(12.10 hodin)
(pokračuje Cogan)
Jinak já si myslím, že by bylo opravdu daleko čestnější a daleko férovější, kdyby nám navrhovatel tady řekl: Vy, co máte nad sto tisíc, máte prostě moc, to nemají lidi rádi, proto vám zdvojnásobíme daně. Státu to sice nepomůže, ale většina bude psychicky uspokojena. A pokud hned teď, okamžitě a střelhbitě dokážeme zastavit prohlubování dluhů, tak díky vám, které zdaníme dvojnásobně, zaplatíme náš dluh, který máme nyní, za tisíc let.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců koalice.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Cogan. Nyní faktická poznámka pan kolega Jiří Dolejš, poté pan poslanec Václav Votava je přihlášen. Prosím, faktická poznámka.
Poslanec Jiří Dolejš: Já se předem omlouvám, že mírně zdržuji, ale jak se říká, nechtěla jsem, musela jsem, tohle skutečně vede k jedné poznámce.
Nezlobte se na mě, ale tento návrh přece není k nějakému sebeuspokojení, že odrbeme boháče. Když se podíváte do vlastních koaličních lavic, máte tam koaličního partnera Věci veřejné, který něco podobného měl i ve svém volebním programu. Tak o čem se tu bavíme?
Tady je navrženo tak malé zvednutí, že v podstatě v konečném výsledku nula od nuly pojde. Jestli projde daňová kalouskiáda, která sebere na dividendách zhruba 5 miliard, tak jsme v příštím roce dokonce v minusu. A vám to připadá, že odrbeme bohaté? Když se podíváte na jih k nám, velký pravicový mačo Silvio Berlusconi chce zavést čtyřicet - co čtyřicet? Padesát tři procent sazbu na lidi, kteří si vydělají více jak 150 tisíc eur měsíčně. Taky ho nazvete člověkem, který má libido posunuté směrem k odrbání bohatých? Já myslím, že on sám chudý nebude a jeho libido je úplně někde jinde, jak ho asi všichni známe.
Takže prosím vás, toto je symbolická záležitost, otevřít debatu, která v této zemi chybí. A kde jinde se má vést politická debata, než tady? A teď je ta příležitost. Tak to nechte alespoň projít do druhého čtení! Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka a nyní prosím o slovo pana poslance Václava Votavu. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, no tak já myslím, to, co předvedl náš pan kolega Cogan, tak to byla tvrdá demagogie. Nevím, jestli budu komentovat všechny věci, které tady řekl. Možná, že si myslí, že závidím sám těm, kteří mají vyšší příjmy, než má poslanec. No, nezávidím, pane kolego prostřednictvím paní předsedkyně.
Pan kolega Sobotka tady myslím velice jasně zmínil to, proč tedy předkládá sociální demokracie tento návrh zákona. Ano, chceme samozřejmě znovuobnovit progresivní daň, teď navrhujeme tedy zavést druhé pásmo ve výši 30 procent, které se bude týkat poplatníků, kteří tedy mají příjmy přesahující 1 200 000 korun ročního daňového základu. Týká se to tedy vysloveně zdanění vysokopříjmových poplatníků.
Možná že zopakuju to, co už tady bylo kolegou Sobotkou řečeno. Já si myslím, že to určitě neuškodí.
Je třeba si říci, že progresivní daňový systém je zcela obvyklý ve vyspělých ekonomikách. Pan kolega tady hovořil o tom, že ve dvou třetinách států Evropské unie je progresivní daň zcela běžná. V Německu je progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 45 procent. V Rakousku nejbohatší platí daň ve výši 50 procent. Velká Británie má zdanění ve výši 50 procent. Ve Francii jsou pásma od nuly do 40 procent.
My často vzhlížíme ke Spojeným státům americkým. V pořádku. Ve Spojených státech má progresivní zdanění dlouhou tradici, centrální sazba daně činí od 10 procent do 35 procent. A myslím si, že bohatí Američané s tím problém nemají. Možná že se usmějete, když řeknu to, že v řadě případů jsou dokonce hrdi na to, že odvádějí vysoké daně do státního rozpočtu. Takže řada zemí Evropské unie prostě progresivní zdanění má.
