřejmě by mně to vyhovovalo víc.
Kapitalismus s lidskou tváří je minulostí.
Hnutí Okupujme Wall Street ukazuje, že mnoha lidem už došla trpělivost s všemocnými bankéři, makléři a finančními kouzelníky. Je to zárodek širšího sociálního hnutí občanské neposlušnosti?
V západních společnostech se něco radikálně mění. To současné hnutí dost připomíná vlnu druhé poloviny 60. let, která vyvrcholila velkými nepokoji v roce 1968. Tehdy to nevedlo k žádným velkým reformám a spíš se potvrdilo heslo Co kapitalismus nezabije, to ho posílí. Tehdejší systémy se daly humanizovat, přeměnit do podoby kapitalismu s lidskou tváří. K tomu došlo v podobě rozvoje sociálních států, například ve Skandinávii.
Zatímco dnes?
Situace je mnohem vážnější. Vyhovět požadavkům lidí na rovnoměrnější rozdělení bohatství a návrat správy věcí veřejných lidem je vzhledem ke globalizaci kapitálu těžké, neřkuli nemožné. Proto se obávám značné radikalizace. Současní demonstranti jsou zatím velmi umírnění, chovají se slušně, stanují, přednášejí své stížnosti. Nechápou, proč má v západním světě jedno procento populace držet 40 procent veškerého bohatství. A na druhé straně té škály jsou lidé, kteří nemohou sehnat práci, platit hypotéky, vypadávají ze společenského kontraktu, který udržoval společnost v klidu. Nelíbí se jim, že demokracie nefunguje jako vláda lidu, protože ačkoli občané ve volbách vyjádří nějakou vůli, společnost ji nerespektuje, rozvíjí se na základě diktátu peněz nekontrolovaných korporací.
Mají jejich požadavky šanci na odezvu?
Do značné míry ne. Právě proto, že globální kapitál není polapitelný v rámci národních států. I kdyby země jako Francie, Amerika a Německo našly k nějakým zásadním krokům vůli, třeba by víc zdanily bohaté, kapitál se prostě přelije jinam.
Nepředpovídáte - jako mnozí filozofové a ekonomové - návrat k Marxovu učení? Nevyjdou ti podvedení lidé znovu do ulic, protože nebudou mít kromě svých okovů co ztratit?
Nemusí to být tak, že by se lidé oháněli Marxem, většina z nich ho asi nečetla, ba ani o něm neslyšela. Skutečností ale je, že části Marxova intelektuálního dědictví začínají velmi silně ožívat. Předpověděl základní vývojové trendy, globalizaci kapitalismu a jeho kanibalizační tendence. Když nemá kam expandovat, začne požírat sám sebe. To teď vidíme v přímém přenosu. Otázka je, jestli politická elita najde sílu s tím něco udělat.
Měli by se evropští lídři pokusit o intenzivnější propojení ekonomik, daní i politické správy?
Myslím, že není jiné cesty než globalizace politiky, která by reagovala na to, co se děje v ekonomice. Opatření technického rázu jsou naprosto nedostačující. Každému, kdo o tom přemýšlí hlouběji, musí být jasné, že je nutné Evropu federalizovat, vytvořit politické nástroje, které jsou schopny zvládnout ekonomické procesy, tedy společné ministerstvo financí, ekonomickou, nebo dokonce evropskou vládu. Není možné mít měnovou unii a nemít jednotnou fiskální politiku. Od začátku to věděli všichni, bohužel měnová unie se zavedla s tím, že další kroky budou následovat, ale ukazuje se, že to není tak lehké.
Národní hrdost je fajn, ale musí být přirozená.
Tuto část už bych si odpustil. Otázky Kam řadíte českého prezidenta? Klausovy názory atd. - to už bych opustil.
Takže já jsem chtěl jenom tím říci, pane ministře, že se opravdu obávám, jako fyzicky, jako člověk, dalšího výstřelu z Aurory. Prostě koledujeme si z mého pohledu tím, že zaháníme velkou skupinu lidí do kouta, do beznaděje. A to už nejsou jenom ty dělnické profese, to už jsou opravdu ti intelektuálové, kteří dneska ztrácejí šanci se na trhu uplatnit.
Váš názor, že manuální práce je také práce - já ho uznávám. Já s tím problémy osobně nemám. Ale opravdu si neumím představit učitelku po třiceti letech, jak jde zametat ulice před školu. Věřte, že to je něco, co bych opravdu žádnému kantorovi nepřál. A doufám, že to nepostihne mnoho našich lidí.
Samozřejmě ty dělníky, vzpomněl jsem ten náš kraj. Přišli jsme o veškerý zpracovatelský průmysl, těžební, velkou část strojírenství a tak dále. Ty lidi jsme překvalifikovali a řekli jsme: Běž do služeb, udělej si rekvalifikaci, buď pedikérem, holičem. Prosím vás, dneska, když jsme ztratili doslova tisíce pracovních míst placených z veřejných peněz, tak samozřejmě ani tito holiči už nemají co dělat. Protože ta matka živitelka nebo ta rodina s 10 tisíci prostě koupí tu psí mašinku a ostříhá ta děcka. Prostě tomu holiči tu stovku nezanese, protože ji prostě už nemá! A to je to, co ty různé kluby, toskánské a jiné, neumí pochopit. Pokud po té palici asi pořádně nedostanou!
Takže děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane poslanče. S přednostním právem vystoupí ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Protože jsem byl výslovně vyzván, tak se samozřejmě k tomu vyjádřím.
Co se týká obecných tezí, tak já si to pro sebe předkládám do dvou jednoduchých vět: Nikdo nevymyslel lepší způsob vládnutí než demokracii. A možná ani ta druhá věta není potřeba. To je v podstatě jediná věta, která charakterizuje to, co tam bylo řečeno.
Co se týká té druhé části nebo závěru, no samozřejmě že je problém v tom, když krize způsobuje to, že klesá poptávka, klesá spotřeba. My jsme teď například měli aktuální data ze statistického úřadu z prvního pololetí letošního roku. Ano, samozřejmě, to je problém, který je potřeba brát na zřetel. Naštěstí na rozdíl třeba od té Ameriky, naštěstí naše ekonomika je natolik otevřená, že nám výrazně pomáhá to, že táhne českou ekonomiku export. Nakolik to bude v následujícím období, a teď tím myslím v horizontu měsíců, nakolik to bude kladný impuls, to samozřejmě uvidíme, protože záleží na našich zahraničních obchodních partnerech. Ale tím chci jenom říci, že naše domácí poptávka pro českou ekonomiku - znovu opakuji - naštěstí, na rozdíl například od Spojených států amerických, není úplně určující. Že to ale dělá velké problémy v mikroekonomice, to je naprosto jasné. Ale já v tuto chvíli nevidím jako správnou cestu utrácet další a další peníze na umělé oživování ekonomiky. A to je ideový spor. Já to uznávám. To je ideový spor. A když se podíváte například na dnešní nebo včerejší velký rozhovor s Vladimírem Dlouhým, tak tam jsou přesně ty argumenty, které naprosto jasně vysvětlují, proč není vhodné uměle zadlužovat ekonomiku jenom proto, abychom uměle nastartovali růst spotřeby. Zdůrazňuji - růst spotřeby. Něco jiného je růst ekonomiky. Ale růst spotřeby.
Já vím, že jsem zašel někam jinam, než co se týká těch konkrétních tisků, které v tuto chvíli projednáváme, ale protože jsem byl přímo vyzván, tak si nedovolím na tu výzvu nereagovat. ***