(17.10 hodin)
(pokračuje Heger)
Podobně nemůže plně zodpovídat nemocnice za všechno, a jestliže dělá svou práci dobře a využívá prostředky, které z veřejného zdravotního pojištění čerpá, tak potom jestliže jí pojišťovna neplatí dobře, musí za to zodpovídat ta pojišťovna. A celý ten řetězec, který je pod tou pojišťovnou, to je ten poskytovatel péče, ta nemocnice, a ten vlastní lékař, který tu péči dělá konkrétně, tomu se teď říká podle nomenklatury, která se ujasnila, že poskytovatel je to zdravotnické zařízení, dnešní terminologií, a lékař, který péči poskytuje, je ošetřující lékař. Tak z těchto dvou subjektů je část té odpovědnosti jasně definována směrem k pojišťovnám.
Hodně tady zaznělo o tvorbě obrovské databáze, která tady bude dělat velkého bratra nad naší populací a každý bude mít možnost si sáhnout do té databáze nebo se do ní vlámat a zjistit si o každém člověku jeho intimní detaily. Tak já bych jenom připomenul, že tady už dnes existuje obrovský systém sběru dat, který se jmenuje Národní zdravotnický informační systém, takzvaný NZIS, který je realizován prostřednictvím útvaru, kterému se říká ÚZIS, Ústav pro zdravotnickou informatiku a statistiku, a tento systém má pod sebou již v podstatě to, co my se snažíme v zákoně rozšířit.
A typickým příkladem je onkologický registr. Pan senátor Žaloudík o tom několikrát při projednávání v Senátu mluvil, o tom, jak ten onkologický registr je potřeba finančně posilovat. Ministerstvo zdravotnictví to také letos udělalo, alespoň zčásti v rámci možností, které máme. Na tomto registru je jasně prokázáno, že jsou situace, kdy je potřeba, aby bylo uchováváno rodné číslo pacienta, aby se k jeho účtu zdravotnickému mohly dostávat údaje, které jsou od různých poskytovatelů, které nelze shromáždit jinak, a z těch údajů potom je možno i po dlouhé době vyčíst, jakým způsobem se ta choroba vyvíjela, jakým způsobem se osvědčila zavedená diagnostika, zavedená terapie, které postupy jsou lepší a které jsou horší. To bohužel bez toho rodného čísla nejde. K němu má samozřejmě přístup jenom nejužší okruh spravovatelů toho registru. Další analytici už mohou pracovat nad anonymizovanou databází, kde jsou jednotliví anonymizovaní pacienti, a ti hlavní uživatelé, jako jsou onkologové, organizátoři zdravotnictví, kteří z toho dělají potom závěry, tak ti už potřebují opravdu jenom kumulovaná statistická data bez jakýchkoli, byť individualizovaných údajů.
To, že se tento systém rozšiřuje o také věci, jako je registr kloubních náhrad, a řadu dalších, je vyvoláno potřebou sledovat kvalitu péče. Dříve kvalita ve zdravotnictví byla rezervována pro akademická pracoviště, dnes se pokládá práce ve zdravotnictví za naprosto automaticky podléhající zpětné vazbě a kontrole kvality. A bez některých nástrojů to nejde.
Já uznávám, že v tom systému registrů je velmi velmi komplikované napsat všechna pravidla tak, aby vyhovovala úplně všem. My jsme o tom vedli velkou diskusi s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dosáhli jsme kompromisu, kdy některé věci budou upřesňovány v podzákonných normách a v rámci těch podzákonných norem a dohody úřadu bude do tří let celá ta záležitost zrevidována a buď upřesněna, nebo ze zákona vyloučena, nebo v případě, že se osvědčí, tak dále rozšířena.
Byly výhrady proti zvyšování administrativy, které údajně zavádíme zákonem. Já myslím, že k tomu je potřeba říci, že jestliže je tady snaha, aby náš zdravotnický systém byl bezpečnější a kvalitnější, tak potom vyšší dohled nad zdravotnickou dokumentací je zcela na místě. A víceméně ten dohled už byl v posledních dvou třech letech velmi specifikován v současných vyhláškách a příliš se nemění.
To, že má lékař na své ordinaci vyvěsit, v jakém sortimentu zdravotní péče pracuje, to je prosím požadavek, který byste se smáli, kdybychom řekli, že není povinný, aby lékař napsal na své dveře, v jaké odbornosti pracuje. Tak tohle myslím není úplně správné kritizovat.
Hodně se tady mluvilo o rozsáhlých pokutách, které jsme zaváděli. My jsme je už v předchozí novele zákona číslo 48 zavedli i pro zdravotní pojišťovny, abychom byli féroví vůči všem, nebo přísní vůči všem. Ty pokuty jsou odstupňované, jsou zodpovědností registrujícího úřadu. Nejsou v žádném případě likvidační. Úřad nejdříve musí přinést nějaké jakési napomenutí tomu, kdo se zpronevěřil pravidlům hry, a teprve když nedojde k nápravným opatřením, přistupuje se k pokutám. Není třeba to považovat za likvidační záležitost.
Já, protože podle reakcí v auditoriu soudím, že jsem příliš dlouhý a už to nechcete poslouchat, tak přece jenom si vyprosím ještě krátký komentář a trpělivost k záchrankám.
Nejrizikovější záležitost zde diskutovaná podle vás pro pacienty je dvacetiminutová dojezdová doba. Já musím konstatovat, že přestože pan poslanec Váňa tady velmi seriózně rozebral problematiku záchranek, tak v tomto bodě s ním nemohu souhlasit. Ten zákon podmínky nezměkčuje. Ty podmínky, přestože se mění patnáct minut na dvacet, tak realita, kterou ten zákon ošetřuje, zůstává prakticky stejná.
Včera tady zaznělo, je přece každému nad slunce jasné, že jestliže je někdo na Sněžce, nemůže tam dojet záchranka. Ale na druhou stranu uznejte, že ten zákon je daleko přísnější norma, než je norma formy vyhlášky, a že vymahatelnost té dojezdové podmínky bude daleko větší, než byla v té vyhlášce. Proto byla napsána tak, aby odpovídala realitě, nezhoršuje ji, ale my, máme-li provozovat zdravotnický záchranný systém, potřebujeme záchranáře a nemůžeme je mít všechny zavřené ve vězení. Musíme dbát i na jejich ochranu. A přestože v zákoně není a ani nemůžeme tedy souhlasit bohužel s těmi navrhovanými úpravami, které byly ze Senátu, které se týkají sociálních benefitů, tak my jsme slíbili, že sociální benefity zavedeme. Pracujeme na separátním opatření s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ten slib platí a bude v nejbližší době sepsán v podobě, která bude moci býti dána do vlády.
Děkuji vám zatím za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Mám zde čtyři faktické poznámky. První faktická poznámka pan poslanec Antonín Seďa, poté pan poslanec Bohuslav Sobotka, Soňa Marková a pan poslanec František Laudát. Takže nejprve pan poslanec Seďa.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Já děkuji panu ministrovi zdravotnictví, že nám tady docela obšírně objasnil své kroky, své názory. On možná se bude divit, ale já s řadou těch jeho názorů a návrhů souhlasím. Problém je, že ta jeho zdravotní reforma a zdravotní zákony tomu neodpovídají. ***