Chtěl bych připomenout, že u nás progresivní zdanění platilo už od dob Rakouska-Uherska až do roku 2007, bylo to tady také řečeno, kdy byla přijata takzvaná rovná daň. A bylo zde až pět daňových pásem. Byl to systém spravedlivý, byl to systém solidární, to je třeba také určitě zdůraznit.
Zavedení 15procentní rovné daně v České republice nepřineslo žádné proklamované efekty v podobě zjednodušení daňového systému. Výsledným efektem bylo snížení daňové zátěže pro vysokopříjmové poplatníky, poplatníky tedy s vysoce nadprůměrnými příjmy, a především co? Především pokles daňových příjmů do státního rozpočtu, který se promítl nejen ve státním rozpočtu, ale i v rozpočtech obcí a v rozpočtech krajů, které samozřejmě dýchají - ty jejich rozpočty dýchají - se státním rozpočtem. Rovná daň také narušila princip společenské solidarity, to je třeba si upřímně říci. To nemluvím už o zavedení takového ekonomického a daňového nesmyslu, jako je superhrubá mzda - česká specialita, která nemá ve světě obdoby. Zahrnout do daňového základu poplatníka i to, co vlastně není jeho příjmem, v tomto případě sociální a zdravotní pojištění odváděné zaměstnavatelem. To je opravdu světový unikát, který nikde jinde ve světě nenajdete, jenom v České republice. Já si myslím, že je dobře, že zvítězí snad konečně zdravý rozum a takzvaná superhrubá mzda, tento nesmysl, bude konečně i koalicí zrušen. Už je načase.
Progresivní zdanění je tedy symbolem sociální soudržnosti a projevem určité odpovědnosti. Je nástrojem solidarity mezi těmi, co mají vysoké příjmy, s těmi, co mají nízké příjmy, solidarity bohatých s chudými. A my přece chceme směřovat spíše na západ k vyspělé demokracii. Nebo se chceme obracet neustále na východ? Já myslím, že určitě ne. A rovná daň je právě zavedena na východě - státy Bulharsko, Černá Hora, Makedonie, Rumunsko. Myslím, že to snad nejsou naše vzory, tam nepatříme, tam naše republika nepatří, tam nesměřuje a nechceme aby směřovala.
Pan kolega Cogan tady zmínil, ano, moje vyjádření, nebo moje vystoupení, když jsme tady myslím v březnu tento návrh zákona projednávali, kdy jsem zmiňoval i výzkum veřejného mínění, kdy sedm z deseti občanů podle průzkumu agentury CVVM preferuje progresivní zdanění. A to je tedy významná část naší veřejnosti.
Chtěl bych také připomenout, že např. francouzská vláda chystá dodatečné zdanění movitých lidí, konkrétně těch, jejichž roční příjem přesahuje hranice milion eur. Tedy ještě více rozšířit daňovou progresi. To jsou plány, které jsou také součásti balíku opatření týkajících se snížení rozpočtového deficitu ve Francii.
Ve stejném duchu se nedávno vyjádřil americký miliardář Buffet a vyzval americké úřady, aby zvýšily daně lidem s mimořádně vysokými příjmy s cílem přispět k úsporným opatřením. Závidí si Buffet svoje příjmy, jak tady bylo řečeno, že toto je o závisti? Toto není o závisti! Doslova řekl, že dlouhá léta on a vysokopříjmoví občané USA profitovali z daňového systému, ale že je také nutné v období obrovského deficitu amerických státních financí projevit solidaritu s ostatními vrstvami společnosti a posílit právě příjmovou stránku rozpočtu.
Já bych chtěl rozhodně odmítnout argument, že progresivní daň by byla trestáním úspěšných lidí. Je to nesmysl! Zrovna tak vyšší zdanění u těch, kteří vydělávají měsíčně několikanásobky průměru, nemůže mít nějak obzvláštní vliv, negativní vliv na jakýkoli aspekt rozvoje ekonomiky.***