(18.40 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Při rozpočtu na tento rok jsem navrhovala pozměňovacím návrhem sloučit tento mzdový ukazatel opět do jednoho. Jak jsem přes celý rok jezdila po školách, nejenom já, ale i moji koaliční kolegové, tak slyšeli od ředitelů, že by moc prosili, aby tento ukazatel byl opět vrácen v jeden celek. Budu to tedy v druhém čtení navrhovat a uvidíme, jak se moji odborní pedagogičtí učitelští kolegové napříč politickým spektrem k tomuto návrhu postaví.
A poslední věc, které bych se chtěla věnovat, je ono proklamované zvýšení mezd v hromadné výši 4 mld. Kč. Já bych se moc přimlouvala za to, protože k tomu musí dojít, protože je to v koaliční smlouvě, aby za prvé tato částka byla rozdělena na dvě části. Tři čtvrtiny této části aby šly do tarifních platů a jedna čtvrtina do nadtarifní složky, tedy do složky, kterou mohou ředitelé škol odměnit velmi kvalitní pedagogické pracovníky.
A pak bych moc prosila, až se bude dělat nová mzdová tabulka, která se bude určitě dělat ve spolupráci Ministerstva školství a Ministerstva práce a sociálních věcí, aby v této situaci bylo postupováno obráceně než loni. Loni se začínalo velkým přidáváním u mladých nastupujících kantorů, čehož si velice vážím, ale i jim už došlo, že nastoupí za dvacet tisíc hrubého a budou odcházet do důchodu za tarifní plat dvacet čtyři tisíc hrubého. Tak pokud by ty čtyři miliardy mohly být rozděleny jakoby v obráceném gardu. A potom, jestli by nestálo za úvahu, aby z těchto 4 mld. byly věnovány nějaké peníze na ostatní osobní náklady proto, protože školy dneska musí nemocenskou z těch "onivek" hradit, a potom už jim nezbývají peníze na školní pomůcky, na další vzdělávání učitelů a podobně.
A co se týče celkového rozpočtu, nejenom v oblasti školství, ale především v oblasti sociálních věcí a peněz na sociální ústavy, peněz pro regiony, nejsem spokojena s tím, jak je navržen. Hlavně já to beru tak, že když poslouchám dneska výstupy v televizi, čtu noviny, tak vlastně skutečné je, že vlastně námi schvalovaný zákon, zákon o státním rozpočtu, je tak trochu věštění z křišťálové koule. Můžeme předpokládat téměř na 100 %, že peníze, rozpočet tady v této Sněmovně budeme v prvním čtvrtletí roku 2012 řešit znovu, a to řešení nebude jednoduché, protože, jak to vypadá, tak asi budeme škrtat, škrtat, škrtat.
Vzpomínám si na rok 2008, kdy jsme tady byli všichni nazváni ze sociální demokracie, že šíříme poplašnou zprávu, když jsme říkali, že krize se bude dotýkat i naší republiky. Tak teď už nás nikdo nezahrnuje velmi optimistickými čísly, ale aspoň nás upozorňuje na to, že bude ještě hůř.
Děkuji vám za pozornost, dámy a pánové, a těším se na projednávání ve výborech a ve druhém čtení.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Václav Zemek. Mám tady faktickou přihlášku pana poslance Ladislava Velebného. Předpokládám, že je to omyl, neboť ho tady ani nevidím, takže ho odmažu. Pane poslanče, můžete se ujmout svého slova, prosím.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se pokusil být velice stručný vzhledem k pokročilému času. Můj příspěvek se týká kapitoly rozpočtu Ministerstva životního prostředí.
Týká se to problematiky, kterou jsme tu probírali již loni, přesně na tom samém místě, týká se to výdajů ministerstva na programy ochrany přírody a krajiny, konkrétně na program péče o krajinu. Je to program, z kterého čerpají především obce a občanská sdružení, a má za cíl chránit drobné památky v přírodní krajině. Abych to upřesnil, jedná se tady o částky řádově v desítkách milionů. Tento program byl utlumen proti loňsku více jak o polovinu. Což si myslím, že už je na hraně udržitelnosti řady cenných přírodních lokalit, a stejně jako si nenecháme spadnout Karlštejn, tak bychom měli usilovat o to, abychom zachovali i naše přírodní bohatství.
