(12.00 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také. Slovo dostává pan poslanec František Laudát.
Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já bych se tady nejprve pozastavil nad projevem nebo příspěvkem pana kolegy Paroubka. Já se domnívám, že se jedná o nejkvalitnějšího premiéra v historii této země, nikdo jiný už lepší nebude, takže si myslím, že jeho moudrý projev by možná měl být doplněný nějakými konkrétními kroky, jak to máme udělat.
A teď ještě k dalším věcem. Jsem docela takový rozpačitý, protože tady zaznívá: dotace, dotace, kolik vymůžeme dotací. Řekněte mi jednu jedinou zemi na světě, kde veřejný sektor vybudoval blahobyt, kde skutečně rozhýbal ekonomiku. Bohužel to není jenom názor sociální demokracie nebo levicové části spektra, ale koukám i tamhle na druhou stranu kamsi směrem k části ODS. Prosím, vždyť se podívejte - v přímém přenosu vám krachuje Řecko. V Řecku už někdy v roce 1985 profesoři na aténské vysoké škole křičeli, že to nedopadne dobře, jestliže čtvrtina hrubého domácího produktu je tvořena dotacemi, eurodotacemi, a podívejte se dneska. Když si k tomu ještě střihnete nějaký deficit, průběžný deficit státního rozpočtu každý rok, tak je výsledek, jaký je. A to, co dneska Evropská unie řeší, že ona Řecko nenechá dýchat, ona ho jen drží při životě, ale přidušuje ho stejně, protože bude splácet, a já myslím, že nebude mít na to, aby splácelo i tu půlku, ale je to můj osobní názor.
Mně to přijde trochu, jako když sem někdy v roce 1989, už ke konci éry nebo ke konci tábora míru a socialismu, přijel Gorbačov a československým komunistům říkal, že je to konec, a naznačoval jim to a oni stejně ještě mávali fanglemi do samého konce. Takže mně to tak přijde dneska. Vždyť vám v přímém přenosu právě krachuje ten model, který tady byl, který bohužel hodně pretendovala Evropská unie.
Prosím, já se domnívám, že bychom spíše více času měli věnovat tomu, jak nechat dýchat soukromý, privátní sektor, jak vytvářet podmínky, aby jediný možný zdravý růst naší země byl z vlastních úspor ekonomiky, je to 33 mld., zatím to není více, a aby se to skutečně otáčelo, abychom tady vybudovali, dobudovali finanční nástroje a rozhodli se, jak sem vůbec budeme dostávat ty, já nevím, jestli se jmenují reverzní nebo jak, dotace, které Evropská unie bude v tom dalším období spíše podporovat a spíš jim dávat přednost, to znamená vyskládání veřejných a privátních peněz tak, aby byla zaručena efektivita.
Přece se podívejte, kam to dospělo v současné době. Naši zemi nad vodou drží zpracovatelský průmysl a celkově produktivita v naší zemi stagnuje, či dokonce mírně klesá. Co ji táhne pod vodu? Neefektivita veřejného sektoru a na to navěšených odvětví. Na hospodářském výboru pořád je veliký křik, existují usnesení hospodářského výboru k tomu, že ministr financí musí najít dotace, musí najít dotace! Přece není možný takový pád z těch 110, 115 mld. ročně, které šly do budování dopravní infrastruktury, na nějakých 62. Ale podívejte se, NERV udělal jasné rozbory a doložil, že stavebnictví je jedno z těch, které je také silně neefektivní. Jestli tam do toho sektoru pošleme 200 mld. nebo 150 nebo 100 nebo 60, ono je to skoro jedno, oni za různé peníze v různé výši vybudují téměř totéž. Takže ten obor je dneska silně neefektivní a ta neefektivita došla tak daleko, že dokonce začíná zaostávat a že nebudeme schopni, když to takhle půjde dál, přijímat některé nové technologie, se kterými se v Německu začíná poměrně běžně operovat.
