(23.20 hodin)
(pokračuje Rath)
Totéž předkladatel tohoto zákona. Naposledy jsem ho viděl dole v nálevně. A už nedodržoval řady lékaře. Vůbec! (Se smíchem:) Čili já jako lékař mu znovu říkám, ať si vzpomene na to, co mu lékař při jeho poslední kontrole říkal, protože to hodil zjevně za hlavu. A - už tady je, konečně, pan předkladatel zákona, zdraví mě.
Pane ministře, nezapomínejte, abstinovat, abstinovat, abstinovat. (Smích.) To jste před pár minutami hrubě porušil. Takže prosím, mějte to na vědomí a nezapomínejte, že alkohol v míře nezřízené je jed!
Takže dámy a pánové, zajímalo by mě, kde má TOP 09 svého předsedu klubu, protože díky jeho návrhu tady teď také sedíme a musíme sedět a bylo by zajímavé zjistit, proč tady není.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, uplynul váš čas.
Poslanec David Rath: Děkuji. Doufám, že mi odpovíte, paní předsedající.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení přátelé po mé pravici, vážení přátelé po mé levici, vážení přátelé naproti mně, vážení přátelé za mnou, máme 23.21, já jsem tu od 4.20 hodin, to znamená nějakých 19 hodin s krátkými přestávkami. Možná si myslíte, že mi to vadí. (Poznámky z řad koalice.) Možná si myslíte, že jsem unavený. (Poznámky z řad koalice.) Možná si myslíte, že bych se radši díval na televizi. (Unisono: Ne.) Na seriály. Že bych šel radši do kina. (Unisono: Ne.) Já nechci ani jedno. Já jsem tu rád. Unavený nejsem. A jsem tu rád, protože jsou tu samí milí, chytří a krásní lidé. (Souhlasné poznámky z řad koalice. Potlesk.) Někteří splňují všechny tři podmínky, někteří jenom některou. Ale jsem tu zejména proto, že zákony, které předkládá vaše vláda, jsou natolik antisociální a jsou natolik špatné, že si zaslouží kritiku v jakoukoli denní i noční hodinu. Takže to, že je už půl dvanácté, mě nijak neodradí a myslím, že to neodradí nikoho z naší strany.
Dovolte mi tedy, prosím, abych vás seznámil se svým názorem na předkládaný zákon a předkládanou novelu o stavebním spoření, na tisk 378. (Reakce na poznámku z pléna.) Se svým názorem, přesně tak. (Smích. - Hlas: S vlastním názorem?) S vlastním názorem. (Hlas: Opravdu?) Nevěříte tomu, ale je to tak. (Smích.)
Takže zákonem č. 348/2010 Sb. ze dne 12. listopadu 2010 byl novelizován zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákon o daních z příjmů, jehož schválení proběhlo ve stavu takzvané legislativní nouze. Tuto novelu zákona Ústavní soud dne 19. dubna 2011 zrušil nálezem Ústavního soudu 53/10 vyhlášeným pod č. 119/2011 Sb., a to uplynutím dne 31. prosince 2011.
V tomto nálezu Ústavní soud mimo jiné konstatoval - cituji - že princip právní jistoty a ochrany důvěry v právo podle čl. I odst. 1 ústavy nelze vztahovat na očekávaní účastníků stavebního spoření, že v průběhu trvání jejich stavebního spoření nedojde ke snížení výše státní podpory podle § 10 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje-li totiž stát určitý příspěvek, jehož stanovení představuje (nesrozumitelné) beneficium ze strany zákonodárce, aniž by s tím současně bylo spojeno naplňování určitého základního práva nebo svobody, nemohou jeho příjemci spoléhat na to, že do budoucna nedojde k přehodnocení jeho výše.