Já avizuji to, že předpokládám, že tento návrh zákona, pokud projde do druhého čtení hlasy vládních poslanců, ale chtěl bych to řešit ve druhém čtení a na výboru pro životní prostředí formou pozměňovacích návrhů. Jak říkám, byla by to škoda a tento problém tu je a měl by být vyřešen. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec František Bublan. Dámy a pánové, upozorňuji, že mám ještě další dva poslance přihlášené do rozpravy, takže pomalu ale jistě spějeme do finále. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, celý ten rozpočet a rozprava kolem něho je vedena ve znamení velkých a plošných škrtů, a nejen z roku na rok, ale dokonce z měsíce na měsíc a nebo ze dne na den, protože pan ministr financí říkal, že střílíme na velmi pohyblivý cíl. To samozřejmě vyvolává velkou nejistotu a velké tenze ve všech oblastech našeho života.
Už zde byla řeč o hasičích a vězeňské službě a také o policii. Já bych si ještě policie trošku všiml.
Ministerstvo vnitra a policie hledá rezervy, celkem poctivě hledá, vytvářejí se různé komise, které hledají, kde by se dalo ušetřit, kde by se dalo něco změnit. Hledají systémová opatření a strukturální opatření, ale přitom chtějí zachovat tu nejzákladnější ochranu pro naše občany. Já kvituji s povděkem, že to hledání se neubírá směrem k tomu, že by se rušily nějaké služebny - zatím - nebo že by se omezila ochrana obyvatel. Nicméně jak jsem si přečetl výsledky jedné z těch komisí, tak jsem se trošku zděsil, protože samozřejmě byly tam některé dobré nápady a některá opatření, která se dají podepsat, jenže to je ušetření v řádech milionů, možná desítek milionů, ale nikoliv miliard. Kromě těch dobrých nápadů jsou tam nápady, které skutečně jsou zoufalé, a mě tak napadá, že zoufalí lidé hledají zoufalá řešení.
Jenom připomenu, o čem policie uvažuje, co by mohla udělat, aby ušetřila peníze. Je to třeba zrušení ochrany NKÚ. Je to možné, ať policie nehlídá NKÚ, ale bude ho muset hlídat někdo jiný. To znamená NKÚ si bude muset najmout nějakou soukromou bezpečnostní službu a bude ji muset zaplatit a v podstatě rozpočtově je to úplně stejné.
Zrušení a nebo ponížení policejních škol. I toto je možné, ovšem za předpokladu, že si zachováme alespoň to nejzákladnější, abychom mohli vychovávat budoucí policisty. V tuto dobu je minimální nábor a také minimální počet žáků, ale to se samozřejmě změní. To se musí změnit. A potom se dostaneme do situace, jak to známe s mateřskými školkami, že najednou nám budou školy chybět a policisté budou bez potřebného vzdělání. Nehledě k tomu, že dneska policejní školy ani nemohou provádět takováto doškolování a odborné kurzy, protože jednotliví ředitelé nepouštějí policisty do těchto škol, mají nedostatek lidí. Takže i tento návrh je podle mého soudu zoufalý a velmi krátkozraký.
Dalším takovým nápadem je redukce policejních vrtulníků. My jich máme asi osm funkčních. Policejní vrtulník není nadzvukové letadlo, takže aby policie byla v dosahu tam, kde je zapotřebí nějak zasáhnout, tak musí být poměrně blízko a není možné, abychom měli dva vrtulníky na celou republiku. To nemusíme mít nakonec vůbec žádný. Takže i tento nápad vidím jako nereálný a v podstatě nic neříkající, nehledě k tomu, že se ušetří skutečně minimum.***