Zemědělská politika. Přece těch kotrmelců, co předvádí Evropská unie, samozřejmě já beru a není dobré, že stále ještě máme možná už dneska ne dvě, ale tři Evropy - jedna postkomunistická, teď se rýsuje jižní křídlo Evropské unie, to bude také zase nějaké jiné, takže tohle by mělo co nejdříve skončit. Ale podívejte se, za jakou cenu agrární politiku Evropské unie Brusel drží nad vodou. Co na to říkají Afričani nebo vůbec chudé národy? A myslím si, že právě tato krize, která nyní vlastně přichází, je přesně asi tlakem a přirozeným tlakem na to, aby se už konečně začalo něco měnit.
Takže jestliže tady pan ministr financí předkládá v tuto chvíli nějaký racionální návrh, tak se domnívám, že je v pořádku. A nikdo neví, co se bude v Evropě dít možná za pět měsíců, natož ještě, jak to bude, ale samozřejmě jakousi pozici, jakousi strategii, jakousi politiku my směrem k Evropské unii zastávat musíme.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Faktická poznámka pan kolega Miroslav Opálka, poté o slovo žádá ministr financí Miroslav Kalousek, poté místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Faktická poznámka pan poslanec Opálka, prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Chci vaším prostřednictvím jenom ujistit kolegu Laudáta, že pro každý argument si vždycky najdeme země. A pokud říkal, že neexistuje stát, který by veřejnými financemi podpořil růst, tak myslím, že se stačí podívat trošičku víc na sever a zjistíme, že tam přece jenom ta situace je od toho jádra Evropské unie a její jižní části poměrně jiná. Nechci tedy polemizovat s jeho pohledy, samozřejmě každý máme své, ale měli bychom se na tu mapu podívat trošku šířeji. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také. Faktická poznámka další, pan poslanec Laudát.
Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, prosím, přestaňte už argumentovat severem. Na severu ti lidé vydřeli v privátním sektoru nejprve přes zemědělství a některé suroviny nějaké bohatství. Pak tam proběhla průmyslová revoluce. Teprve na to byl napasován efektivní veřejný sektor. Takže prosím, tohle je obrovská jedna velká fabulace, která se tady nosí, je zažitá a není to tak. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan kolega Opálka ještě s faktickou poznámkou.
Poslanec Miroslav Opálka: Je mi líto, nechtěl jsem už reagovat, ale musím. Nejde o fabulaci. Jde totiž o to, že v těchto krajinách už v daleké minulosti tvrdé životní podmínky donutily ty lidi k daleko většímu kolektivismu, protože by jako individua v tom prostředí asi nepřežili. A ne všechny země to nerostné bohatství mají. Podívejme se třeba na Finsko, jak se postavil stát vůči programu výstavby lodí, zpracování dřeva. Nebo Nokia apod. Prostě není to tak.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano a nyní prosím o slovo pana ministra financí Miroslava Kalouska.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Tak já děkuji za tu diskusi, protože k naší pozici v sedmileté periodě by skutečně měla být otevřena. Já jsem se nechtěl ve své stručné odpovědi schovat za závěrečné slovo, pokud by chtěl ještě někdo reagovat, tak jsem se přihlásil jako poslední do obecné debaty, abych odpověděl na otázku od pana poslance Dolejše a abych se pokusil sdělit důvod pozice české vlády k transakční dani.
Otázka, proč jsme odmítaví k té nové architektuře kohezní politiky, je to opravdu pouze - není v tom žádná ideologie - pragmatický přístup, tak jak ten model, který Komise navrhla, propočteme-li dopady na Českou republiku, tak jsou výlučně negativní. Samozřejmě, že ten model je vstupem do diskuse. Pokud by se při té diskusi začaly modelovat alternativy, ze kterých by vyplývalo, že to pro Českou republiku přestává být nevýhodné, tak pragmaticky uzavřeme kompromis. Chovají se tak všechny země, my se tak samozřejmě budeme chovat také. Ale vždy budeme v architektuře kohezní politiky sledovat ten zájem, aby byl pro Českou republiku aritmeticky co nejvýhodnější. Koneckonců to je také ten důvod, proč je to ta hlavní priorita České republiky. Je to stejný důvod, proč já jsem v mírně schizofrenní situaci, když teď projednáváme rozpočet na rok 2012 ještě v té staré fiskální periodě. Tak samozřejmě vzhledem k fiskální situaci v Evropě celá řada zemí, zejména těch čistých plátců, velmi naléhá na to, aby byl rozpočet redukován. ***