(16.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, děkuji také, pane poslanče. Faktická poznámka. Prosím.
Poslanec Martin Gregora: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já jenom řeknu takovou poznámku z pohledu mě jako lékaře, který 15 let záchranku jezdil. Ačkoliv se to laikovi nezdá tak logické, ale přesto to tak je, ona časová doba, dojezdová vzdálenost, není až tak důležitá jako vybavení sanitky a erudice a schopnosti lékaře a záchranářů, kteří tam přijedou.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Martin Gregora. Děkuji, faktická poznámka skončila a vracíme se k řádným přihláškám. Pan kolega Alfréd Michalík má slovo.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, ve svém druhém časovém přídělu se chci věnovat tisku 411, bod 97. Jedná se o změnu a novelu zákoníku práce, jedné z nejzákladnějších zákonných norem, které jsou přijímány v demokratické společnosti. Na něm bych chtěl ukázat to, v čem se tato vládní garnitura dopustila chyb především při způsobu projednávání, ale i vlastně cíle.
Nejdříve mi dovolte, abych citoval z důvodové zprávy krátký úsek o stanovení cíle. Předkládaným návrhem zákona se sleduje zejména a) reagovat na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 116/2008 Sb. a promítnout do zákoníku práce podpůrnou působnost občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích, b) reagovat na programové prohlášení vlády České republiky ze dne 4. 8. 2010, c) akcentovat obecný princip autonomní vůle účastníků základního pracovněprávního vztahu zaměstnavatele a zaměstnance při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance, a poslední dva body, provést další drobnější změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, i když jsou potřebné, a provést adekvátní legislativně technické úpravy navazující na změny pod písmeny a) až d).
Krásné cíle. Samozřejmě otázka je, jakým způsobem jich bude dosaženo. Já bych chtěl znovu zdůraznit vážnost této normy. Vztah zaměstnance a zaměstnavatele, to je v Evropě téma, kterému se věnuje maximální pozornost a je velmi citlivé, protože zaměstnanci jsou vlastně největší nositelé jak produkčních, tak daňových produktů v každé společnosti, a víme že i u nás prakticky zaměstnanec nese na svém hrbu prakticky gros daňových zátěží či přínosů pro státní rozpočet, odvodů do sociálních i zdravotních fondů. Dokonce v naší společnosti je to tak daleko, že zaměstnanec třeba do zdravotních a sociálních fondů odvádí dvakrát až třikrát víc než OSVČ a u zdravotnictví konkrétně do pojištění odvádí snad pětinu toho, co platí stát za zaměstnance, které platí stát. Čili z tohoto důvodu vidíte, že všechny tři fondy pojištění - důchodové, zdravotní i státní rozpočet - jsou velmi závislé na kvalitě a úspěšnosti vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec, a tudíž zákoník práce, který tomu dává zákonný rámec, je velmi významný.
A tady si myslím, že došlo k velmi významnému pochybení ze strany vlády, protože vztah zaměstnance a zaměstnavatele je v celé Evropě posuzován a hodnocen a jako třetí ve hře jsou vždycky všude v Evropě odbory. A právě jednání tripartity o tomto zákonu, o této novele, aspoň dle našich informací, proběhlo velmi nestandardně a přímo flagrantně tam byly porušeny vztahy diskusních partnerů. Podle hodnocení odborů vůbec nebyly brány v potaz jejich námitky naopak, jak říkal jeden z náčelníků, probíhalo jednání tak, že vládní garnitura říkala: mluvte si, co chcete, my si stejně uděláme, co chceme, a v těchto zásadách, v těchto intencích bohužel výsledkem je tento zákon nebo tato novela.
Já vám přečtu názor jednoho z místopředsedů ČMKOS k této novele: Naše vláda nemá zájem přijímat reformy na základě širšího společenského konsenzu. Opět se to jednoznačně potvrdilo, když schválila novelu zákoníku práce a nevzala v úvahu ani jeden z podstatných návrhů odborů, ale ani zásadní připomínky odborné veřejnosti. Napravovat tyto nezodpovědné experimenty bude velmi těžké, či téměř nemožné. Novela, kterou poslanci schválili, má platit od ledna 2012, snižuje jistoty zaměstnanců, omezuje jejich odborová práva. Proklamovaná vyšší flexibilita pracovněprávních vztahů je pouze zástěrka.
Novela upřesňuje vztah zákoníku práce k základnímu soukromoprávnímu zákonu, tedy občanskému zákoníku. V řadě případů to pro zaměstnance znamená nejen mnohá rizika, ale novela není provázána ani s budoucím novým občanským zákoníkem, který mnoho otázek řeší zcela jinak než ten současný, takže tuto úpravu bude třeba znovu brzy měnit. Nejhorší je, že novela ponechává velký prostor pro takzvané prekérní formy pracovních vztahů, které nezajišťují jejich zaměstnancům plnou ochranu. Nastavuje nové mechanismy, jejichž vinou bude pracovní poměr na dobu neurčitou s plným úvazkem pro stále větší počet zaměstnanců nedosažitelný. Občané tak přijdou o základní předpoklad pro rozvoj osobního a zejména rodinného života. Novela totiž staví pracovní poměr na úroveň dohodám o pracovní činnosti a o provedení práce, které chrání zaměstnance zcela nedostatečně. Práce na dobu určitou by neměla přesáhnout tři roky a u jedné firmy by se neměla opakovat více než dvakrát.
Jako nový výpovědní důvod se zavádí nedodržení léčebného režimu v prvních 21 dnech. Je to nepřijatelný zásah do integrity zaměstnance v oblasti, která není součástí pracovněprávního vztahu. U dohody o provedení práce se navrhuje zvýšení maximálního limitu práce ze 150 hodin na 300 hodin ročně s tím, že i z této dohody se bude odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zavedení písemné formy je dílčím, avšak nedostatečným zlepšením.
Mohl bych pokračovat dále ve výtkách, které odbory k této novele mají, ale myslím si, že především na projednávání tohoto zákona je vidět ta největší chyba, které se tato vládní garnitura dopustila při projednávání takzvaně reformních zákonů, že celou dobu, na kterou měla čas a mohla to projednávat dřív, bohužel arogantně nepřihlížela názorům partnerů a prosadila silou své stanovisko a své postoje, dokonce některé možná ve tvrdším provedení, než byly původně uvažovány. Takže z toho důvodu si myslíme, že zákoník práce v této podobě přinese problémy, vytvoří možná některé střety, které mohou vést i k sociálním problémům a sociálním střetům, které mohou být vyhroceny už v příštím roce. Proto si myslím, že to je dostatečný důvod k tomu, aby účinnost tohoto zákona byla buď odložena, anebo aby byl zrušen úplně. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Michalíkovi. Pan ministr práce a sociálních věcí nyní žádá o slovo. Prosím. ***