(9.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Chci jednoznačně slíbit za celou vládu, a v tomto směru se vyjádřil několikrát i pan předseda vlády, že vláda je připravena v případě, že to bude nezbytné, a to riziko je veliké, přijít začátkem příštího roku na základě už větší míry poznání, jistoty a lednové prognózy do Poslanecké sněmovny s návrhem novely zákona o státním rozpočtu, kde vy jako suverén, který rozhoduje o státním rozpočtu, zvážíte novou situaci, kterou dnes nedokážeme s naprostou jistotou předpovědět, a schválíte, či neschválíte příslušnou novelu. Nechceme využít, nebo snad dokonce zneužít této situace k tomu, aby se rozhodování o příjmech a výdajích státního rozpočtu vymklo z vaší suverenity, pouze pokládáme za jediný možný správný postup předložit novelu opřenou o skutečné vědomí, nikoliv o pocity.

Musíme počítat se všemi variantami, a proto jsem požádal rozpočtovou skupinu Národní ekonomické rady vlády a pan předseda vlády požádal celý NERV o spolupráci. Ve spolupráci s NERVem zpracováváme celkem tři scénáře. Ten jeden dnes můžeme označit za mírně optimistický, a to je scénář, kdy by se růst pohyboval v nějakých desetinách v plusu, někde mezi nulou a jedním procentem. Druhý scénář je řekněme malé minus a třetí scénář je řekněme větší minus. Musíme počítat se všemi variantami.

Ten mírně optimistický nezbytně nepředpokládá mimořádná opatření v rozpočtové legislativě na příjmech a výdajích státního rozpočtu, neboť oněch 17 až 20 mld. oproti předloze, kterou máte před sebou, je objem v bilionovém rozpočtu, se kterým si samozřejmě každá exekutiva za mírně bolestivých opatření poradí, aniž by k tomu nezbytně potřebovala legislativní nástroje. Dovolím si to přirovnat k situaci letošního roku, kde vlivem chladnutí očekáváme rovněž zhruba 20miliardový propad na příjmech, zhruba 15 mld. na daních, 5 mld. na pojistném, a těchto 20 mld. jsme schopni vykompenzovat na výdajích, aniž by se tento propad negativně promítl do salda.

Pochopitelně, krizovější scénáře - pracovně říkejme malé minus a velké minus - už by si vyžádaly nejenom exekutivní zásahy, ale mimořádná legislativní opatření, která bychom museli předložit společně s novelou, a to především na výdajové, ale také možná na příjmové straně rozpočtu, podle hloubky problému, který prostě budeme schopni identifikovat až začátkem příštího roku. Scénáře chceme mít do konce roku připravené a potom vybrat k politické diskusi - zpracováváme je zatím na úrovni ryze expertní - a k politické diskusi pak vybrat ta opatření, která by odpovídala hloubce budoucího problému.

Tolik tedy prosím o pochopení této mimořádně turbulentní a mimořádně nepředvídatelné doby. Kdyby snad zde či kdekoli jinde na území České republiky byl někdo, kdo by chtěl říci, že si je jist, jaký bude skutečně reálný vývoj v příštím roce a jaké indikátory jsou stoprocentně jisté, tak ho vyvažme okamžitě zlatem a spolehněme se na jeho prognózu. Nicméně nikdo takový není ani tady, ani kdekoliv jinde na světě.

Dovolte, abych stručně okomentoval makroekonomické prostředí roku 2011. Inflační tlaky jsou v roce 2011 omezené, přičemž průměrná míra inflace byla v červenci odhadována okolo 2,3 %, poslední vývoj spojený s ochlazováním naznačuje spíš o něco nižší výslednou míru, spíše ke dvěma procentům než k 2,3. Vliv poptávky na inflaci je zanedbatelný a nepříznivá situace na trhu práce, která mimo jiné spolu s úspornými opatřeními ve veřejném sektoru podporuje nízký růst mezd, rovněž nepředstavuje žádné inflační tlaky.

V roce 2012 předpokládáme míru inflace dočasně na 3,5 %, přičemž jednorázovým faktorem tohoto výkyvu je předpokládané zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 14 %, jehož vliv do indexu spotřebitelských cen odhadujeme ve výši 1,1 %, to znamená administrativní přírůstek ve 3,5 %, administrativní vliv DPH je 1,1.

V roce 2011 se mírně zlepšovaly klíčové parametry trhu práce a situace na trhu práce je a nadále bude ovlivňována nejenom hospodářským vývojem, ale poklesem počtu obyvatel v produktivním věku 15 až 64 let. Myslím si, že to je důležité, abychom si byli neustále vědomi nejenom ve vztahu k penzijnímu systému a k penzijním účtům, ale i také k trhu práce, protože snad ne vždy...

Pane Böhnisch, prosím, jsem unaven...

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane ministře, promiňte, já požádám všechny, aby vám věnovali náležitou pozornost.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Nemusí, paní předsedkyně, stačí, když budou tišeji.

Očekává se, že míra nezaměstnanosti bude během roku 2011 mírně klesat. Za celý rok by měla klesnout pod 7 %.

Vezmeme-li vztahy k zahraničí, tak v roce 2011 se předpokládá mírný růst deficitu běžného účtu k HDP. Růst české ekonomiky v prvním pololetí 2011 byl stimulován růstem ekonomik hlavních obchodní partnerů, přičemž za celý rok 2011 se odhaduje růst exportních trhů okolo 7,2 %. Předpokládá se, že růst exportních trhů bude doprovázen i zvýšením exportní výkonnosti. V důsledku zhoršení směnných relací zejména z titulu vysokých cen na komoditních trzích v roce 2011 očekáváme snížení přebytku obchodní bilance. Naopak, mírné zlepšení by měla vykázat bilance služeb. I nadále záporná bude v důsledku odtoku reinvestovaných a repatriovaných zisků bilance výnosů, nicméně v roce 2011 se nepředpokládá výrazný nárůst jejího deficitu, to znamená, mělo by to být stále ve stejné přibližné relaci.

Celkem se vývoj jednotlivých složek běžného účtu platební bilance v roce 2011 projeví mírným zhoršením v poměru deficitu běžného účtu k HDP na minus 3,9 %, zatímco v roce 2012, očistíme-li to od jednorázových efektů, se odhaduje mírné zlepšení zhruba na 3,6. Deficit běžného účtu v tomto rozsahu nezakládá z hlediska makroekonomické nerovnováhy žádné významnější riziko.

Po stručném shrnutí makroekonomického rámce a otevřené žádosti o pochopení k naprosto nejisté a v této chvíli velmi obtížně předvídatelné predikci dovolte, abych vás podrobně seznámil s některými nominálními tituly. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP