(12.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Náš návrh směřuje právě k tomuto cíli. Jde o to, aby daňové břemeno bylo rozloženo spravedlivěji. Jde o to, aby veškerá daňová opatření, která jsou přijímána, se nesoustředila pouze na oblast růstu nepřímého zdanění, např. ve formě zvyšování daně z přidané hodnoty. Jde o to, aby se veškerá daňová zátěž trvale nepřenášela pouze na středněpříjmové vrstvy, ale část této daňové zátěže byla rozložena také směrem k těm nejvyšším příjmovým skupinám.
Pokud zde hovořím o zdanění pro daňové poplatníky, jejichž příjem se pohybuje nad úrovní čtyřnásobku průměrného platu, tak je dobré si uvědomit, že se jedná o početně malou skupinu daňových poplatníků. Podíl těchto daňových poplatníků se pohybuje někde do 5 % z celkového množství ekonomicky aktivních osob. Ovšem jedná se o skupinu, která vydělala relativně nejvíce na daňových opatřeních, která začala být v naší zemi uplatňována od 1. ledna 2008. Tato skupina vydělala nejvíce na zavedení jedné sazby daně z příjmů. Tato skupina vydělala nejvíce poté, kdy byly zavedeny stropy na odvody zdravotního pojištění, a poté, kdy byly zavedeny také stropy na odvody sociálního pojištění.
Tento náš návrh, který předkládáme, také povede k tomu, že bude odstraněna daňová degrese, která se dnes projevuje u těch nejbohatších daňových poplatníků. Bude odstraněn fakt, že v kombinaci jedné sazby daně a stropů na odvody sociálního a zdravotního pojištění od určitého příjmu klesají daňové odvody. Jde o konstrukci, která je založena mj. na superhrubé mzdě.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás požádal o to, aby návrh byl propuštěn do druhého čtení. Já jsem zaznamenal, že i ze strany některých vládních stran se objevují náměty na to, aby se zvýšila daňová progrese. Chci také poukázat na fakt, že v řadě zemí kolem nás v Evropské unii, v zemích, jako je Francie, nebo v zemích, jako je Rakousko, i v současné době probíhá debata o tom, že by se měla zvýšit daňová progrese a že by se nejbohatší lidé měli více podílet na sanaci rozpočtových schodků a na stabilizaci veřejných rozpočtů. Tato daň má nejenom pozitivní fiskální přínos, ale nepochybně může pomoci zmírnit sociální napětí ve společnosti a může posílit pocit sociální soudržnosti a posílit pocit daňové a sociální spravedlnosti. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To bylo slovo navrhovatele. Nyní prosím o slovo zpravodaje. Tím je pan poslanec Pavel Svoboda. prosím.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové.
Pan kolega Sobotka tady myslím docela podrobně popsal obsah svého návrhu zákona, který v podstatě řeší samozřejmě progresivní zdanění, zdanění vyšších příjmových skupin. K tomuto návrhu chci říct, že jelikož v současné době probíhá v Poslanecké sněmovně jednání o vládním návrhu zákona o daních z příjmů, v němž jsou nastaveny nové, aktuální, době odpovídající parametry výběru daní, mám na mysli především zjednodušení výběru daní, zrušení většiny výjimek atd., považuji tento návrh za řekl bych zbytečný až nesystémový.
Co říci k těm argumentům, které tady pan kolega Sobotka zmiňoval, co se týče progresivního zdanění vyšších příjmových skupin. K tomu můžu říct asi tolik, že tímto návrhem, který vidím spíše jako politický návrh, který neřeší ekonomickou problematiku naší země, budu navrhovat a navrhuji zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní dvě přihlášky. První je pan poslanec Josef Cogan, poté pan kolega Václav Votava. Prosím, slovo má pan poslanec Josef Cogan.
Poslanec Josef Cogan: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, probíráme návrh o změně daní z příjmů. Jak řekl i zpravodaj, jestliže jsme teď tady měli věcné návrhy, tak teď se jedná o návrh ryze politický. My jsme o stejné věci vlastně již jednali v březnu. Návrh byl zamítnut. Víceméně já se připojím k navrhovateli (?) a taktéž vlastně jsem pro zamítnutí, tzn. také předkládám návrh na zamítnutí.
