(1.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A další vystoupí pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Máte svých deset minut.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dobré jitro, dá-li se to nazvat jitrem.
Zdálo by se, že v tuto pozdní hodinu už není koho citovat, že už všechno bylo ocitováno. Přesto však bych chtěl ocitovat pramen, který dosud citován nebyl, a to je prezident republiky, který při slavnostním projevu 28. října na Pražském hradě mimo jiné řekl: "Společenský neklid je nicméně zřetelný. Soudržnost naší komunity má vážné, spíše narůstající trhliny. Nedůvěra jedněch společenských skupin vůči druhým je poměrně vysoká."
Dámy a pánové, všichni cítíme, že na těchto slovech je mnoho pravdy, že společnost je hluboce rozdělená, což mimochodem brání jakýmkoliv společenským změnám, ale na straně druhé existuje celá řada skutečností, na kterých společnost rozdělená bohužel není. A domnívám se, že dnešní průběh Sněmovny a projednávání těchto zákonů významně přispěje ke sjednocení společenského vědomí o určitých skutečnostech. Společnost je jistě jednotná v náhledu na politiku. Devět z deseti lidí má negativní názor na politiku, sice každý z jiného důvodu, ale přesto. A na tyto reformy, které tady nyní projednáváme, i když projednáváme první zákon, 70 % lidí má negativní názor. Ale nemá to žádný vliv. Odbory si myslí něco jiného, opozice má jiný názor, řada odborníků má jiný názor. Většina občanů si nepřeje tyto reformy, ale jako by se nic nedělo. A to samozřejmě není dobrým vkladem do budoucnosti.
Ještě bych se chtěl zmínit o jednom problému, o kterém tady hovořil už kolega Zaorálek. Já jsem se včera díval na Události a komentáře v deset hodin, kde kromě předsedy našeho klubu přítele Sobotky byl vážený pan kolega Gazdík a vážený pan kolega Bárta. A jejich leitmotivem jejich vystoupení bylo, proč tohle děláte, vždyť jste mohli to říct ve výborech. Přátelé, to je stejná argumentace soudce Beana, který v známém americkém filmu obžalovaným říkal: "Chcete říct něco na svoji obhajobu, než vás uznám vinným?" No to je přesně ono. Chcete říct nějaké připomínky? Chcete mít nějaké připomínky konstruktivní? Klidně si je řekněte, než to schválíme do písmene tak, jak nám to vláda předepsala.
Dámy a pánové, takovýto způsob argumentace, takovýto způsob práce ve Sněmovně je samozřejmě zničující. No a to se samozřejmě projevuje v průběhu dnešní sněmovny, ve výkladu jednacího řádu. My jsme byli obviňováni z toho, že se nám jednou něco hodí, něco nehodí. No, jednali jsme přece o tom, jestli lze do probíhající schůze Sněmovny zařadit - a to také se tady ukazovalo, že se to jednou hodí, jednou nehodí. A přestože se mi zdá, že je zcela zřetelný i sémantický rozdíl mezi nejbližší sněmovnou a sněmovnou, která probíhá, tedy z logiky věci není to sněmovna nejbližší, tak jsme se na to dívali poněkud jinak. A zase se obrátíme na Ústavní soud. Zase budeme volat Ústavní soud, aby zasáhl do našich sporů, aby řekl, jak to vlastně ve skutečnosti má být. A současně budeme volat potom, že Ústavního soudu je mnoho, že nám do všeho mluví, že zasahuje do výkonu zastupitelské demokracie apod.
Domnívám se, dámy a pánové, že jsme se vydali na cestu, která není dobrá a která k ničemu dobrému nepovede. Nejen pro tuto Sněmovnu, nejen pro nás, ale zejména pro naše občany.
Abych se vrátil k zákonu, který projednáváme, po této úvaze. Mnohokrát bylo konstatováno, že cílem této novely, těchto navržených úprav, jak je předložila vláda, je snížení státního rozpočtu v souvislosti s poskytováním státní podpory účastníkům a je potřeba reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době plně nevede k financování bytových potřeb, a sblížení podmínek pro zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních produktů. To všechno je omáčka. V podstatě jde o to ušetřit peníze a tato argumentace je samozřejmě zcela lichá.
Návrh zákona, který nyní projednáváme, z hlediska úpravy výše státní podpory, to je její snížení z dosavadních 15 na 10 % v příslušném kalendářním roce, a to od 1. ledna, zvýšení podílu součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření v roce 2012 z dosavadních 15 % na 25 %.
Zvýšení limitu součtu cílových částek pohledávek z úvěrů osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb a úvěrů na poskytnutý úvěr ze stavebního spoření v roce 2012, z dosavadních 20 na 30 % - je totožný s návrhem, který už dříve Senát projednával.
Stavební spoření s příspěvkem státu je dnes nejvýhodnějším spořením pro občany České republiky. Mnohokráte to tady bylo zdůrazňováno, ovšem bez jakékoliv odezvy. Platí to tedy plně. Ke konci roku 2000 bylo na stavebních spořitelnách po vázací lhůtě asi 34 miliard korun vkladů, což tvoří 75 % veškerých finančních produktů. Je to nejzávažnější úvěrová záležitost. Dnes to už činí téměř 400 miliard. Jedná se o účastníky, kteří nečerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory mohou pak použít na jakýkoliv účel. Bez těchto lidí každé spoření, stavební spoření, musí samozřejmě zkrachovat. Je to obecně známo, přesto to výrazu v zákoně nijak nedošlo.
Téměř pět milionů smluv dokladuje, že spoří prakticky, nebo spořily, než tyto věci byly zasaženy, prakticky všechny rodiny. Nemůže obstát argumentace, že průměrná úroková míra u spořicích a termínovaných účtů činí 2 až 3 % ročně, že účastník stavebního spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení prostředků téměř 6 % ročně. Ta 2 až 3 % úroků v bankách spolknou neúměrné bankovní poplatky, které v České republice jsou. A neexistuje jiná nabídka, která by více motivovala střadatele k tomu, aby spořili.
Nelze souhlasit, a také Ústavní soud to zdůraznil, s přípustností takzvané nepravé retroaktivity, která umožňovala restriktivně zasahovat do dříve uzavřených smluv.
Díky finanční krizi občané přišli o značnou část svých úspor, i takzvaných konzervativních fondů, které bankovní domy doporučují, a to po dalším upozornění, že bude ještě hůře, nemohou s nadsázkou důvěřovat už ani bankám. Pokud podlomíme důvěru i v tento typ spoření, tak ta situace bude pro české domácnosti mnohem horší. Děkuji. ***