(18.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A já jsem přesvědčený, že krize, ke které došlo, bude mít dva důsledky. Za prvé, politici budou finančním trhům věnovat mnohem větší pozornost, než tomu bylo v minulosti. A za druhé. To poznání podstaty fungování moderních finančních trhů v globální ekonomice bude větší. Proto si myslím, že je rozumné a stojí za to jakýkoli experiment tohoto typu, který představuje Drábkova reforma, posunout alespoň na rok 2015.
Druhá věc, která je, myslím, také důležitá, je otázka demokratické legitimity. Vláda se nedohodla s opozicí na podobě této důchodové reformy. To se samozřejmě může stát. A my tady můžeme vést dlouhé debaty o tom, jestli za to může arogance vládní koalice, anebo neústupnost opozice. Ale došlo k tomu. Dohoda tady není. To, že tady není dohoda, je mimo jiné příčinou toho, že sociální demokracie chce takto důrazně formou obstrukce dát najevo, že s takovouto podobou důchodové reformy nesouhlasíme. Dohoda tady prostě není a už se blížíme k finálnímu hlasování. Já jsem přesvědčen, že není dobře, aby se takto zásadní systémové změny odehrávaly bez dohody a bez širšího konsenzu. Kdybychom odložili start té nejvíce kontroverzní součásti tzv. důchodové reformy na rok 2015, tak by ještě předtím, než budou spuštěny privátní fondy ve druhém pilíři, proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Jak asi všichni víme, volby do Poslanecké sněmovny budou nejpozději v roce 2014, a tím pádem by výsledek těchto voleb mohl ovlivnit také to, zdali se fondy definitivně spustí, anebo ne.
Já otevřeně také říkám, že pokud by došlo k tomu odložení, tak do těch příštích voleb do Poslanecké sněmovny by sociální demokraté šli s programem zrušení privátních fondů, zrušení privátních fondů, zrušení této části důchodové reformy. Ale o tom by rozhodli voliči, o tom bychom nerozhodovali my tady v Poslanecké sněmovně. Já předpokládám, že pokud v té době bude existovat TOP 09, tak půjde do těch voleb s programem třeba ten fond zachovat. Otázka je, co ODS. Možná taky. A voliči by rozhodli, jestli ano, nebo ne. Já mám totiž obavu, že veřejnost vlastně ani ještě stále netuší, co se bude odehrávat, a rovnou spadne do barnumské reklamní kampaně, kterou tyhle fondy tady rozjedou, a pak bude velký problém s tím cokoli udělat z hlediska jakékoli pozdější další regulace, protože regulace se dá dělat velmi dobře a efektivně ve veřejném sektoru, ale jakmile jednou ty peníze pošlete do soukromých privátních fondů, jakmile jednou tam budou zahraniční investoři, tak jakákoli pozdější regulace bude z právního hlediska velmi složitá. A my před tím chceme varovat.
Já si myslím, že odložení startu toho druhého pilíře na rok 2015 by pomohlo jak ekonomicky, že bychom teď nemuseli řešit výpadek z průběžného systému, tak by to pomohlo i společensky a politicky, protože by to snížilo to neúnosné napětí, které kolem nedohody o důchodové reformě existuje. A to napětí tady existuje. To není jenom napětí mezi námi tady v Poslanecké sněmovně, mezi vládou a řekněme sociální demokracií. To napětí je tady přece i mezi vládou a odbory. Když tady byly velké demonstrace, které byly na Václavském náměstí, kde bylo 50 tisíc lidí, nebo na Palachově náměstí, kde bylo 40 tisíc lidí, tak ti lidé mimo jiné demonstrovali proti vládní důchodové reformě. Když jsme na 1. května udělali petici proti důchodové reformě a proti vládním reformám, tak ji za dva dny podepsalo 30 tisíc lidí. Já si myslím, že je potřeba vnímat, že tady existuje širší společenské napětí a širší nedohoda o podobě, jak se dále bude vyvíjet důchodový systém. A já si myslím, že by bylo dobře toto nějakým způsobem překonat a překlenout.