Snížení poskytování státní podpory na stavební spoření z dosavadních 15 % na 10 % není protiústavní. Proti tomu nemám žádných námitek. Toto snížení vláda i koalice odůvodňuje snížením již tolik zatíženého státního rozpočtu. Výše příspěvku má podle této novely dosáhnout pouze 2000 Kč, jako limit je stanovena částka 20 tisíc Kč. Tento příspěvek ale bude uživatelům stavebního spoření připsán zpětně i za letošní rok, tedy nejenom těm, kteří smlouvu uzavřou v příštím roce, ale i těm, kteří smlouvu mají již uzavřenu. Jedná se v tomto případě o nepravou retroaktivitu, kterou Ústavní soud označil jako za obecně přípustnou. Ač je tento fakt označován jako ústavně konformní, nic nemění na tom, že tato novela narušuje jistotu, a to nejenom právní, uživatelů stavebního spoření. Laicky řečeno - nemají jistou výši podpory na další léta. Jejich investice, ač stavební spoření s příspěvkem státu je dnes stále ještě nejvýhodnějším spořením pro občana České republiky, není jistá tak jako doposud.
Tento fakt odrazuje i potenciální uživatele stavebního spoření a stavební spoření jako takové se stává nevýhodné. Závazek na celých 6 let s nejistými vyhlídkami na neustálé měnění podmínek výše státní podpory na jistotě uživatelům , byť i potenciálním, nepřidává.
Přitom ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách po vázací lhůtě zhruba 314 miliard Kč vkladů, což tvoří 75,7 % veškerých finančních prostředků. Dnes to činí téměř 400 miliard. Jedná se o účastníky, kteří nečerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory pak mohou využít na jakýkoli účel. Velká část těchto úspor ale jde právě na bydlení, na které je určená, i když ne formou úvěru. Vezměme v úvahu platby na ceny bytů, vybavení bytů i pouhé energie za byt. Můžeme s klidným svědomím říci, že spoří všechny rodiny v České republice. Máme zde téměř 5 milionů smluv. Nepřipadají tedy v úvahu výroky ministra financí, že stavební spoření je přežitek. Stavební spoření funguje již 18 let a jako takové je už jenom podle počtu smluv hojně využíváno. Přijetím této úpravy ale občan ztrácí výhodnou možnost, jak zhodnotit své úspory a účelně je pak vynaložit nejenom do svého bydlení. Na druhé straně stát ztrácí možnost, jak alespoň touto cestou zmírnit dopady ostatních necitlivých vládních reforem. Jen kvůli finanční krizi občané přišli o značnou část svých úspor i z takzvaných konzervativních, opatrných fondů, které bankovní domy doporučují, a po dalších upozorněních ministra financí, že bude ještě hůře, nemohou dnes důvěřovat ani bankám. Nechceme přece, aby si občané spořili a nechávali peníze doma pod polštářem.
V tisku se také objevila zpráva, že zájem lidí o stavební spoření od začátku letošního roku klesá. Zároveň se v této souvislosti ale objevilo sdělení, že za pokles zájmu o stavební spoření může právě snižování a jiné omezování státní podpory. Pokud vláda bude v následujících a zbývajících letech funkčního období postupovat jako doposud, tedy omezovat státní podporu, stane se stavební spoření naprosto nepopulárním institutem. To ale, pokud dobře předpokládám, není účelem této novely, nebo by alespoň být nemělo. Navíc podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého mají stavební spořitelny méně klientů, tedy méně peněz, které mohou půjčovat v podobě úvěrů. Nebudou tak moci z dlouhodobého hlediska poskytovat tolik úvěrů, na kolik jsme byli dříve zvyklí. Nejde tedy jen o stavební spoření, ale o spořitelny jako takové.
Proto s přihlédnutím ke zmíněným argumentům jsem pro zachování současné výše státní podpory stavebního spoření a úrovně 15 %, která platila do přijetí zákona č. 348/2010 Sb., to je do 12. listopadu. Zároveň navrhuji znovu zařadit osvobození od daně z úroků z vkladů stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory tak, jak to bylo před přijetím zrušené novely.
Tato novela je téměř totožná se zákonem č. 348/2010 Sb. ze dne 12. listopadu 2010, který také novelizoval zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákon o daních z příjmů. Schválení tohoto zákona proběhlo ve stavu takzvané legislativní nouze. Na základě toho Ústavní soud tuto novelu dne 19. dubna 2011 zrušil nálezem Ústavního soudu 53/10 vyhlášeným pod č. 119/2011 Sb., a to uplynutím dne 31. prosince 2011. Řekl jsem téměř totožná novela. Liší se pouze v jediném bodě, a to tím, že chybí srážková 50% daň, kterou právě Ústavní soud označil za protiústavní. ***