(18.10 hodin)
Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, ještě než se dostanu ke sněmovnímu tisku 378, tak malá poznámka. Dostala jsem informaci, že na Aktualne.cz sdělují, že jsem se pohádala s paní předsedkyní Poslanecké sněmovny. Jsem povahy mírné, a tudíž se nehádám, totéž platí o paní předsedkyni. Já jsem žádala paní předsedkyni, aby přečetla přesně název petice, proti jejímuž projednávání vznesl právo veta za poslance koalice, to je ODS, TOP0 9 a Starostové a Věci veřejné, pan poslanec Stanjura dříve, než mohla paní předsedkyně celý název říci. Paní předsedkyně mi slovo nedala, protože se už nevedla rozprava, tak to napravím nyní. Šlo o petici za přímou volbu starostů, primátorů, hejtmanů a prezidenta. Tak a to je informace pro idnes.cz.
A nyní ke sněmovnímu tisku číslo 378. Zákonem č. 348 z roku 2010 Sb. ze dne 12. listopadu 2010 byl novelizován zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákon o daních z příjmů. Jeho schválení proběhlo ve stavu tzv. legislativní nouze. Tuto novelu zákona Ústavní soud 19. dubna 2011 zrušil nálezem vyhlášeným pod číslem 119/2011 Sb., a to uplynutím dne 31. prosince 2011. Seznámím vás, vlastně vám připomenu průběh legislativního procesu projednávání zákona o stavebním spoření atd. Jde o shrnutí průběhu legislativního procesu, tak jak o něm hovořili na Ústavním soudu. Z vyjádření účastníků řízení, jakož i z těsnopiseckých zpráv Poslanecké sněmovny a Senátu a dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.
Dne 4. října 2010 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon 96/1993 Sb., o stavebním spoření a podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, schváleného usnesením vlády č. 669 ze dne 22. září 2010. Současně navrhla projednání zákona tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla ve smyslu § 90 odst. 2 jednacího řádu vyslovit souhlas již v prvém čtení. Návrh byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 116/0. Organizační výbor svým usnesením č. 32 ze dne 14. října 2010 projednával usnesení č. 117, kde hlasovalo pro 96 ze 144 přítomných poslanců, proti bylo 44. Dne 3. listopadu 2010 byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej na žádost vlády projednal ve zkráceném jednání, a organizační výbor téhož dne stanovil garančním výborem výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor návrh zákona projednal dne 11. listopadu 2010 a přijal usnesení č. 385, kterým ho doporučil schválit. Senát projednal a schválil návrh zákona, senátní tisk č. 365/0, dne 12. listopadu 2010 na své 25. schůzi, když pro něj hlasovalo 42 ze 76 senátorů a proti bylo 31 senátorů a 3 senátoři se hlasování zdrželi.
Já se ještě vrátím k tomu, kdy vystoupil k tomuto návrhu zákona pan předseda vlády Petr Nečas. Bylo to v úvodu 8. schůze Poslanecké sněmovny, kdy vystoupil pan předseda vlády Nečas, který k důvodům k vyhlášení legislativní nouze uvedl, že - a teď cituji: Bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. lednu příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument, založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Proto může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí předražení dluhové služby." Stále cituji: "Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše v řádech miliard, ve dvojciferném čísle miliard. Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo." Konec citátu. Jde o citát z těsnopisecké zprávy z jednání Poslanecké sněmovny dne 2. listopadu 2010, 8. schůze.
V rámci rozpravy dále vystoupili mimo jiné i opoziční poslanci Jeroným Tejc, Zaorálek, Filip, Sobotka, kteří formulovali námitky ve vztahu k důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze. Poslanec Bohuslav Sobotka navrhl odročení jednání na druhý den, tedy do 3. listopadu do 9 hodin. Pro návrh hlasovalo 74 ze 181 přítomných poslanců, 103 bylo proti. Pro potvrzení trvání stavu legislativní nouze k projednání předmětných sněmovních tisků hlasovalo 105 ze 151 přítomných poslanců, proti bylo 46. Jde o usnesení číslo 111. Téhož dne proběhlo i druhé a třetí čtení návrhu. Ještě před zahájením druhého čtení konstatovala Poslanecká sněmovna, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání. Zase zde mám, poněvadž samozřejmě jde o těsnopiseckou zprávu z projednávání Ústavního soudu, jak hlasovaly jednotlivé frakce.
Já skončím tento svůj vstup tím, že návrh zákona byl dne 19. listopadu 2010 doručen prezidentovi republiky, který jej podepsal dne 26. listopadu 2010. Schválený zákon byl poté 3. prosince 2010 doručen k podpisu předsedovi vlády. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 348/2010 Sb., s účinností od 1. ledna 2011. No a 19. dubna 20100 byl zrušen nálezem Ústavního soudu.
Tolik ode mě ve stručnosti a vystoupím ještě jednou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí poslanec Jaroslav Vandas a připraví se pan poslanec Václav Votava.
Poslanec Jaroslav Vandas: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych pokračoval, jak už jsem tady jednou říkal, v seznamování Sněmovny s velice důležitou materií, kterou je usnesení Ústavního soudu k tomuto zákonu. Budu pokračovat v bodě "námitka zpětné působnosti zdanění příspěvku na stavební spoření", bod 19.
Z konstrukce tohoto zákona vyplývá, že již uzavřením smlouvy o stavebním spoření vznikne účastníku stavebního spoření nárok na předem stanovenou celou částku stavební podpory, která mu bude vyplácena, pokud splní zákonem stanovené podmínky.***