Chci upozornit pana ministra Drábka, že především tento jeho návrh na vyvedení peněz z průběžného systému, na privatizaci části důchodového systému, na převod peněz do soukromých privátních fondů, že především tento jeho návrh způsobuje nedohodu mezi vládou a opozicí a především tento jeho návrh byl pro nás klíčovým a hlavním argumentem pro to, že jsme se rozhodli jako sociální demokraté použít i parlamentní obstrukci v odporu proti těmto reformám. Právě to, že bez konsenzu zahajujete privatizaci části průběžného důchodového systému.
A poslední poznámka, kterou chci připomenout, a myslím si, že stojí za to to tady říci Poslanecké sněmovně jasně. My jsme respektovali vždycky jako sociální demokraté parametry, na kterých naše republika byla založena v letech 1992 až 1993. Respektovali jsme fakt, že byla budována jako moderní sociální stát a mimo jiné byla také budována tak, že zde byly založeny dva velké systémy veřejného pojištění. Ty velké systém veřejného pojištění koneckonců mají tradici v poměrech první republiky. A když jsme zakládali naši republiku v roce 1992-1993, tak přece jsme se hlásili ke kontinuitě Československa a také k tradici první republiky. A už tam vznikly tyto velké systémy sociálního pojištění. Já to říkám proto, že tehdy u toho byla sociální demokracie, a my to vnímáme jako také do značné míry svůj historický závazek bránit to, aby tyto systémy sociálního pojištění a zdravotního pojištění, které sehrály velmi pozitivní roli v růstu životní úrovně lidí a v poskytování základních elementárních životních jistot, tak aby ty systémy tady přetrvaly. Ony přetrvaly bouřlivé 20. století a my bychom byli rádi, kdyby po parametrických úpravách se je podařilo zachovat i do budoucna.
Když si vezmete posledních 20 let, tak se tady střídaly levicové a pravicové vlády, ale ani jedna z těchto vlád si nedovolila sáhnout na tyto dva systémy sociálního a zdravotního pojištění. Všechny levicové i pravicové vlády až do této doby tyto systémy nechaly ve veřejných rukou a neodvážily se přistoupit k jejich privatizaci, žádná z těchto vlád. Já jsem to vnímal vždycky jako jakýsi konsenzus mezi pravicí a levicí, který tady mlčky existoval, a nešlo se za jeho hranu. Nešlo se za jeho hranu prostě nikdy. Vy to teď narušujete.
To je ten důvod, proč chceme takto důrazně upozornit na tuto chvíli, na tuto skutečnost. Teď se vlastně rozhoduje definitivně, jestli se tato tradice naruší, konsenzus se poruší, půjde se proti vůli velké části společnosti, která si to prostě nepřeje, abyste začali privatizovat průběžný důchodový systém. A my jsme tady proto, abychom vyjádřili názor těch, kdo jsou zásadně nespokojeni s tím, že jste se rozhodli tento konsenzus narušit a riskovat peníze z průběžného státního důchodového systému a poslat je na nejisté kapitálové trhy tak, aby se prostě s nimi hrálo na burze a aby byly závislé na tom, co se v tom dnešním divokém světě finančních trhů děje. To je velmi důležitá věc, kterou jsem chtěl říci na závěr svého vystoupení ke třem zákonům, které se týkají tak zvané důchodové reformy, o které si myslím, že není důchodová. Určitě je Drábkova, ale v žádném případě rozumným způsobem neřeší demografický problém, který Česká republika v příštích letech má. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Mám zde nejprve faktickou poznámku, pana poslance Michala Doktora, a poté vystoupí pan ministr Jaromír Drábek. Takže prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Chtěl bych se svěřit s tím, že to vystoupení pana poslance Sobotky pro mě osobně bylo ve své podstatě strašidelné. Děsivé. On se odvolává v podstatě a v základu svých úvah na indikátory velkých evropských zemí, například uvádí číslo výdajů na důchodové průběžné systémy v Evropě a uvádí onen průměr 13 %, a abstrahuje od toho, že pro ty země je to pohled do minulosti. To je zpětné zrcátko, to je zátěž minulých rozhodnutí, které se ty země, které on bere v úvahy jako výraz své budoucnosti, toho, čeho by chtěl dosáhnout, potřebují zbavit. ***