Zástupce navrhovatelů tady nepřednesl žádné nové argumenty než v březnu. Proč tedy předkládají návrh znovu? Já bych si dovolil citovat jednoho kolegu tady vlastně z minulé schůze, té březnové, kdy tady řekl jeden z poslanců ČSSD: Celkem 65 % občanů České republiky se domnívá, že by mělo být zavedeno progresivní zdanění. Celkem 64 % Čechů je přesvědčeno, že míra daňové solidarity u nás v současné době není spravedlivá. Mírně nadpoloviční většina, celkem 55 % dotázaných, se domnívá, že by tuzemské ekonomice pomohlo vyšší zdanění bohatých.
Já si myslím, že zde je vlastně zakopán ten pes. To téma nebylo patrně mediálně dostatečně vytěženo. Prostě ty titulky nebyly dostatečné. Tenkrát to při něčem prostě tak trošku zmizelo. A proto si myslím, že si toho novináři málo všimli, a proto tady to téma máme dneska znovu. A určitě navrhovatelé se snaží vsadit na určitou fiskální neznalost občanů a i na ten trošku určitý druh závisti mezi lidmi.
Musím říct, že jsem rád, že dneska už navrhovatel se odhodlal říct, kolik výnos vlastně bude. Že ten výnos bude 1,5 mld. Při minulém jednání tuto částku neřekl. Takže abychom řekli, jaké jsou reálné dopady, tak celkově má změna zákona přinést 1,5 mld., což je zhruba, zhruba 1 % výnosu z daně z příjmů. Takže my někomu zdvojnásobíme daně a celkový výnos jakoby pro stát je zhruba 1 % navrch. To je asi ten největší problém, v té proporcionalitě. Jinak samozřejmě diferencované daně nejsou v rozporu s ústavou. Určitě je možné mít diferencované daně, ale určitě také nejsou fér.
Jediná připomínka, která měla tady racionalitu, tu víceméně uznáváme, tak to je degrese. A degrese je řešena systémovým řešením v novém návrhu, který vlastně už do Sněmovny doputoval od vlády.
O tom, že solidarita je nyní zásadně projevena a je projevena zásadně slevou na dani a vlastně to způsobuje, že v podstatě sociálně slabí neplatí žádné přímé daně, že žádné přímé daně téměř sociálně slabí neplatí, o tom tady nepadlo ani slovo. Tady bylo řečeno o tom, jakým způsobem ti bohatí platí, jaká je tady skutečnost, že tady dochází k tomu, že sociálně slabí platí v podstatě stejně, ale o tom, že tady je právě ta sleva, která je právě tím výrazným argumentem pro solidaritu, tak o tom nebylo řečeno tady ani slovo.
Základní problém je tedy vlastně v tom principu proporcionality. Stát získá celkově 1,5 mld. od části občanů, čímž jim zvýší dvojnásobně daně - a výnos je jedno procento. Není se potom určitě čemu divit, že tady jsou určité pochybnosti, že jednání zákonodárců může být emocí, která spočívá pouze v něčem, co má někdo jiný, nebo emocí, která je v tom, že chce získat předmět této touhy či druhého o tento předmět připravit. Tak určitě tahle ta pochybnost tady je zcela reálná.
Dle důvodové zprávy, jak bylo tady zmíněno, je cílem opatření obnovení vyšší účasti nejvyšších příjmových kategorií s průměrným příjmem 100 tis. měsíčně na výběru daně z příjmů, a tím i trvalý pozitivní dopad tohoto opatření na snižování schodku veřejných rozpočtů. Ve srovnání s daňovou progresí platnou u nás do roku 2007 jde o opatření, které postihuje jen skupinu poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy. To je to, co říká navrhovatel v rámci důvodové zprávy. A to je vlastně také ten důvod: Jde o opatření, které postihuje jen skupinu poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy. Tady nám vlastně navrhovatel říká, co chce, on chce postihnout tyto poplatníky. On je chce sankcionovat, protože mají vyšší příjmy! Postih těchto poplatníků. ***