(11.50 hodin)
(pokračuje Němcová)
Otvírám rozpravu, do které nemám přihlášku. Hlásí se prosím někdo? Nehlásí se nikdo, rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje o jeho slovo.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Dovolte mi, abych vás seznámil s poměrně jednoduchým návrhem hlasovací procedury. Pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 398 jste dostali na své lavice. Je tam obsažen pouze jeden pozměňovací návrh, který pochází z usnesení zemědělského výboru. Připomínám, že návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán. Hlasovali bychom tedy nejdříve jeden pozměňovací návrh a potom bychom hlasovali zákon jako celek.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, není žádná námitka, nevidím, takže budeme hlasovat o prvním návrhu, tedy o usnesení zemědělského výboru. Prosím o stanoviska. (Zpravodaj i ministr souhlasné stanovisko.)
Zahajuji hlasování číslo 204. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti?
Hlasování číslo 204. Přítomno 157, pro 143, proti nikdo. Návrh jsme přijali a budeme nyní hlasovat o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 398, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zahajuji hlasování číslo 205. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 205. Přítomno 157, pro 146, proti 1. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Tím končí bod 93, sněmovní tisk 398. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
40.
Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Michala Haška, Lubomíra Zaorálka,
Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 339/ - prvé čtení
Prosím, aby za navrhovatele tento návrh uvedl poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím. Ještě dodám, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 339/1.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákonem číslo 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, byla od 1. ledna roku 2008 zavedena jedna sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, a to bez ohledu na výši daňového základu poplatníka. Tato tzv. rovná daň odstranila dosavadní systém progresivního zdanění, podle něhož se vzrůstajícím příjmem, resp. daňovým základem docházelo k vyššímu zdanění v závislosti na stanovených příjmových pásmech. Byl tak opuštěn dlouhodobý princip progresivního zdanění daně z příjmů fyzických osob, který v českém prostoru platil nepřetržitě od vzniku Československé republiky.
Až do konce roku 1999 bylo v České republice pět daňových pásem, přičemž v nejvyšším z nich byly příjmy přesahující základ daně nad 1 100 000 korun ročně daněny sazbou 40 %. Do konce roku 2007 byla stanovena čtyři daňová pásma, přičemž ze základu daně do 121 200 korun ročně byla sazba daně 12 % ze základu, do 200 118 korun byla sazba 19 %, do základu 331 000 korun ročně byla sazba 25 % a ze základu nad 331 000 korun ročně a více činila sazba daně 32 %.
Jednotná 15procentní sazba daně zavedená od 1. ledna roku 2008 měla být podle původního znění zákona z roku 2007 platná pouze pro rok 2008. Od 1. ledna roku 2009 měla být snížena tato sazba na 12,5 %, ale tento záměr nebyl realizován. Je evidentní, že výsledkem zavedení této jedné sazby daně z příjmů veřejných rozpočtů došlo k výpadku daňových příjmů, a to nejenom pro státní rozpočet, ale také pro rozpočty, které daň z příjmů fyzických osob sdílejí.
Návrh, který v tuto chvíli předkládá skupina sociálně demokratických poslanců, navrhuje návrat k systému progresivního zdanění. Námi předložený návrh u daně z příjmů fyzických osob navrhuje obnovit princip vzestupné progresivní sazby daně podle výše základu daně, a to prostřednictvím zavedení dalšího daňového pásma pro příjmy přesahující 1,2 mil. korun ročně. Příjmy nad tuto hranici budou zdaňovány 30procentní sazbou ze základu daně, přičemž zdanění touto sazbou bude klouzavě progresivní, kdy se vyšší sazba daně bude vztahovat v daném příjmovém pásmu, jedna část daňového základu, která bude přesahovat tuto stanovenou hranici.
Cílem opatření je obnovení vyšší účasti nejvyšších příjmových kategorií daňových poplatníků s průměrným příjmem cca 100 000 korun hrubého měsíčně na výběru daně z příjmů, a tím i trvalý pozitivní dopad tohoto opatření na snižování schodku veřejných rozpočtů. Ve srovnání se systémem daňové progrese, který v naší zemi platil do roku 2007, jde o opatření, které zasahuje skupinu poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy. Chtěl bych připomenout, že průměrný plat v České republice se v současné době pohybuje na úrovni 25 tis. korun hrubého měsíčně a tento návrh zasahuje skupinu poplatníků, jejichž průměrný plat, příjem, se pohybuje na úrovni čtyřnásobku průměrného platu v České republice. Jde tedy ve stručnosti o zavedení druhého pásma u daně z příjmů pro poplatníky, jejichž měsíční hrubý příjem se pohybuje na úrovni čtyřnásobku průměrného platu.
Pokud jde o dopady tohoto návrhu na veřejné rozpočty, jak už jsem zmínil, ten dopad je pozitivní a dá se očekávat trvalé zvýšení příjmů veřejných rozpočtů minimálně o částku 1,5 mld. korun ročně.
Chci také upozornit na fakt, že systém tzv. rovné daně, tedy pouze jedné sazby daně z příjmů fyzických osob, je v rámci zemí, které jsou členy Evropské unie, spíše výjimečný. Více než dvě třetiny členských států Evropské unie uplatňují systém progresivního zdanění. Systém progresivního zdanění uplatňují i jiné vyspělé ekonomiky a země, které se podílejí významným způsobem na hrubém domácím produktu. Mám na mysli Spojené státy, mám na mysli také Kanadu, ale i Japonsko nebo třeba Austrálii. Ve všech těchto vyspělých zemích je u daně z příjmů fyzických osob uplatňován systém progresivní daně. Je také dobré si uvědomit, že v těchto zemích, kde je uplatňován systém progresivní daně, pokud jde o příjmy, tak je velmi často také výraznějším způsobem zdaňován majetek fyzických osob, zejména formou vyšších sazeb daně z nemovitosti.
V této situaci, kdy vlády výrazným způsobem sanují deficity veřejných rozpočtů, kdy reagují na negativní vývoj v oblasti krize eurozóny, v oblasti nutnosti sanovat náklady po minulé fiskální krizi, po hospodářském poklesu, je evidentní, že roste poptávka po tom, aby se jednotlivé sociální vrstvy podílely spravedlivějším způsobem na úhradě těchto nákladů. ***