(18.00 hodin)
(pokračuje Tejc)
Těch dopadů je skutečně mnoho a nemá smysl, abych o nich o všech hovořil. To podstatné jsem zmínil a myslím, že je evidentní, že rozpočet Ministerstva vnitra a rozpočet České republiky spolu úzce souvisí. A mohu chápat snahy ušetřit, ale nemohu se nikdy ztotožnit se snahou šetřit tak, abych něco, co má chránit občany České republiky, úplně zničil a destruoval. Pokud to tedy není mým cílem. A já věřím, že cílem žádné vlády České republiky toto není.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dámy a pánové, než připustím k mikrofonu dalšího řečníka, jímž je pan poslanec Ladislav Velebný, tak jistě jste si všimli, že vám nefungují hlasovací zařízení a zhasla informační tabule. Prosím vás, není důvod k panice. Byla jsem upozorněna, že nefunguje hlasovací zařízení, možná se tak stalo z důvodu nějaké dlouhodobé nečinnosti, už se na tom pracuje a celý systém by se měl restartovat. Přihlášky mám před sebou, takže vím přesně, v jakém pořadí jste přihlášeni do rozpravy.
Takže předávám nyní slovo panu poslanci Ladislavu Velebnému. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Velebný: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Nezbývá mi, než zde říci několik slov k rozpočtu. Je to špatný rozpočet, je to asociální rozpočet, je to prostě mizérie. Těžko říci, zda by rozpočtové provizorium nebylo lepší řešení, když nyní víme, že nebudou naplněny příjmy rozpočtu. Pokud nám pan ministr financí u vyšší moci nevymodlí zázrak. Přeji mu k tomu mnoho úspěchů, ale aniž bych jakkoli snižoval víru, obávám se, že Bůh má jiné starosti než naslouchat prosbám ministra financí České republiky.
Nicméně v situaci, do které tuto zemi zavedly vlády vedené Mirkem Topolánkem a Petrem Nečasem, čili vlády pod taktovkou ODS, nám pomůže asi jenom zázrak. Jedním z nich by mohlo být prozření Občanské demokratické strany, její poznání, že nemá ani lidskou, ani morální schopnost vést tuto zemi. Logickým krokem je demise vlády. Přátelé, poslankyně a poslanci z vládních stran, měli byste se chovat pokorněji k faktu, že nikdo z vás nevyhrál poslední parlamentní volby, že je vyhrála Česká strana sociálně demokratická. Je načase, abyste se zamysleli nad vaším mandátem. Ale protože se zázraky nedějí nebo se dějí jenom výjimečně, mávnu nad tím rukou. Zázračně se také může vzpamatovat ekonomika a naše rozpočtové příjmy se mohou nebývale zvýšit. Nu, pane ministře, toto by stálo v neděli dopoledne za pokus.
Jestliže nás ale Bůh nevyslyší, a obávám se, že nevyslyší, pokud se nevzpamatuje ani ODS, ani naše hospodářství, pak nám nezbývá, než projednat tento rozpočet. Víte, koalice se snaží vykreslit sociální demokracii jako stranu šílenců, kteří chtějí jenom hrabat a jejichž heslem je "Po nás potopa!". Ale my zde přece nechceme větší schodek, my nechceme vynakládat miliardy na další letouny pro armádu. Nechceme nakupovat další pandury. Neprosazujeme opencard do každého města. My se vám, vážené poslankyně a poslanci za koaliční strany, snažíme sdělit, že náklady krize a problémů by měli nést všichni občané této země takovým způsobem, jakým jsou toho schopni.
Tento rozpočet má dva problémy. Jeden je vážný a menší, druhý je drastický a obrovský. Tím menším a vážným jsou výdaje. Bohužel, je nutné šetřit. Nejprve by pan ministr Vondra mohl například přestat objednávat mediální analýzy svých televizních show. A já se bojím, opravdu a upřímně, že podobných šílených věcí bychom nalezli při pečlivém hledání stovky a tisíce, že bychom jenom takto poctivým zrušením zbytečných výdajů ušetřili miliardy korun.
Větším problémem jsou ale příjmy. Pojďme se ještě jednou vrátit k této otázce. Pojďme říci bohatým lidem v této zemi, že i oni budou muset zaplatit více, abychom se dostali do stavu opravdové finanční stability. Ale s tím tento rozpočet nepočítá. Šetří nikoliv na výhodách moci, ale na výdajích směřovaných k těm, kdo jsou postiženi krizí nejvíce. Protože jsou postiženi existenčně. Peníze bere zase hlavně těm, kteří jich mají málo, dejme tomu, že jim nebere nijak dramaticky moc, ale zase to dělá stále a na mnoha místech. Krize se pro tuto koalici stala záminkou k velkému přerozdělení výdajů na stát. Bere chudým, dává bohatým.
Dámy a pánové, poslanci vládní koalice, vážené Jánošíčky naruby, vážení Jánošíci naruby prostřednictvím paní předsedající, mnozí sociální demokraté v této Sněmovně soudí, že projednat tento rozpočet je třeba, protože je to lepší situace než rozpočtové provizorium. Ctím jejich názor. V nynější situaci na světových trzích s aktivy by bylo provizorium opravdu nešťastným řešením. Je to ještě horší varianta než tento rozpočet, který je katastrofický.
Neděkuji vám za pozornost, protože není za co. Vás cizí názor stejně nezajímá. S mým hlasem ale nepočítejte. Projednání rozpočtu ale nebudu zdržovat. A na rozloučenou bych jenom zopakoval, že čestné řešení by bylo rozpustit tuto koalici a začít jednat o vládě, která by byla schopna řešit problémy země, a ne je házet na bedra občanů.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Alfréd Michalík.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, o tom, že stojíme před nejdůležitějším zákonem letošního roku, tady bylo hovořeno, nemíním to vyvracet. Máme řešit v prvním čtení rozpočet roku 2012, rozpočet, kde výdaje i příjmy jsou přes bilion korun, ale ztráta je avizovaná sto miliard. Čili z pohledu hodnocení manažera fabriky, protože de facto se jedná o obrovskou fabriku, je to problém, který by měl být řešen. Jsou proti sobě dvě věci. Jednak v Evropě nebo v tomto stavu jsme už 15 let, čili bychom měli být zvyklí na to, že ztráta nebo neplnění výsledku je skoro v Evropě zvykem. Že jsou zadluženy a neplní rozpočty země jako Německo, Francie, a dokonce ve větším procentu k HDP než my. A nedělají z toho velkou hrůzu. Na druhé straně, když se to nebude řešit, může to být horší.
Chtěl bych tady zvýraznit některé aspekty, které jsou pro mě otázkou. Pan Kalousek jako naše jednička, tak jak to uměl kdysi ukázat kolega Topolánek, dokázal z našeho zadlužení vytvořit perfektní píárko, krizový stav toho, že naše země stojí ve stejné pozici jako Řecko, že udělá ještě krok dopředu a spadne do obrovské propasti. Přitom realita je úplně jiná. Zadlužení Česka je kolem 40 %, Řecko bylo hluboko přes 100. Přitom když chtěl nazvat příčiny tohoto zadlužení, tak se především zaměřil na rozmařilost předchozích vlád, především sociální demokracie, a dokonce ve své aroganci došel tak daleko, že poslal všem babičkám a dědečkům stotisícovou složenku, aby jim dokázal, že vlastně oni jsou příčinou našeho schodku. Že ten bilion ztráty je vlastně tím, že sto tisíc každý z našich obyvatel zavinil svou rozmařilostí. ***