(20.30 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, protože jsme se novelou zákoníku práce zabývali velmi podrobně ve všech třech čteních v Poslanecké sněmovně a protože Senát nenavrhl žádné změny v textu novely zákoníku práce, pouze bez zásahu text vrátil do Poslanecké sněmovny, tak mi dovolte, abych jenom velmi stručně shrnul, že novela zákoníku práce je velmi obsáhlá. Má více než 300 jednotlivých novelizačních bodů a můžeme ji věcně rozdělit do tří částí, kde v jedné části je reakce na nálezy Ústavního soudu a zapracování nálezu Ústavního soudu do textu zákoníku práce. Ve druhé části novelizačních bodů se jedná o formulační zpřesnění, zpřehlednění formulací zákoníku práce tak, aby byl uživatelsky přívětivější vzhledem k tomu, že se jedná o normu, kterou se musí řídit několik milionů občanů České republiky. A třetí část novelizačních bodů jsou věcné úpravy, které mají za cíl zpružnit trh práce, zjednodušit a procesně mnohem lépe uchopit ochranu zaměstnance na jedné straně a vymezení povinností zaměstnavatele na druhé straně.
Připomenu taková konkrétní ustanovení, jako je úprava podmínek pro pracovní poměry na dobu určitou, úprava podmínek pro dohody o provedení práce, úprava odstupného v odstupňování podle délky pracovního poměru a podobné další novelizační body, které mají za cíl zlepšit vymahatelnost práva v oblasti pracovněprávních vztahů a zjednodušit pracovněprávní vztahy při zachování ochrany práv obou stran pracovního poměru. Z těchto důvodů považuji novelizační body za velmi důležité a žádám o podporu toho znění, které bylo předloženo Poslanecké sněmovně, byť s tímto zněním Senát nevyslovil souhlas.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Chtějí se k usnesení Senátu postupně vyjádřit zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Vladimíra Lesenská a zpravodaj ústavně právního výboru poslanec Jan Chvojka? Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobrý večer, vážené dámy a pánové. Předložený návrh zákona je podle současného platného právního stavu již 21. novelou zákoníku práce od jeho přijetí v roce 2006 s účinností od 1. ledna 2007. Podle důvodové zprávy se předkládaným návrhem zákona sleduje zejména reagovat na nález Ústavního soudu vyhlášený pod číslem 116/2008 Sb., který zásadně ovlivnil úpravu pracovněprávních vztahů v základních systémových přístupech, a v té souvislosti promítnout do zákoníku práce i formálně podpůrnou působnost občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. V tomto smyslu se v zákoníku práce navrhuje zejména nově vymezit způsob použití občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy, a to tak, že jako první se v těchto vztazích použijí ustanovení zákoníku práce, a pokud je není možné použít, protože neupravují určitou záležitost, použijí se adekvátní ustanovení občanského zákoníku. Ustanovení občanského zákoníku se však použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám pracovněprávních vztahů, které se nově upravují. Pro pracovněprávní vztahy mají mít tyto zásady normativní, nikoli jen deklaratorní význam. Podle těchto principů by měla být vykládána a aplikována konkrétní ustanovení zákoníku práce, ale i subsidiárně použitá ustanovení občanského zákoníku.
Absolutní a relativní neplatnost právních zákonů je další z bodu, které zákoník práce nově vymezuje. Dále má zákoník práce reagovat na programové prohlášení vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010, v němž byly uvedeny změny vedoucí k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst. V tomto smyslu se v zákoníku práce navrhuje zejména zvýšit roční limit u dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin. Dále nově upravit podmínky pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Vázat výši odstupného na počet odpracovaných let u zaměstnavatele. Prodloužit délku zkušební doby vedoucích zaměstnanců na šest měsíců. Změnit úpravu konta pracovní doby tak, aby došlo ke zpružnění a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů.
Dále má zákoník práce za úkol provést některé další věcné změny, a to zejména doplnit do zákoníku práce institut dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Nově koncipovat úpravu týkající se rozvržení pracovní doby, a to dosavadní rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení. Dále má doplnit přímo do zákoníku práce úpravu smluvního platu, provést dílčí změny v úpravě dovolené v souladu s právem Evropské unie. Provést změny v úpravě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v souladu s právem Evropské unie. Zpřesnit úpravu týkající se postavení a působnosti zástupců zaměstnanců a úpravu týkající se uzavírání kolektivní smlouvy.
Zákoník práce má akceptovat ve své úpravě princip autonomie, vůle účastníků základního pracovněprávního vztahu, a to zaměstnavatele a zaměstnance, při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance. Provést další drobnější změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, i když jsou potřebné. A provést adekvátní legislativně technické úpravy související s uvažovanými změnami.
Vláda návrh schválila dne 29. června 2011 usnesením č. 496 a předložila jej Poslanecké sněmovně 30. června 2011. Poslanecká sněmovna na své 20. schůzi konané 20. července 2011 v prvém čtení vládní návrh zákona poté, co nepřijala návrh na jeho zamítnutí - z přítomných 157 poslanců bylo pro zamítnutí 58, proti 97 - jej přikázala k projednání výboru pro sociální politiku a ústavněprávnímu výboru a lhůtu k jeho projednání zkrátila na 30 dnů. Ústavněprávní výbor návrh zákona projednal na 27. schůzi konané dne 22. srpna 2011 a usnesením č. 63 doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila v předloženém znění.
Výbor pro sociální politiku návrh zákona projednal na 10. schůzi konané dne 25. srpna 2011 a usnesením č. 55 doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila s pozměňovacími návrhy, které tento výbor přijal. Jednalo se o 16 pozměňovacích návrhů a všechny se týkaly zákoníku práce a byly ve třetím čtení přijaty. Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala ve druhém čtení 30. srpna 2011 na své 22. schůzi.
Ve druhém čtení poslanec Chvojka podal deset pozměňovacích návrhů, z nichž sedm bylo k zákoníku práce a v převážné většině směřovaly k vypuštění určitých novelizačních bodů. Jeden navrhoval vypustit část devátou obsahující změny v zákoně o zaměstnanosti a dva se týkaly desáté části, pokud jde o nové znění § 12 a 25 zákona o inspekci práce. Poslankyně Lesenská podala 29 pozměňovacích návrhů, z nich deset bylo shodných s návrhy předloženými poslancem Chvojkou. Žádný z nich nebyl ve třetím čtení přijat.
Dále pak skupina tří poslanců, a to za TOP 09, podala dva pozměňovací návrhy týkající se výše správní režie dvou pojišťoven, které do nabytí účinnosti zákonné úpravy úrazového pojištění zaměstnanců, což je zákon č. 266/2006 Sb., působí v oblasti nyní uplatňované úpravy zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tyto pozměňovací návrhy byly ve třetím čtení přijaty. ***